Taky jste si mysleli, že senioři hudební scény jsou mimo? Někteří možná ano, rozhodně to však neplatí pro písničkáře Vlastimila Třešňáka (*1950). Jeho nové album Alter ego je natolik dnešní, až to překvapenému posluchači bere dech.

¨

Ne, nechci dělat předčasný závěr, ale tohle vypadá na jednu z muzikantských událostí roku 2013. Schválně – poslouchejte…

„Bližší portmon než košile/ zobrací rukávy naruby/ volební rum, měří promile/ dáš kilo, jazyk za zuby,“ zpívá se například ve Státním zaměstnanci a vy máte dojem, že o něčem podobném jste zrovna včera četli v novinách… „Zavře plyn, ale pustí žílu/ na orloj sune zimní čas/ lichvá melodií do mobilu/ cink´betla – čeká na námaz…“

Dobré zjištění: Vlastimil Třešňák zůstává svůj. V jedenácti nových písních z let 2011 až 2012 přesvědčuje, že ani po šedesátce neztrácí energii. V jeho zpěvu je naléhavost, která může být někomu protivná nebo naopak poslouží k posílení ducha. Jako textař pracuje s ironií, kousavostí, s různými jinotaji a dobovými odkazy. Střílí do živého masa. Například v kousku nazvaném Chytrá horákyně se vypořádává s generačními vrstevníky: „Prolezla kanál/ protáhla se i sítem/ řád Za chrabrost! přebírá ve fraku/ zmizíkem přepadělá curriculum vitae/ proměna generace ze sojky na straku! (…) Nesu ti, generace/ rekomando, modrý pruh/ hrozí nám exekuce/ jsme ohroženej druh!“

Celkovému vyznění alba určitě pomohlo, že k nahrávání (prosinec 2012, studio 3bees Jinočany) byli přizváni muzikanti, kteří dokázali ve většině skladeb vytvořit jazzovou náladu. Seskupení nazvané Temporary Quintet hrálo v sestavě: Jan Štolba (tenorsaxofon, aranžmá), Adam Tvrdý (kytary), Vladimír Strnad (klavír, klávesy), Antonín Šturma (kontrabas, basová kytara), Petr Mikeš (bicí). Pozvánku do studia přijali také Vladimír Merta a Vladimír Mišík, jejich zpěv v Písni práce lze označit za příjemné okořenění alba.

Tradiční fanoušky Vlastimila Třešňáka určitě potěší jeho konzistentní odstup od hlavního proudu a jisté pochopení pro lidi na okraji. Ukázkovým dílem je Nový prostor č. 33 – „…začal jsem razítkem do matriky/ inkousty od tý doby na háku/ končím u píky noční elektriky/ divná puberta, honibrk z pasťáku!/ z Armády spásy do kalnýho rána/ miluju tamní markytánku/ ale ona markytána…“

Je zřejmé, že pro Třešňáka zůstává hlavním východiskem tvorby hledání pravdy a svoboda. Ostatně v písni Poznaná nutnost zpívá: „Stávala modelem/ s pochodní na barikádách/ zestárla a paleta je suchá/ ale miluju ji, ona mne má ráda/ však k mým návrhům – slepá, hluchá/ nevidí, neslyší… už vím…“

Album, kde jazzový „klídek“ je občas narušován bluesrockovou dravostí a expresivním zpěvem, může oslovit nejen staromilce (kteří Třešňáka poslouchali například v době, kdy musel utéct před komunistickými estébáky do Švédska), ale každého vnímavého člověka. Zvláště pak toho, který v muzice hledá víc než zábavu.

Název: Alter ego
Interpret: Vlastimil Třešňák + Temporary Quintet
Žánr: Jazz/rock/swing
Skladby: 1/ Slečně Elle, 2/ Chytrá horákyně, 3/ Když Bůh rozdával „Tralalá“, 4/ Nový prostor č. 33, 5/ Rodné číslo, 6/ Státní zaměstnanec, 7/ Promlčený, 8/ Poznaná nutnost, 9/ Krize, 10/ Píseň práce, 11/ Kde mám svého koně?
Stopáž: 47:21
Vydavatelství: Galén, 2013
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto /obálka: www.galen.cz

< Předchozí		Další >