Cestou – osudy českých legionářů v Rusku

Email Tisk

cestou 200Historik a pedagog Dalibor Vácha předkládá čtenářům román Cestou, v němž se opět jako ve své prvotině Červenobílá (2014) věnuje osudům československých legionářů v Rusku. Obě knihy vydalo nakladatelství Knižní klub.

 

 

Autor popisuje osudy několika fiktivních hrdinů (Heřmana, Nouzy, Marka, Semráda a Žovince) od jejich upadnutí do ruského zajetí přes vstup do československých legií až po vítězné tažení přes celé revoluční Rusko. Ale nejde tu jen o vymyšlené postavy - jestliže v knize Červenobílá hrál výraznou roli Rudolf Medek, který se samozřejmě objevuje i zde, je v tomto románu ve druhém plánu sledován vzestup a pád kontroverzního generála Radoly Gajdy (1892-1948). Z dalších známých osob zde vystupuje např. Stanislav Čeček, Josef Mašín nebo Alexandr Kolčak.

Román začíná rokem 1914, kdy první z hrdinů sanitář rakousko- uherské armády Martin Heřman padne v dobytém Lvově do ruského zajetí. Hrdinové románu se poprvé setkávají v zajateckém lágru kdesi ve středním Rusku, v němž se v otřesných podmínkách (málo jídla, nedostatečná hygiena a zdravotní péče) pokoušejí přežít. O život jim usilují i zajatí Maďaři, kterým vadí, že někteří z nich chtějí bojovat po boku Rusů proti císaři. Záhy se však cesty ústřední pětice rozcházejí. Dva z nich jsou za trest posláni na stavbu železnice na Sibiř, jednomu se podaří uprchnout, jeden zůstává v lágru a poslední z pětice je jako zajatec poslán na venkov na výpomoc do zemědělství. Jejich cesty se opět různě zkříží, ať už v bitvě u Zborova nebo v bojích podél sibiřské magistrály. Román končí rokem 1920, kdy přeživší hrdinové čekají na odjezd domů z Vladivostoku.

Román se spíše než na kolektivní vítězný patos soustředí na všednodenní boj o přežití jednotlivých vojáků, kdy se mění i jejich charaktery, což je nejvíce vidět na příkladu Žovince i kariéristy Marka. Přes Váchou zručně popsané bitvy a jednotlivé konflikty vnitřní i vnější čtenář sleduje i odvrácené stránky charakterů vojáků: jejich fanatismus, kšeftaření i přežívání, stejně jako zbabělost i zpochybňované vlastenectví. Čtenářem možná otřesou i zvěrstva bolševiků, kteří mučili zajaté legionáře a hanobili jejich mrtvoly, nebo ruských vojáků, kteří po revoluci a svržení cara krutě vraždili své velitele.

Málo známou informací je i existence ruských čistě ženských vojenských bataliónů, které vznikly pod patronací ministra obrany a pozdějšího předsedy ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského.

Román Cestou skládá střípky osudů obyčejných mužů, kteří byli vrženi do války a nyní bojují nejen o svůj život, ale i životy svých spolubratrů. Dalibor Vácha vytvořil čtivý příběh, v němž nechybí akční scény, ani vykreslení psychiky hlavních postav. Škoda jen, že o předválečném životě hlavních hrdinů a jejich rodinách nepadne v knize téměř žádná zmínka.

„Pořád jdeme kupředu, točíme se v kruzích, jdeme, nelze se zastavit, podívat se na sebe, přemýšlet, uvažovat, plánovat. Válka nás žene neustále kupředu. Kupředu. Mohl bych se tu posadit na mez, dívat se, jak mě míjí všichni bratři, nechat je jít, zmizet, odejít. Mohl bych odmítnout jít dál, ale to by se nijak nedotklo cesty. Cesta by tu pořád byla, cesta tu vždycky bude. Cesta … někam? Pochodovat, jít, najde se cíl, ale potom zase jiná cesta. A pořád dokola. Cestou, všechno děláme cestou, nedokážeme se zastavit, nechceme se zastavit, neumíme to. Cestou. Co jsi zažil…
…..cestou?“ (str. 212)

O autorovi

Dalibor Vácha (1980) absolvoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor anglický jazyk – dějepis. V roce 2012 obhájil dizertační práci v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Zabývá se především dějinami každodennosti československých legií v Rusku a meziválečnými dějinami Československa. Na tato témata již publikoval řadu odborných studií a článků. Je také autorem knih Bratrstvo - Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914-1918 (Epocha, 2015) a Ostrovy v bouři – každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918-1920 (Epocha, 2016). Za svou románovou prvotinu Červenobílá (Knižní klub, 2014) obdržel roku 2014 Literární cenu Knižního klubu. O rok později vydal román Hranice (Knižní klub, 2015).

cestou

Název: Cestou
Autor: Dalibor Vácha
Žánr: válečný historický román
Vydáno: 2016
Stran: 374
Vydalo nakladatelství: Knižní klub - Euromedia Group
Hodnocení: 80%

Zdroj foto: euromedia.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

Darina Hamarová – Životem nekráčím sama

darina hamarova 200Prvotní setkání s románem Dariny Hamarové mnohé čtenáře vyděsí – vždyť příšerná grafická úprava obálky je jak z babiččiny červené knihovny nebo hůř, jako další román od Alexandry Potter. Pokud čtenář nejde na jistotu a neví, co od ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jana Eyrová po sto letech?

Rozlet Gemmy Hardyove 200I takový by mohl být název knížky Margot Liveseyové „Rozlet Gemmy Hardyové“. Ale není, a ani nemůže být, nejen proto, že její hrdinka Gemmy se narodila přesně o sto let později od vydání tohoto kulto...

Divadlo

Divadlo Radost i o prázdninách rozdává radost

Divadlo radost 200Stejně jako v předchozích letech, i letos opět ožije Letní scéna Divadla Radost! Připravili si dvě skvělé, divácky oblíbené komedie, s kterými se již pro tentokrát rozloučí, neboť obě budou mít derniéru. Máte tedy po...

Film

Svět podle Daliborka – slzy ve vaně i neonacistická rétorika

daliborka 1Jeden den jako druhý, brzké vstávání, tvrdá manuální práce… Snímek Víta Klusáka Svět podle Daliborka není jen, jak hlásají poutače, „filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova“, ale především příběh o tom, že každý důsledek má sv...