Mimetičtí hadi - recenze

Mimetičtí hadi - recenze

Email Tisk

Mimeticti hadi 200Povídkový soubor Evy Hölzelové s názvem „Mimetičtí hadi“ je klasický příklad knihy z kategorie „na dovolenou“. Chcete-li čtivý, nenáročný text plný zvláštních, ale vždy tak nějak povědomých postaviček, sáhněte po tomto titulu.

 


Kdo zná autorčin rukopis, nebude zklamán, „Mimetičtí hadi“ do její tvorby zapadají jako dílek skládačky. Proud textu vás unáší zápletkami, které jsou nejen zábavné, ale zároveň také ironizují skutečnost kolem nás. Někdy jsem při čtení měla dojem, že mě ten proud unáší trochu rychleji, než bych chtěla. Knihu jsem tak přečetla jedním dechem a byla jsem z textu příhodně „vyklopena“ – povídkou o sjíždění rozvodněné řeky. Povídky jsou však pro rychlé tempo stvořeny, snad krom „Pana Broučka“ a „Sochy svatého Šebestiána“, jež v sobě kumulují více melancholie až tísnivosti, než je pro sbírku charakteristické.

Mimeticti hadi
Kniha je vyvážená. Jsou v ní jak místa, jež vás rozesmějí, tak i taková, která vás až zarazí na místě svou náhlou konfrontací s realitou postav, které ji prožívají.

Zastavme se ještě krátce u postav jako takových. Takřka každá je nějakým způsobem výrazná, ať svým způsobem života (muž chovající mimetické, tedy stejně vypadající, avšak odlišné druhy hadů) nebo tím, co prožívají (pár starající se o podivnou neznámou rostlinu). Většinou však reagují na skutečnost zvláštně. Nechávají se velmi často svést na falešnou stopu nebo za správné považují něco jiného, než byste od běžných postav očekávali. Anebo, jako v případě vodácké povídky „Dráchov nebrat!“, se situace obrací. Takřka nezkušení vodáci vzdor strachu z prakticky nesjízdné řeky pokračují dál a dál po proudu, ač by se ve skutečném světě obrátili na podpatku a při pohledu na vodu vařící se v peřejích jeli domů.

Je takovéto chování promyšleným záměrem, který nám má sdělit cosi hlubšího o tom, jak se my sami stavíme k situacím, jež nás potkávají? Má název souboru „Mimetičtí hadi“ odkazovat na to, že dvě podobně vypadající situace nemusejí vždy být obě stejné a v jedné by možná bylo nasnadě se bát trochu více? Nebo jde jen o pouhou povídkovou nadsázku, aby došlo častěji k humornějším situacím? Rozhodnutí už nechám na čtenářích. Jisté však je, že se u této knihy určitě nudit nebudete.

( 1 hlas )


 

Rozhovor

Josef Vlášek: „Všechny postavy jsou skutečné!“

Vlasek perexSe spisovatelem Josefem Vláškem jsme hovořili o jeho nejnovější knize „Běž domů, Ivane“, která vychází v nakladatelství Brána. Pokud máte rádi laskavé a svižné vyprávění v duchu knih Karla Poláčka, sáhněte po této půvabné novince....

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Návrat kapitána Johna Emmeta: velmi dobrý historický krimiromán

200 knihaHistorické romány čtu ráda. Je příjemné poznat dobu dávno minulou v příbězích postav. Udělám si tak obrázek o té které době, ujasním si stav společnosti a občas pak zapátrám v encyklopediích, abych si upřesnila své vědomosti z historie. A když j...


Literatura

Pohádky po telefonu

pohadky po telefonuDílko, které je s to přetnout věčnou mantru velice zaměstnaných rodičů o trvalém nedostatku času, například k tomu, aby si ho našli pro své ratolesti a sešli se s nimi nad večerní pohádkou. Rodiče, kterým na dětech a jejich vzt...

Divadlo

Co nabídnou komorní scény zlínského divadla

200divadlaMěstské divadlo Zlín disponuje dvěma menšími scénami, které nabízejí jiný zážitek než prkna velkého sálu. Jedná se o Studio Z a klubovou Dílnu. Pro 68. sezonu si připravili několik nových her, se kterými vás nyní seznámíme.

...

Film

Populární kultura v českém prostředí

200filmVíce než dvacet příspěvků, které mapují nejrůznější projevy rozličných kulturních odvětví (nejen) v tuzemské kotlině, shrnuje kniha Populární kultura v českém prostoru. Vydalo ji nakladatelství Karolinum a autory textů jsou zpravidla začínající badatelé z...