Knihy Mladé fronty ve výběru projektu Velký knižní čtvrtek
Banner
Chyba
  • Chyba při nahrávání RSS.

Knihy Mladé fronty ve výběru projektu Velký knižní čtvrtek

Email Tisk

ctvrt 20019. března 2015 vychází u příležitosti Velkého knižního čtvrtku dvě knihy z produkce Nakladatelství Mladá fronta, které byly zařazeny do výběru 15 knih projektu VKČ.

 

 

 

První knihou je světový bestseller s názvem Ztráty a nálezy australské autorky Brooke Davisové, který se během několika měsíců prodal do více než 25 zemí.

Tento okouzlující příběh o kráse, kterou lze nalézt i v tak ošklivých věcech, jako jsou smutek a žal nad ztrátou blízkých lidí, čtenáře rozpláče i rozesměje a přesvědčí je o tom, že nikdy není pozdě svůj život od základů změnit. Bývá přirovnávána k takovým bestsellerům, jako jsou Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, Podivný případ se psem, Projekt manželka či Nepravděpodobná pouť Harolda Frye.

Druhou knihou je román Charlese Lewinskyho s názvem GERRON, který vypráví životní příběh slavného německého herce a režiséra židovského původu, který byl nacisty transportován do terezínského ghetta. Někdejší hvězda němých filmů a herecký kolega Marlene Dietrichové se stal jedním z tisíce vězněných… V roce 1944 měl rozvinout svůj režisérský talent naplno a zachránit tak život svůj i své rodiny: Jeho úkolem bylo pro nacisty natočit propagandistický film Vůdce daroval Židům město, který by ukazoval šťastný a plnohodnotný život Židů v Terezíně..

ctvrt 1

 

Stejně jako v loňském roce bude Velký knižní čtvrtek doprovázet Velký knižní e-čtvrtek, kdy většina knih z jarní nabídky vyjde zároveň i jako e-kniha.

www.velkyctvrtek.cz

Brooke Davisová
Ztráty a nálezy
Světový bestseller: Dojemný příběh o třech lidech, kteří zjistí, co znamená láska a život

Millie je sedmiletá holčička se zrzavými kudrnami a červenými gumáky. Vede si seznam mrtvých tvorů, na němž kromě pavouka a sousedovic kočky figuruje také babička a brzy na něm přibyde i tatínek. Jednoho dne ji ovšem maminka zanechá samotnou pod stojanem s obrovitánskými spoďárami v místním obchodním domě a už se nevrátí.
Dvaaosmdesátiletá Agatha Pantha nevyšla od smrti manžela z domu a s nikým nepromluvila. Prázdnotu ve svém životě vyplňuje pořváváním po kolemjdoucích, sledováním nevyladěné televize a svým na minutu přesným denním rozvrhem. Tedy až do toho osudného dne, kdy si v protějším domě všimne osamělé holčičky.
Písař Karl kdysi špičkami prstů vyťukával milostné dopisy na ženinu sametovou kůži. Dnes ovšem sedí v domově důchodců a moc dobře ví, že musí najít způsob, jak začít znovu žít. A tak odsud v náhlém radostném popudu uprchne.
Náhoda svede tyto tři dohromady. Společně se vydávají na cestu přes půlku Austrálie, aby našli Milliinu maminku a v konečném důsledku zjistili, že i mladí mohou být moudří, že stáří nerovná se smrti a že klíčem ke šťastnému životu by mohlo být i občasné porušení pravidel.
Pro čtenáře knih Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, Podivný případ se psem, Projekt manželka a Nepravděpodobná pouť Harolda Freye
Přeložila Jana Hejná
299 Kč | vázaná s přebalem | 272 stran | 140 x 210 mm

Ukázka:
Pro Karla je následující noc dlouhá. Agatha se zamkla v kupé. Oba jsou opilí a hluční a jemu se to moc zamlouvá. Připadá si jako Ital. Nebo jiný středomořský hřebec. Každopádně jako cizinec, jako by se zničehonic ocitli ve vzdálené zemi a místo pouště brázdili velehory. Rozhazuje ruce, jako by režíroval neviditelný ansámbl, používá dramatický filmový jazyk a cítí, jak se mu tvář křiví a pohybuje docela neznámými způsoby.
Agatha ho odstrčila a prodrala se kolem něj a on byl tak udivený sám sebou a tím okamžikem, kdy se k němu zničehonic upírala pozornost všech okolo, ale přesto se hned odebral za ní, protože to se přece tak nějak očekává, no ne? A teď z chodbičky vřeští: Agatho! vlastně jen pro potěchu posluchačů, kteří si naladili jeho drama (JEHO drama!), a buší do dveří jejich společného kupé, ale odpovědí je mu jen přehršel ticha tak obřího a prázdného jako zdejší poušť a obloha a Karl sklopí oči ke svým rukám, zvedne je proti světlu a pomyslí si: Ty úžasný parchante.
Ví, že o něj Agatha nestojí, ale nebolí to tam, kde by mělo, vlastně to nebolí vůbec. TOHLE je skutečný život! Zlomené srdce! Zlomila mu srdce! Ona, skutečná žena! Políbil ji, přesně jako to dělají ve filmech – nebo možná přesně tak, jak se to dělává ve skutečném životě, ale tím si není jistý –, prostě sevřel její hlavu do dlaní a políbil ji! Zatímco se všichni dívali. Všichni ho pozorovali, jako by ho považovali za člověka, který je zvyklý JEDNAT, za vykutáleného ptáčka pochybné povahy, a tak se na něj ještě nikdy nikdo nedíval. Vzrušení z toho, že se projednou nechová předvídatelně, že popadl ženskou tvář a políbil ji. A všichni to viděli!
A tak teď sedí na podlaze před kupé a mluví a mluví, prozradí na sebe všechno, velikost bot, oblíbeného učitele na základní škole, vypráví o svém synovi, o tom dni, kdy Evie políbila jiného, a o své fobii z nízko letících strojů, proč nepostrádá chybějící články prstů, o domově důchodců a o svém útěku. Prostě všechno. A když pak začne klimbat, zašeptá do klíčové dírky: To je celé, víc toho nemám.
Usíná opřený o dveře s nohama nataženýma do chodbičky, potom si ovšem vzpomene ještě na něco, houkne: Počkej, a přitiskne rty na dveře. Myslím, že tě miluju, ale nikdy tě nedokážu milovat tak, jako jsem miloval Evie.
Zevnitř se ovšem pořád neozývá nic, vůbec nic. Karl špicuje uši, jestli přece jen něco nezaslechne, jenže Agatha nereaguje. Má dojem, že zachytil její pláč, ale jistý si není, a brzy usne v nepohodlné poloze s jednou rukou obtočenou kolem Mannyho ramenou, zdá se mu o prázdnotě a temnotě a všechno to působí nicotně.

ctvrt 2

 


Charles Lewinsky
Gerron
Román o režisérovi, který měl pro nacisty natočit film o Židech v Terezíně

Charles Lewinsky vypráví životní příběh slavného německého herce a režiséra židovského původu, který byl nacisty transportován do terezínského ghetta. Někdejší hvězda němých filmů a herecký kolega Marlene Dietrichové se stal jedním z tisíce vězněných… V roce 1944 měl rozvinout svůj režisérský talent naplno a zachránit tak život svůj i své rodiny: Jeho úkolem bylo pro nacisty natočit propagandistický film Vůdce daroval Židům město, který by ukazoval šťastný a plnohodnotný život Židů v Terezíně. Je vůle přežít silnější než pochyby o životě ve lži? Je možné popřít celý život pro záchranu vlastního krku?

Přeložila Eva Pátková
369 Kč | vázaná s přebalem | 416 stran | 155 x 235 mm

Ukázka:

Byl na mě milý, a toho se bojím. Nerozkřikl se na mě, což by bylo normální, nýbrž byl zdvořilý. Tón řeči, jako by mi vykal.
Nevykal mi, to by ho ani nenapadlo, ale znal mé jméno. „Ty, Gerrone,“ řekl mi, a ne: „Ty, Žide.“
Je nebezpečné, když člověk jako Rahm zná tvoje jméno.
„Ty, Gerrone,“ řekl, „mám pro tebe úkol. Natočíš pro mě film.“
Film.
Nejdřív jsem si pomyslel, že chce něco pro sebe, film o něm samém. Milující otec Karl Rahm se svými třemi dětičkami. Pan obersturmführer převlečený za člověka. Něco na ten způsob. Co by mohl poslat své rodině v Klosterneuburgu.
Ano, víme, kolik má dětí. Víme, odkud pochází. Víme o něm všechno. Jako vědí ubozí hříšníci všechno o Bohu. Nebo o ďáblu.
Ufa, to mi vyprávěl Otto, každý rok natočí film ke slávě Josepha Goebbelse. Vždycky na jeho narozeniny. Pošlou mu jednu z hvězd, například Rühmanna, který podnikne něco roztomilého s Goebbelsovými dětmi, a tím se dobře zapíšou u pana ministra propagandy.
Představoval jsem si, že něco podobného teď chce i Rahm. To by nebyl problém. Zejména ne v mé situaci.
Ale Rahm myslí na něco většího. Pan obersturmführer má jiné plány.
„Dobře poslouchej, Gerrone,“ začal. „Kdysi jsem viděl jeden tvůj film. Už nevím, jak se jmenoval, ale líbil se mi. Něco umíš. To je to pěkné na Terezíně: Je tu spousta lidí, kteří něco umějí. Vždyť vy hrajete i divadlo a tak. A já teď zkrátka chci film.“
Pak mi vyprávěl, jaký film to má být.
Jsem zděšený. Muselo to na mně být vidět, ale on na to nereagoval. Protože s mým zděšením počítal. Nebo mu to bylo jedno. Ve tvářích, jako je jeho, neumím číst.
„Už dřív jsme v tomto směru něco zkusili,“ vykládal, „ale nepovedlo se to. Byl jsem velmi nespokojený. Lidi, co to zvorali, už tu nejsou.“
Do Osvětimi vždycky jede další vlak.
„Teď jsi na řadě ty,“ vysvětlil mi Rahm. Ještě pořád přívětivě. Jeho hlas je ještě pořád přívětivý. „Když my dva budeme mít štěstí, tak z toho tentokrát vzejde něco pořádného. Je to tak, Gerrone?“
„Musím si to rozmyslet,“ řekl jsem. Rahmovi! Eppstein, který tu byl z židovské rady starších také pozvaný, spolkl vylekané zasténání. Žid nemá co odmlouvat. Zejména tehdy ne, když si něco přeje velitel tábora. Esesák, který mě sem přivedl, se už napřahoval k ráně. Jeho ruku jsem neviděl, jen ucítil ten pohyb. Stojí-li člověk v pozoru, neotáčí se. Ne v úřadovně velitele tábora. Rána už byla na cestě, ale Rahm mávl zamítavě rukou.
„Je to umělec,“ vysvětlil. Ještě pořád se tvářil jako přívětivý strýček. „Potřebuje inspiraci. To je v pořádku, Gerrone,“ obrátil se ke mně. „Dá¬vám ti tři dny. K přemýšlení. Aby ten film měl úspěch. A ne abych musel ještě jednou být s někým nespokojený. Tři dny, Gerrone.“
Rány jsem pak přece jen dostal. Přede dveřmi Rahmovy úřadovny. Esesák mě udeřil do tváře, jak to většinou dělají. Ale ne plnou silou. Ještě mě potřebují.

http://www.mf.cz/


 




Hledáme do týmu...

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Robert Crais a jeho Podezřelý – skvělá krimi i sonda do psí duše

podezrely perexScott James se svou parťačkou Stephanií se připletl do přestřelky naprostou náhodou. Vlastně hledali při noční službě jednu vyhlášenou jídelnu, nenašli ji, a pak v temné uličce, kde vlastně vůbec neměli být, se mezi sklady rozpoutalo vraž...


Literatura

Šachový génius nebo šílenec?

koncovka perexRok 1972 se poprvé zapsal do dějin Spojených států amerických v prvenství hry v šachy. Zasloužil se o to geniální mladík z chudých poměrů – Robert „Bobby“ James Fischer, který zvítězil jako první Američan v tét...

Divadlo

Absolventka Harvardu a velitel zvláštních jednotek. Muzikál IAGO láká diváky na moderní pojetí Othella

Othello Lukas Adamec Iago J. Ledecky DSC1934 zarlivostMinulý týden proběhla v pražském divadle Hybernia poslední tisková ...

Film

Celovečerní dokument o uznávaném fotografovi Jindřichu Štreitovi je osobní sondou přímo Na tělo

vyrez JSSlavnostní premiéra dokumentu režisérky Libuše Rudinské a beseda s Jindřichem Štreitem se uskuteční ve středu 28. února 2018 od 18 hodin ve vsetínském kině Vatra. Celovečerní dokument, který vznikal tři roky, zachycuje obyčejný svět...