Betlém neboli jesličky je vyobrazení Svaté rodiny. Stavění jesliček se datuje do roku 1223, kdy se živými lidmi a oslíkem je postavil pro názornost svatý František z Assisi. Brzy se stalo tradicí v křesťanských kostelech stavět živé betlémy.
Do lidového prostředí u nás se betlémy dostaly s reformami Josefa II koncem 18 století, kdy byl dán jejich zákaz stavění v kostelích. Tyto lidové betlémy se zhotovovaly z různých materiálů a v různých velikostech.
Vždy záleželo na možnostech umělců, jejich umu i na dosažitelnosti potřebného materiálu. Stavěly se nejen jesličky s Ježíškem ležícím ve chlévě s pečující Pannou Marii a svatým Josefem, doplněné pastýři a orientálními Třemi králi přinášející dary a s oslíkem.
Vyrůstaly kolem nich další postavy lidí, lidské činnosti, různá zvířata, domy i krajiny. Na jednom z jilemnických betlémů, můžete vidět i cvičícího muže na hrazdě.
Betlémy byly důmyslně sestrojovány, pohyblivé vyřezávané postavy a mezi nejznámější patří Třebechovický betlém. Vznikal od roku 1882 a má přes 2 tisíce součástí a 351 figurek, z nichž jich je přes 200 pohyblivých.
Je celý prakticky ze dřeva, a přestože je patrový, dosahuje délky 6,9 metrů s hloubkou 1,9 metrů, výškou 2,2 metrů a váží několik tun.
Od roku 1999 je Národní kulturní památkou. Běžnější ale bylo stavět malé betlémy nejen ze dřeva, keramiky, těsta, porcelánu, skla atd. Mezi nejoblíbenější patřily papírové betlémy.
V ústeckém muzeu nebyl vystaven žádný pohyblivý betlém, za to se bylo možno dívat na desítky jiných, z různých materiálů a z různých oblastí našeho státu a dokonce byl k vidění řecký betlém i krajkový betlém.
Vhodným doplněním výstavy bylo vystavení starých madon s dítětem většinou z 15 století, ukázka restaurování starého obrazu a další zajímavosti s názvem Příběh narození Ježíše Krista na starých vyobrazeních.
Foto: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když v minulém roce slavila kulatiny a padesát let na scéně, také jí vyšlo retrospektivní dvojalbum a v televizi měl premiéru dokument, pořád má co dělat. Ale taková je už Petra Janů a ani letos se nic zásadního nezměnilo. Pořád ji to baví ...
Je všeobecně známo, že věční stěžovatelé jsou škarohlídi. A vybavte si svoje pocity, když vás někdo takový stáhne do svého víru a pěkně si s ním „o někom zadrbete“.
Kam až mohou zajít sousedské či rodinné rozepře? Čeho je člověk schopen kvůli nešťastné nebo zhrzené lásce? Proč může být osudné synchronizovat si mobil s počítačem? Jakou sílu má nevšední portrét? Vypátrá policie pokaždé pravého...
Národné divadlo uviedlo 18. októbra v divadle Kolowrat v Prahe hru Blackbird podľa námetu Davida Harrowera. Hlavné postavy si zahrali Jiří Štěpnička ako Raymond a Jana Pidrmanová ako Una a vedľajšiu postavu dievčaťa stvárnila Matylda Blattná.
O francouzském režiséru Robertu Bressonovi dlouho kolovalo mylné datum narození: nepřišel na svět v roce 1907, jak lecjaké příručky tvrdily, nýbrž o šest let dříve – a dožil se bezmála stovky. Většinu z jeho celkem 13 celovečerních filmů jsme mo...