Zloděje zelených koní spaluje vášeň ke kamenům

Zloděje zelených koní spaluje vášeň ke kamenům

Email Tisk

Jzlo200iří Hájíček patří ke špičce současných českých prozaiků. Zloději zelených koní sice nesklidili taková ocenění jako jeho vrchol Rybí krev, ale kvalit Rybí krve dosahují. Svědčí o tom i fakt, že se nakladatelství Host rozhodlo v letošním roce vydat podruhé tento román. To první se konalo v roce 2001.

 


Každý máme nějakou tu vášeň, někdy až obsesi. Vášní Pavla jsou kameny, proto studuje geologii. V této životní etapě však kameny ještě formují jeho život a jeho budoucnost pozitivně. Vášeň k přítelkyni Karolíně jej spaluje prozatím nejvíce. Postupné vzdalování se bezstarostnému studentskému životu nastává v okamžiku, kdy Pavlovi a jeho kamarádům – hledačům vltavínů zkříží cestu Kačmar. Pro Pavla osoba vskutku osudová, dalo by se říci, že více než jeho milovaná přítelkyně. „Největší míru osudovosti“ však Pavlovi přinášejí vltavíny, které v jeho životě fungují jako návěstidla a dopravní značení, podle kterých Pavel „jede“. Tyto kameny ho zavádějí na životní cesty rozkopané, a to kolikrát doslova, protože Pavel si v zápalu lovecké vášně rozrývá půdu pod nohama motyčkami, krumpáči a polními lopatkami. Že dokáže být rozrytá půda pod nohama zrádná, ať už v reálu nebo v přeneseném slova smyslu, dokazuje závěr knihy.

zlo23


Na první pohled působí Zloději zelených koní jako kronika života pár bláznů, pro které je nelegální sběr těchto vzácných kamenů nejen způsobem přivýdělku, ale i posedlostí, příčinou, proč tráví noci mimo domovy, mimo vyhřáté postele, mimo objetí svých partnerek. Čtenáři Hájíčka znalí však ví, že v jeho knihách se nevyskytují zjednodušené skicy osudů. Autor dokázal svému románu vtisknout mnohovrstevnatost. Zpočátku se může zdát, že zde kráčí o epický příběh. S přibývajícími přečtenými stránkami však čtenáři dochází, že Jiří Hájíček podniká cestu do hlubin Pavlovy duše. Umně a s citem vykresluje jeho vášeň pro kameny, touhu nezapadnout do šedivého marastu všedních dnů, do životního stereotypu, který začíná ovládat jeho ženu Karolínu. Pavel se zasekl ve studentských letech, kdy neplánovat a dělat si věci po svém a ne tak, jak od nás všichni okolo vyžadují, jsou hlavním znakem mnoha mladých lidí. Jiří Hájíček však tuto charakteristiku Pavla zvládl pojmout tak, že čtenář jej primárně necítí jako nezodpovědného floutka, ale jako toho, kdo je prostě svůj. Žádné obviňování, žádné moralizování. „Milý čtenáři, Pavel prostě takový je. Já nesoudím, já o něm prostě jen píšu“. A to je na autorovi více než sympatické, a to nejen ve Zlodějích zelených koní, ale i v ostatních jeho dílech.
Jižní Čechy jsou pro Jiřího Hájíčka nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Ať už sáhne po jakémkoli námětu, dokáže z něj vytěžit maximum, dokáže jej navrstvit tak, že se nikdy nekoná klouzání po povrchu. Čtenář se dostane až na dřeň postav, důkladně pronikne do prostředí, kde se děj odehrává.
Lze očekávat, že si bude Jiří Hájíček svoje výsadní postavení mezi současnými českými autory jen upevňovat, protože v každém svém románu potvrzuje, že se jedná o autora osobitého, s darem psát lehce, že dokáže čtenářům nabídnout kvalitu.

Název: Zloději zelených koní
Autor: Jiří Hájíček
Žánr: román
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2. vydání, 2015
Počet stran: 176
Hodnocení: 95 %                

( 1 hlas )
Zdroj foto: http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-beletrie/zlodeji-zelenych-koni-121


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Z archivu...

Čtěte také...

Sara Gruenová: Na břehu jezera

na brehu jezera 200Na břehu jezera bude ta příšera, chtělo se mi vtipkovat ještě několik stran poté, co jsem začala číst tuto téměř čtyřsetstránkovou bichli a propadala hrůze z toho, jakáže snobská a lochneská příšernost mě čeká. Až když jsem byla a...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Tajemné a temné Hadí listiny

listiny perexKnihu s atraktivním a tajuplným názvem Hadí listiny napsala mladá autorka (1986) z umělecké rodiny. S výběrem tématu pro svůj debut vůbec netroškařila – pustila se do odhalování středověkých alchymistických technik a magického jazyka.

...

Divadlo

Z Žítkovských bohyní na jevišti mrazí

bohyne perexRomán Žítkovské bohyně způsobil v českých literárních vodách poprask a následně brázdil český literární rybník od ocenění k ocenění. Bylo jen otázkou času, kdy se tohoto románu chytne někdo, kdo se jej bude snažit převést na fi...

Film

Zkrocení slizkých duchů

altFilm Krotitelé duchů byl uveden už v roce 1984, a přestože se o podobných příbězích u nás tenkrát téměř nevědělo, vznikl v podstatě jako odpověď na tehdy už velmi různorodé filmy o hrdinech. Krotitelé duchů jsou jiní ...