Ve čtvrtek oslavil klub Chapeau Rouge své 93. (ano, čtete dobře) narozeniny. Za normálních okolností by mě tato akce patrně příliš neoslovila, ale když Skyline na svém facebooku vypustili informaci, že se bude jednat o jejich poslední letošní pražský koncert, protože tradiční Lucerna Music Bar bude až příští rok s novou deskou, neváhala jsem a zapsala si poznámku do diáře. Zda to bylo dobře, no… Skyline si fanoušek jako já nemůže nechat ujít, ale příště si dvakrát rozmyslím, zda jít do klubu s nepříliš velkou kapacitou a vstupem zdarma.

Přijít ve tři čtvrtě na deset, tedy 15 minut před avizovaným začátkem koncertu, se zpočátku zdálo jako ne moc dobrý nápad (jenže co naděláte, když jste předtím na srazu se spolužáky, kde řešíte závažnou životní otázku, jak dlouhé by měly být kočičí ocásky, kdyby rostly lidem). Scházíte po schodech a houstne atmosféra, vzduch i počet lidí. Naštěstí se původní obavy, že snad zůstaneme stát na schodech a dál se nedostaneme, ukázaly jako liché. Vešli jsme se ještě na konec sálu, v průběhu koncertu jsme se dopracovali až zhruba do poloviny. A tady právě přichází onen obrat. Z té poloviny sice něco vidíte jen tehdy, když si stoupnete na špičky nebo vyskočíte, ale pořád jste na dosah alespoň maličkému proudění vzduchu, dá-li se to tak nazvat. Nechci si ani představovat, jak pekelně muselo být vepředu pod pódiem. Nicméně Skyline i tyto nepřízně ustáli a jejich pověstné vlny energie se valily metrem volného místa nad hlavami návštěvníků snad až do přízemního baru. Po dvaceti minutách jsem si připadala jako v sauně a džíny se na mě přilepily tak, že jsem myslela, že už je nikdy nesundám, ale koho to zajímá, když zrovna burácí Get Out, Ladies, Fever Pitch, Ninja, Hungover nebo Black Hole. Publikum bylo úžasné a při tradičním hitu Pretty Princess přes jeho řev a zpěv nebylo Skyline téměř slyšet. Koncert si všichni báječně užili a nezbývá než doufat, že se z vedra, vlhka a vydýchaného vzduchu nikdo nesložil, a že se příště se Skyline sejdeme někde, kde nebudeme stát, jak se říká, na jedné noze, a to ne svojí. (Omluvte prosím absenci fotografií, měla jsem připravený fotoaparát, ale ono to opravdu, opravdu nešlo… Z mého místa se prostě nic vyfotit nedalo a dostat se někam blíž, to bylo opravdu nemyslitelné.)

Chapeau Rouge je klub v samém srdci Prahy, kousek od Staroměstského náměstí. Vznikl již v roce 1919. Tehdy to byl pouze maličký sál s miniaturním pódiem. Nejednalo se však o žádnou druhořadou špeluňku, už tehdy si sem vodili návštěvy vysocí prominenti. Hráli zde například Melody Boys R. A. Dvorského. Klub fungoval do začátku druhé světové války. Poté budovu zabrala okupační armáda a zřídila zde ubytovnu pro letce. Po válce se obnovil jak provoz klubu, tak hotelu, který v budově fungoval už od roku 1913. V roce 1948 byl ovšem celý dům odebrán majiteli a místo hotelu se tu založila ubytovna pro zaměstnance OPH, v přízemí pak psychologicko-pedagogická poradna.

V současnosti má klub tři patra. V přízemí se nachází bar. -I. patro (Dance Club) je zaměřeno na taneční hudbu, která se zde hraje každý den, a vstup je zdarma. -II. patro (Underground Club) je pak zaměřeno na živá vystoupení kapel, perfomerů, divadel i multimediálních projektů. Kromě hudební produkce je známý i svým neobvyklým designem. Bar připomínající ty irské, chodba s komikovým stylem a avantgardní úprava zdí. I to je Chapeau Rouge.

93. narozeniny Chapeau Rouge - Skyline
Žánr: elektronická hudba
Datum a místo: 25. 10. 2012, Chapeau Rouge
Hodnocení: 100 % výkon kapely, ale 60 % prostředí klubu

Zdroj foto:www.skylineweb.cz