Prvotní setkání s románem Dariny Hamarové mnohé čtenáře vyděsí – vždyť příšerná grafická úprava obálky je jak z babiččiny červené knihovny nebo hůř, jako další román od Alexandry Potter. Pokud čtenář nejde na jistotu a neví, co od knihy opravdu očekávat, nejspíš ani nenajde sílu ji otevřít. Což je škoda. Román je bohužel, či bohudík, úplně o něčem jiném než o milostných avantýrách. Darina Hamarová napsala dílo, které je inspirováno jejím osudem a krutým osudem její rodiny. O syrovém boji o přežití, o boji s rakovinou.

Příběh hlavní hrdinky Danici – silné ženy pocházející z Oravských Beskyd, je plný složitých životních událostí. První část knihy se věnuje příběhu její sestry – ženy týrané alkoholikem, která poté, co si po dlouhém utrpení a životě po azylových domech našla konečně milujícího partnera, umírá na rakovinu. Danice nezbývá nic jiného než její dvě děti vzít do opatrovnické péče ke svým vlastním. V momentě, když zařizuje pohřeb sestry, se dozvídá, že manžel jí je nevěrný, stěhuje se k milence a nechává ji napospas vlastnímu osudu a vychovávat čtyři děti. Jeden by si řekl, že to už stačí, ale bohužel ne. Danice diagnostikují rakovinu prsu, která metastázovala i do mízních uzlin.

Prohrávat můžete, ale prohrát ne!
Je motto hlavní hrdinky, resp. autorky knihy. Následuje téměř roční boj se zákeřnou nemocí. Danica dojíždí na chemoterapie, radioterapie a bez přikrášlení popisuje, co procedury dělají s jejím tělem a jaké mají vedlejší účinky. Ani na okamžik si však nepřipouští, že by mohla prohrát. Rakovině se postaví čelem a s obdivuhodnou silou, místy i humorem. Nepodléhá sebelítosti a stále je empatická k lidem kolem.

You’ll never walk alone (Nikdy nekráčíš sama)
Román je pojmenován netradičně podle hymny fotbalového klubu FC Liverpool, která se stala pro Danicu esenciální. Uvědomovala si, že i když ji v nejtěžších chvílích opustil manžel, následně i přítel, ze kterého se vyklubal alkoholik, měla nesmírnou oporu ve zbytku rodiny, v přátelích, v kolezích z práce. Byla sice sama, ale nebyla osamělá. Přestože Danica svůj boj s rakovinou vyhrála, bohužel jí PB (jak v knize familiárně nazývá pána boha) přichystal další rány: zemřel jí otec a nedlouho nato i matka, která měla nádor v prsu a odmítala s ním zajít k lékaři.
„Jsou chvíle, kdy si myslíte, že hlouběji už klesnout nemůžete, že už nevstanete, že je všemu konec. A potom jsou chvíle, kdy vám osud najednou dá šanci, opět se postavíte na startovní čáru a je jen na vás, jak tu šanci využijete,“
Román je o nebývalé síle, energii a charakteru člověka, který klesá ke dnu a dokáže se zapřít a znovu odrazit. Je velmi emocionální, některé pasáže dají čtenáři zabrat. Na druhou stranu dodává sílu a inspiraci. Autorka si zaslouží hluboký obdiv, nejen vzhledem k tomu, co dokázala překonat, ale i k odhodlání o tom napsat, což muselo být nesmírně těžké. Celý příběh je ryze subjektivní – vyprávěný za použití ich-formy.
Jediné, co bych knize vytkla, je závěr. Jakási forma happy endu vzhledem k tragédiím, které se udály, byla žádoucí. Nicméně román je zakončen tím, jak Danica potká svoji životní lásku a kolotoč kolem toho je lehce trapný.

Název: Životem nekráčím sama
Autor: Darina Hamarová
Žánr: román
Nakladatelství: Práh (Praha 6)
Rok vydání: 2016
Hodnocení: 90 %