Chris Bay přináší svým posluchačům slunce

Chris Bay přináší svým posluchačům slunce

Tisk

Chris Bay Chasing The Sun 200Zpěvák německé skupiny Freedom Call Chris Bay vydal ke konci února sólovou desku s názvem Chasing the Sun. Rozhodl se k tomu, protože měl mnoho napsaných písní, které se mu nehodili do repertoáru Freedom Call.

 



Chris Bay je čtyřicetipětiletý kytarista a zpěvák německé powermetalové hudební skupiny Freedom Call, kterou založil v roce 1998. Je v ní hlavním skladatelem a společně mají kluci na kontě 9 alb, 2 výběrové desky a také 2 DVD. Vydání sólové desky není žádnou snahou o sabotáž nebo tvorbu konkurence pro Freedom Call, ale spíše splnění snu v podobě vlastního vydaného materiálu dosud schovaného v šuplíku.

Na úvod podotýkám, že kdo nemá rád Freedom Call, tak by se této desce měl obloukem vyhnout. Myslím, že ho nemůže oslovit, naopak spíš znechutit tím, jak z ní čiší pozitivno a také to slunce z názvu. Já jako obdivovatelka této veselé německé power metalové skupiny jsem byla nadšená a moc si poslech i hlas sympatického Chrise Baye užívala.

Nejvíc mě oslovila první část alba, která je více živá a srší z ní energie. Úvodní Flying Hearts má skvělý začátek a je opravdu aktivizující a na podobné veselé vlně se nese i další Light My Fire. Celkové vyznění desky však nejlíp vystihuje další song a zároveň singl Radio Starlight. Jedná se o píseň značně líbivou, která by opravdu měla šanci dostat se do rádií. Je tím pádem na můj vkus i trochu tuctová, ale ve videu můžete vidět Chrise, jak si to neuvěřitelně užívá a zpívá: „I sing a song / turn it on / just for you and everyone“. Prostě chce jen zpívat a pro všechny, různým stylem, v různých aranžmá, ale hlavně s radostí a energií.

Něžnější polohy ukazuje Chris v pomalých kouscích jako je Where Waters Flow in Heaven nebo v závěrečném slaďáku Love Will Never Die. I tyto pomalé písně mají něco do sebe, dobře se poslouchají a mají naopak zvláštní nostalgickou náladu. Na koncertech bude podle mě perfektně fungovat zapamatovatelný song Hollywood Dancer vybízející k tančení i zpěvu „everybody loves me, everybody is calling my name“ nebo také skákačka Move On s nenápadným klávesovým začátkem. Její rytmus je vlezlý, ale takový klasický a jednoduše dobrý.

Chasing the Sun není kopírka Freedom Call, přesto zde nechybí Bayův rukopis a jeho hlas prostě poznáte a nespletete si ho. Album nenabízí nějakou vysoce kvalitní hudbu; někdy budete mít dokonce pocit, že už jste takovou melodii někde slyšeli. Nečekejte ani nějaké ohromující výkony, ale spíše desku, u které se můžete uvolnit a odpočinout si. Písničky jsou hravé a každý si v nich může najít to svoje.

Chris Bay už oznámil turné k této desce a já jsem nadšená, že se v říjnu ukáže i v naší republice – konkrétně 19. října v Praze a o den později ve Zlíně. Už teď se těším na tu energii, kterou do nás napumpuje a jsem zvědavá, co přidá k těmto 11 songům navíc.

chris bay

Chasing the Sun
Interpret: Chris Bay
Žánr: rock, power metal
Skladby: Flying Hearts, Light My Fire, Move On, Radio Starlight, Silent Cry, Hollywood Dancer, Keep Waiting, Misty Rain, Where Waters Flow in Heaven, Bad Boyz, Love Will Never Die
Stopáž: 41:45
Vydavatelství: SPV GmbH
Hodnocení: 90 %


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jaroslava Mačková: „Pocit bývá tím základním. Ovšem vedou k němu různé cesty.“

jarka mackova 200Jaroslava Mačková (* 1966) pochází z Černčic na Náchodsku, kde stále bydlí. Vystudovala speciální pedagogii v Hradci Králové. Básnické tvorbě se věnuje již od gymnaziálních studií v Jaroměři. Ale nejen to, psaní ji baví natolik, že do...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Pláč němého boha Terezy Matouškové má pokračování

PNB banner instagram FINAL 2Intrikánka hledá ve vyhnanství pevnou půdu pod nohama. Tyran začíná utahovat smyčku okolo vzbouřenců. A ze zapomenutých podzemních tunelů plných ztracené technologie se na povrch již b...

Divadlo

Divadelně-pohybové představení MANSON v NoDu: když je tanec eufemismem pro agresi
ImageNa otázku, proč miluji skupinu DOT 504 (a vedle mě i stovky dalších fanoušků a příležitostných diváků), se nabízí velice snadná odpověď: protože jsou mladí, talentovaní, charismatičtí a otevření novým experimentům. A...

Film

Evoluce: Krotitelé sci-fi hmyzu

altFilm Evoluce se od svého vzniku v roce 2001 těší stálé oblibě a nezestárnul dodnes. I na béčkové počítačové animaci totiž můžeme vidět, jak by se život vyvíjel, kdyby nešlo o náhodu, ale jakýsi akcelerovaný záměr.

...