Betlém neboli jesličky je vyobrazení Svaté rodiny. Stavění jesliček se datuje do roku 1223, kdy se živými lidmi a oslíkem je postavil pro názornost svatý František z Assisi. Brzy se stalo tradicí v křesťanských kostelech stavět živé betlémy.

 

Do lidového prostředí u nás se betlémy dostaly s reformami Josefa II koncem 18 století, kdy byl dán jejich zákaz stavění v kostelích. Tyto lidové betlémy se zhotovovaly z různých materiálů a v různých velikostech.

Vždy záleželo na možnostech umělců, jejich umu i na dosažitelnosti potřebného materiálu. Stavěly se nejen jesličky s Ježíškem ležícím ve chlévě s pečující Pannou Marii a svatým Josefem, doplněné  pastýři a orientálními Třemi králi přinášející dary a s oslíkem.

Vyrůstaly kolem nich další postavy lidí, lidské činnosti, různá zvířata, domy i krajiny. Na jednom  z jilemnických betlémů, můžete vidět i cvičícího muže na hrazdě.

Betlémy byly důmyslně sestrojovány, pohyblivé vyřezávané postavy a mezi nejznámější patří Třebechovický betlém. Vznikal od roku 1882 a má přes 2 tisíce součástí a 351 figurek, z nichž jich je přes 200 pohyblivých.

Je celý prakticky ze dřeva, a přestože je patrový, dosahuje délky 6,9 metrů s hloubkou 1,9 metrů, výškou 2,2 metrů a váží několik tun.

Od roku 1999 je Národní kulturní památkou. Běžnější ale bylo stavět malé betlémy nejen ze dřeva, keramiky, těsta, porcelánu, skla atd. Mezi nejoblíbenější patřily papírové betlémy.

V ústeckém muzeu nebyl vystaven žádný pohyblivý betlém, za to se bylo možno dívat na desítky jiných, z různých materiálů a z různých oblastí našeho státu a dokonce byl k vidění řecký betlém i krajkový betlém.

Vhodným doplněním výstavy bylo vystavení starých madon s dítětem většinou z 15 století, ukázka restaurování starého obrazu a další zajímavosti s názvem Příběh narození Ježíše Krista na starých vyobrazeních.

 

 

Foto: autorka

< Předchozí		Další >