POSLEDNÍ ŠUMAVSKÁ PASTVINA: „Jihočeský western“ odkrývá méně známou historii česko-německého pohraničí.
Banner

POSLEDNÍ ŠUMAVSKÁ PASTVINA: „Jihočeský western“ odkrývá méně známou historii česko-německého pohraničí.

Email Tisk

sumava 200Dobrodružný román Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu, se věnuje příběhům naší západní hranice. Písecký poručík Reiner potlačuje povstání šumavských Němců v listopadu 1918. O dvacet let později, v květnu 1949 s nimi ale bude muset spojit síly…

 

Na začátku listopadu 1918, v bouřlivých dnech rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa, dostává písecký poručík Reiner rozkaz potlačit povstání šumavských Němců, kteří se nehodlají smířit s existencí nového státu a vyhlásí si svou vlastní župu Böhmerwaldgau. Přestože stojí proti obrovské přesile, úkol splní a ke své jednotce se vrátí jako hrdina. Jenže netuší, že v květnu 1949 se bude muset jako nepřítel komunistického Československa dostat přes bavorskou hranici a jeho jedinými spojenci budou právě ti šumavští Němci, proti kterým kdysi bojoval.

Spisovatel Martin Sichinger (*1967) se Šumavě věnuje soustavně a jeho romány stojí na detailních znalostech místa i jeho pohnuté historie. Za svůj předchozí román Meyrovo sklo získal 1. místo na festivalu Šumava Litera – cenu Johanna Steinbrenera pro knihu roku 2014.

---

Po dalším kilometru vystřídala rašelinu půda porostlá šedivou trávou. Mezi roztrhanými mraky se objevil obrys slunce, podobný bílé skořápce. Vyšli na promáčené lesní louce obklopené buky a porostlé jemně zelenou trávou, Reinerův kůň se uvolnil a kráčel spokojeně v rezavé závěji listí a pak se před ním rozvinul zářivý zelený koberec.
„Co je to za kytky?“ zeptal se Reiner.
„Plavuně,“ odpověděl Firman.
Jasně zelené lístky vypadaly jako trpasličí kukuřice a Reinera překvapilo, že si pustina na kraji jeho země pěstuje tak nádherný palouk. Otočil se v sedle a spatřil nekonečnou smrkovou pláň, ze které v dálce vystupovaly hory a pod nimi se leskla pole a louky kolem Strakonic a Písku.
Do Bavor vjeli sehnutí v sedlech pod nízko rostoucími větvemi. Šlahouny ostružin se Reinerovi zařezávaly do nohou – zbavily se listí jen proto, aby mu prosekly kůži, a on cítil, že putuje krajinou, která nemá kvést a vydávat plody, ale cosi v sobě skrývat.

Martin Sichinger: POSLEDNÍ ŠUMAVSKÁ PASTVINA
Odpovědná redaktorka Vanda Vicherková
Počet stran 328, MOC 268 Kč
Vydalo nakladatelství 65. pole v edici TAH roku 2016
První vydání
www.65pole.cz

Martin Sichinger (*1967 ve Vimperku) absolvoval plzeňskou pedagogickou fakultu. Jeho romány jsou zasazeny do krajiny jižních Čech. Cukrový klaun (2008, Literární cena Knižního klubu) vypráví skutečný příběh chlapce, který marně bojuje s překupníky drog. Jediná bytost (2010) líčí napínavé pátrání
po nevydařeném výsadku z období druhé světové války. Smrt Krále Šumavy (2011) popisuje cestu dvanáctiletého chlapce do bavorského Röhrnbachu, kde žil král pašeráků Kilián Nowotný. Duchové Šumavy (2012) rekonstruují případ strážmistra Jana Firmana, který na podzim roku 1946 brání své město proti trofejnímu oddílu ministerstva vnitra i bavorským pašerákům. Meyrovo sklo (2014, Cena Johanna Steinbrenera – Šumava Litera) vypravuje příběh z prostředí šumavského sklářství.
Martin Sichinger žije v Praze, je ženatý, má tři děti a pracuje jako učitel.

Ukázka z knihy

Reiner slyšel jen krev, která mu bušila ve spáncích. Z fronty byl zvyklý na dunění palby, ale po osamělém výstřelu zavládlo nad mrtvým pašerákem ticho, jako by se s ním pastvina loučila.
Bláto pod Langfussem bylo uhlově černé, země na sebe navlékla smuteční šat.
Pistole ležela dva metry od Reinera, jenže se musel krýt za Langfussovými zády. Střelci mohli být všude.
Na otevřené pastvině byl v pasti a na nůž v Langfussově rukávu nedosáhl.
Přivedl sem Langfuss Američany?
V trávě se ozvaly kroky.
Ptáci se rozcvrlikali, stromy rozvrzaly, nad lesy zakřičelo káně tak divoce a osaměle, jako by přilétlo jen proto, aby si odneslo Langfussovu duši.
Muž v uniformě SNB došel na místo, kam Reiner odhodil zbraň, sehnul se a strčil ji do kapsy.
„Vstávej, blbečku.“
Bývalý revírník Mašek je měl nejspíš celou dobu na mušce. Když Reiner odhodil pistoli, Maška zaskočil a donutil ho vystřelit. Svou prosbou o pomoc vlastně Langfusse zabil.
„Klekni si.“
Země byla tak mokrá, že se Reinerovi okamžitě promočila kolena. Studený pot mu stékal po zádech a ruce se třásly.
Mašek mu na pravý spánek přitiskl horkou hlaveň, která páchla střelným prachem.
„Slavnej poručík Reiner, vimperská legenda. Některý ksichty člověk z hlavy nedostane.“ Mašek mu přitlačil zbraň na stejné místo, kde se táhla jeho jizva, a Reinerovi se krev ve spánku rozhučela jako řeka.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Příběh žen z bloku 10

Zeny z bloku 10 200Na první pohled ponurá obálka s židovskou hvězdou knihy od německého autora Hanse – Joachima Langa skrývá několik smutných příběhů žen, které na vlastní kůži prožily lékařské pokusy v osvětimském koncentračním táboře. Ženy z bl...

Nové komentáře


Literatura

Modré okenice

motto 200Miluji povídky. Dobře napsané povídky, a to nehovořím o gramatické úpravě. Musím je přečíst jedním dechem a vědět, co jsem vlastně četla. Potřebuji zažít ten pocit sounáležitosti s postavami daného děje. Žel, tady jsem ten pocit neměla. Nejspíš je to ...

Divadlo

Listopad ukáže prezidenta USA bez kalhot!

listopad200Myslíte si, že politika může být jen nudná a dokáže člověka jenom rozčílit? A co takhle sám prezident Spojených států amerických? Velevážená a celosvětově uznávaná osoba nemusí být jen taková, jakou ji známe z televize. Ve hře Listopad

Film

Terminátor 2: Zničí nás umělá inteligence?

terminator 2 schwarzeneggerV roce 1991 se Američani přestávají mazlit s filmovými efekty a i když na to nemají pořád to nejlepší vybavení, na film Terminátor 2: Den zúčtování se dá koukat dodnes. Leckomu ukápne nostalgická...