Mistake je parta mladých kluků ze Zlínska, která do okolí vlévá hlavně rock a trochu grunge. Momentálně se těší z první desky Among The Shadows a například také z výhry v RockMax 12, díky které si zahrají i na Masters of Rock. Jaké z toho mají pocity Mára, Peťa a Dave, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

 

Jak byste se teďka popsali? Už to asi nebude jenom grunge, co?

Jen grunge už to rozhodně nebude. Přidal bych k tomu aspoň ten rock’n’roll! Myslím, že je to taky víc melodické než předtím….

V poslední době se vám daří - nebojíte se, že zpychnete?

Slovo zpychnete teď slýchám nějak moc často a nevím proč.:D Ale má odpověď: ne, nebojím se, že bychom zpychli. Jsme normální kluci a ty úspěchy zas taky nejsou tak obrovské, že by se nám z nich měl zvednout nos. Jedeme si pořád svůj starý dobrý rock’n’roll baby, a to je důležité! :) To že se nám podařilo vydat desku, že jsme vyhráli Rockmax 12 a další soutěže jsou pro nás skvělé indikátory, které nás motivují dělat to pořád dál a nepřestávat. Když vidíš, že se někam posunuješ, že se o tebe lidi zajímají, že víš, že to co děláš je dobré a věříš tomu, tak má smysl pokračovat.

Cítíte i na sobě nějakou změnu? Změnila se třeba nějak vaše povaha? Máte víc přátel?

Změnu cítím jenom v tom, že jsme starší, vyhranější a tak nějak spolu víc táhnem za jeden provaz. Dáváme kapele maximum a cítíme, že jsme si jistí v tom, co děláme. Našli jsme svůj styl, svůj sound a na nic si nehrajeme. Všechno jde čistě z nás a nesnažíme se být a znít jako ti nebo ti. Všechno klape jak hodinky. Povahově jsme zůstali a snad i zůstanem stejní. Já jsem pořád pedant, co v kapele dává „rozkazy“, Pěťa je bohém, který má na všechno čas a Dave je ten kterému je všechno jedno. Víc přátel? Nevím, jestli bych to nazval zrovna přátele v pravém slova smyslu, ale neustále poznáváme spoustu nových zajímavých lidí, kteří se točí kolem kapely, zajímají se o nás, chtějí nám určitým způsobem pomoct. Je to fajn :-)

A co fanynky? Z fotek je jasné, že jde o mladé slečny, které vás musejí chtít sníst... nebo ne?

„Tak určitě!:D“ Fanynky jsou skvělé a každá nová Fanynka je u nás vítaná. Je super, když ti na koncertě dokážou udělat atmosféru, dojdou si pro podpis, vyfotí se s tebou, pokecají si. Je to milé a nám to moc lichotí. Jen ať jich je čím dál víc….. Nejlíp to s fanynkami v kapele umí Peťa. ….:D Popisovat to ale konkrétně nebudu. To ať si každý přebere po svém.:)

Co byste řekli k nové desce? Udělali byste něco jinak?

Především, že jsme na ni pyšní!:) Je to v podstatě naše prvnotina, naše první opravdová vlaštovka, kterou vysíláme do světa a doufáme, že aspoň u někoho vzbudí zájem. Písničky na desku se točily loni v létě ve studiu ŠOPA. Produkci desky nám dělal Stanislav Valašek. Vděčíme mu za skvělý zvuk, milion rad při nahrávání, dodělávání aranží apod. Je to profík, který ví, co dělá. I díky němu jsme šli jako kapela hodně nahoru. Každé mladé kapele bych doporučil spolupráci se Staňou. Kdyžtak se mrkněte na www.studiosopa.cz.  Jinak deska nese název Among the Shadows a je na ní celkem 9 písniček. Myslím, že je docela vyvážená. Najdou se na ní rychlejší kousky i naše typické snové. Je tam taky jedna čistě akustická věc. Na nahrávání jsme si taky pozvali speciálního hosta - čelistku - Danielu Dokulilovou, která s námi nahrála jednu pecku. Zajímavostí je, že jsme pro fanoušky připravili speciální dvojjazyčný booklet. Aby si i ti, kterým angličtina nic moc neříká, mohli přečíst o čem, že to vlastně zpíváme a že naše texty nejsou jen „I love you baby!“. Další hodnocení desky necháváme na posluchačích. My za sebe můžeme říct, že jsme do nahrávání dali maximum a nahráli jsme asi to nejlepší, co jsme v té době měli. Nic bychom na desce neměnili.

Na přebalu si létají berušky - proč? Kam zmizela jahůdka, která dříve zdobila odznáčky a samolepky?

Beruška je pěkný brouk a částečně vyjadřuje pocity písně, po které se jmenuje - Among The Shadows, kde kluk stojí uprostřed lesa a jediný s kým si v té chvíli může popovídat jsou berušky. Ale spíš je to jednoduše grafický design. Červená nám pěkně vyvažuje tu depresivní černou. Taky z toho důvodu berušky.

Neunikla mi fotka z vašeho křtu na které je dlouhá řada před zlínským klubem Golem? Jaká byla výsledná návštěvnost a co k tomu řeknete?

Výsledná návštěvnost? Vyprodáno! Přesný počet ale nevím. Budu muset napsat Albertovi a zeptat se ho! Nicméně atmosféra byla vynikající! Já si pamatuju Golem natřískaný lidma tak, jak jsem to ještě nezažil. Nikdo nečekal tolik lidí. Ani my, ani naši kmotři z Charlie Straight. Celý večer se povedl na výbornou! Ještě jednou všem děkujeme!

Co vám vinšovali sudičky Charlie Straight a proč jste si ke křtu vybrali zrovna je?

Sudičky nám vinšovali spoustu krásných věcí, jako jsou tisíce fanynek a fanoušků, dobré songy, ať nám to hraje tak jak doposud. Nejlepší ale bude, když se podíváte na sestříhané video na našem Youtube profilu. Jsou tam rady z backstage i ze samotného koncertu.
 
Jak se plánujete připravovat na vystoupení na Masters of Rock?

Zatím nijak zvlášť. Má to ještě svůj čas. Nicméně něco určitě připravíme, ale co to si ještě budeme muset promyslet.

Máte nějaký „domácí“ klub? Klub, kde to zbožňujete a cítíte se tam jako doma?

Jako domácí klub, jsme měli a vlastně ještě máme klub U Tetoura v Malenovicích. Tam jsme začínali, pořádali nevím kolik koncertů a vůbec to bylo fajn. Byl to klub, který podporoval mladé kapely. Když jsme chtěli, mohli jsme si tam udělat koncert v podstatě kdykoli. Na začátky to bylo pěkné, přátelské.

Co je teď váš největší cíl? Anděl? Slavík?

Že by obojí?:D…. na to máme ještě čas. Teď chceme hrát, hrát a hrát. Náš jediný cíl, který byl a je a bude, je muzikou se uživit. Ale to je vlastně spíš sen. Rádi bychom, kdyby na nás po celé republice chodilo aspoň 200 – 300 lidí. To by nám úplně stačilo.

Peťo, ty jsi v kapele nejkratší dobu... jak zpětně hodnotíš rozhodnutí přidat se k Márovi s Davem?

Pete: Když mě Mára poprvé oslovil, jestli to s nimi nechci zkusit, hodně jsem váhal. V té době jsem hrával v dalších dvou kapelách a i tak jsem je těžko stíhal. Na zkoušku jsem však přišel a hned při první písničce jsem si řekl "Sakra to zní dobře". Postupem času jsem zanechal ostatních kapel a zůstal tady s klukama. Myslím, že jsem udělal správné rozhodnutí.

A co vy a škola, kluci? Neplánujete nějaké hudební zaměření?

Mara: Já určitě ne. Jsem studentem Palackého University, a to mi zatím úplně stačí. Hrajeme rock’n’roll, a ten podle mě nezávisí na tom, jakou máš techniku nebo rozsah. Rock’n’roll nemá pravidla, nemá meze. Ten musíš mít jednoduše v sobě a cítit to. Je to něco co nejde naučit. Dělám to, co mě baví a jsem s tím spokojený. To ale neznamená, že bych se nechtěl dál hudebně rozvíjet, zlepšovat se ve zpěvu nebo ve hře na kytaru. Jen si to radši udělám tak nějak po svém.
Pete: O škole mi ani nemluvte! Tak mezitím než to tady zbytek kapely dořekne  jdu si udělat domácí úkoly :D

Míváte ještě před koncerty trému? Popřípadě jak ji zaháníte?

Mara: Já vždycky těsně před vystoupením. Takže jakmile je tak 5 minut před vstupem na stage, tak jsem docela hodně nervózní. To naštěstí spadne hned po prvním doteku s mikrofonem. Nejsem teda velký trémista, že bych se stresoval hodiny nebo dny dopředu, ale trému mívám asi tak jako každý.
Pete: Tak určitě...před vystoupením mívám trému pořád. Říkám tomu "5minutovka". V téhle pětiminutovce my hlavou prolétne tolik myšlenek, že někdy zapomenu vůbec přijít na pódium. Stres z toho jestli mám všechny věci připravené je nepříjemný. Tréma končí u první písničky, když vidím a slyším, že všechno funguje.

Co byste vzkázali našim čtenářům?

Mara: Ať zavítají alespoň na naše webovky nebo na profily na facebooku či bandzone. Poslechnou si písničky z nové desky, a pokud se budou líbit, stanou se tak našimi fanoušky. Pak nás samozřejmě můžou podpořit koupí naší desky nebo děláním reklamy u svých známých.
Pete: Mára mi vyfoukl, co jsem chtěl sdělit :( Tak jediné co bych chtěl  říct navíc "Mějte se a množte se!"

Zdroj foto: archiv kapely

< Předchozí		Další >