Zrní a Poletíme? Rozhodně zajímavá kombinace
Banner

Zrní a Poletíme? Rozhodně zajímavá kombinace

Email Tisk

200hudVe středu 25. 9. se v pražském Lucerna Music Baru odehrál zvláštní koncert. Kapely Zrní a Poletíme? jsou sice každá úplně jiná, ale údajně říkají to samé. No, upřímně… která dnešní kapela neříká „to samé“, jen trochu jinak? Podstatné však je, že obě kapely si koncert, jak se zdálo, dobře užily. A fanoušci patrně také.

 

 

 

Poletíme?: „Rádi bychom co nejvíc energie, co je na koncertech, zachytili na desce.“
Poletíme? je turbošansonová kapela hrající od roku 2006. Hned následující den po koncertě začali nahrávat svou čtvrtou desku. Peníze na ni vybrali přes projekt musiccluster.cz. Podařilo se jim nashromáždit celých 200 000 korun, což je pro kapelu velká podpora nejen finanční, ale i psychická: „Získali jsme silnou fanouškovskou základnu, které není jedno, co s náma bude.“ Všechna dosavadní alba si můžete na jejich webu stáhnout zadarmo.

hud

V Lucerně hráli jako první. Začátek byl sice půl hodiny po plánovaném startu, ale s tím už v klubech v podstatě všichni počítají. Následující hodinu a půl trvající nářez byl určitě dostatečnou odměnou za čekání. Přehráli všechny své dosavadní hity a zazněly i už známé písně z právě nahrávané desky, postrádala jsem jedině singl Flašinety. Energický a svérázný projev zpěváka Rudolfa Brančovského byl jako vždy úžasný, byť se mi ze zadních řad zdálo, že se publikum v kotli nenechává příliš strhnout. Možná to ale z pódia vypadalo jinak. Poletíme? zkrátka podali svůj klasický výkon, a věřte, že jejich laťka průměrnosti je nasazená zatraceně vysoko. A za rok a půl, co já je znám, ji posouvají stále výš a výš.

Poletíme? – Flašinety: 

Zrní: „Chtěli jsme mít desku jako Stouni.“
Zrní je kapela fungující od roku 2001. Jednou už v Lucerně Music Baru hráli, ale zatímco tehdy se prodalo, tuším, 150 lístků, nyní to bylo 750 v předprodeji a ve výsledku vyprodáno. To je slušný posun. Ve středu křtili vinylovou desku Soundtrack ke konci světa, která už dříve vyšla jako CD. Kluci si však chtěli udělat radost klasickým vinylem. Původně se zde mělo objevit sedm skladeb, nakonec jich však je jen pět. Snažili se k nahrávání používat původní analogovou techniku, což zabralo hodně času. Nicméně ani teď nezahálí a neodpočívají, za měsíc budou natáčet nový singl a v březnu příštího roku další desku.

 hud1

Přiznám se, že Zrní pro mě doteď bylo relativně neznámou kapelou. Vím, že existují, párkrát jsem je slyšela, ale větší pozornost jsem jim nevěnovala. Bohužel musím říct, že ani tento koncert můj postoj nezmění. Ne že by to byla špatná kapela, ale pro mě nemá nic „extra“. Žádná na první poslech zapamatovatelná melodie (což je možná povrchní přístup, ale přece jen, když jdete z koncertu, chcete si prostě od té skupiny cestou domů něco prozpěvovat). Mé oblíbené housle, které se v rukou krásného Vojty Konečného z Poletíme? mění v doslova geniální nástroj, mi zde zněly většinou až příliš kvílivě. Nicméně uznávám, že problém asi bude spíš v mém hudebním vkusu než v kvalitě kapely, protože publikum bylo nadšené a koncert si hodně užívalo. Desku jim pokřtila náhodně vybraná fanynka, které se podařilo chytit „svatební kytici“ hozenou do publika. Nekřtilo se tradičním šampaňským, ale více stylovým plzeňským lahváčem. Prostě atmosféra skvělá, publikum i kapela v dobré náladě, co víc si přát. Jen ta hudba není můj šálek čaje. Škoda.

Zrní – Hýkal:

Kombinace těchto dvou kapel je ovšem rozhodně originální a neotřelá, a pokud si alespoň na jedné z nich tak jako já najdete „to svoje“, stojí za to je slyšet. Pokud pak máte rádi kapely obě dvě, neváhejte a vyrazte 15. 10. do brněnské Flédy, kde se opět sejdou.

Zrní + Poletíme?
Kdy: 25. 9. 203
Kde: Lucerna Music Bar
Hodnocení: 95 %

Foto: Facebook kapel; Zrní: Photo-Agency.cz


 

Komentáře   

 
0 #1 Kritika recenzeajfelka 2013-11-09 01:11
Ano, problém (se Zrním) bude na Vaší straně. Recenze ničím výjimečná a v podstatě nicneříkající s otřepanými frázemi jako "energicky svérázný projev zpěváka"...bla bla. Ach jo.
Prosím čtenáře, aby nebrali vážně všechno, co se objeví na kdejakém portálu, který má své vlastní webovky. Recenzi dnes opravdu může psát každý a to je chyba.
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 32

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Stařec, který se rozhodl změnit běh dějin

tajna kniha 200Letošní rok díky sedmdesátému výročí ukončení druhé světové války zásobuje knižní trh knihami vzpomínek, autobiografiemi, historickou literaturou faktu, ale ani prozaici nejsou pozadu. Dnes vám představíme prvotinu Tajná kniha francouzskéh...

Divadlo

Program NoD leden 2016

Přinášíme Vám program NoD na leden 2016.

...

Film

Prolomení kódu Enigmy postrčilo soukolí světových dějin

KodEnigmy perexŽivotopisné válečné drama Kód Enigmy vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů. Profesor matematiky a kryptoanalytik Alan Turing se spol...