Banner

Po měsíci na trhu obsadilo Kissingerovo USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA 1. místo v žebříčku bestsellerů literatury faktu podle SČKN!

Email Tisk

 

kissinger 200Světoznámý politolog, historik, poradce pěti amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za mír Henry Kissinger  hraje stále první ligu! Jeho nejnovější dílo v překladu Martina Pokorného vydal PROSTOR. Jsme znepokojeni z teroristických útoků islámských fundamentalistů, rostoucí vlny uprchlíků, ruského nacionalismu a rozhodnutí Británie odejít z EU… Kolik jednoty Evropa vlastně potřebuje a kolik různosti dokáže unést?  A naopak - kolik rozmanitosti si musí Evropa vzhledem ke své historii uchovat, aby dosáhla smysluplné jednoty? Jaké mezinárodní uspořádání lze vydestilovat ze soutěže aspirací a z rozporných tendencí?  Kudy dál, abychom dosáhli skutečného světového pořádku a zkrotili „válečné psy“? Na tuto a mnohé další aktuální otázky hledá odpovědi ve svém nejnovějším díle jeden z nejpovolanějších – Henry Kissinger, dnes třiadevadesátiletý politolog a historik, jehož rad si cenilo pět amerických prezidentů. Jeho meditaci nad uspořádáním světa s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha vydalo v překladu Martina Pokorného nakladatelství PROSTOR.

O knize mj. napsali:

„Autorův přínos tkví v mimořádné schopnosti kombinace historického myšlení, životní zkušenosti a politické analýzy. Jeho vyzrálá syntéza pak demonstruje názorový posun od fascinace mocenskou rovnováhou k uznání relevance principů a hodnot, k pojetí politiky, které tolik potřebujeme.“
Luděk Sekyra, LIDOVÉ NOVINY

„Může vám to připomínat Huntingtonovu myšlenku „střetu civilizací“, ale ve skutečnosti se spíš jedná o osvěživou směsici metternichovského pragmatismu a – spíše nečekaně – saidovské kritiky ‚orientalismu‘.“
Rana Mitter, THE GUARDIAN

„Autor zde účinně pokračuje ve svém tažení s cílem podrýt romantická orákula levice i pravice, která za poslední století formovala tak velkou část americké zahraniční politiky. Kissinger má slušnou šanci přežít mnohé z těch, kteří ho nenávidí, a druhé přimět zapomenout, proč ho vlastně nenáviděli.“
James Traub, THE WALL STREET JOURNAL

„Stalo by se Kissingerovi, že by pro Sýrii stanovil červenou, a pak by Asada po útoku chemickými zbraněmi nechal bez trestu? Dovolil by, aby se u Putinových hranic postupně utvořilo mocenské vakuum? Přihlížel by, jak se Jihočínské moře stává arénou regionálních rivalit?“
John Micklethwait, THE NEW YORK TIMES

kissinger1

Henry Kissinger: USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA. Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha (anotace)
Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností.
Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.

Z anglického originálu World Order, vydaného v New Yorku v roce 2014, přeložil Martin Pokorný
400 stran, 397 Kč
V českém jazyce vydání první
Vydal PROSTOR v edici Obzor roce 2016
www.eprostor.com

Americký politik, diplomat a politolog židovského púvodu Henry Alfred Kissinger se narodil v německém Fürthu 27. května v roce 1923. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí Židů do Spojených států, kde obdržel v roce 1943 státní občanství. Doktorát získal na Harvardově univerzitě
a působil zde jako profesor dějin diplomacie a politologie až do konce šedesátých let. Zároveň v letech 1955–1968 pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (1969–1975) a ministra zahraničí USA (1973–1977). V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za mír.
Jako ministr zahraničí dosáhl řady zásadních diplomatických úspěchů, které se týkaly amerických vztahů k Sovětskému svazu, Číně, Vietnamu a Střednímu východu. Rozvinul politiku pružnějších vztahů mezi USA a SSSR – tzv. politiku détente –, která vedla k rozhovorům o snížení počtu strategických zbraní, a zejména se zasadil o sblížení mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou na počátku sedmdesátých let (tzv. čínská karta), čímž se ustavila nová globální rovnováha sil. Sehrál klíčovou roli v Nixonově vietnamské politice
– ve vymanění se americké armády z Jižního Vietnamu a v jejím nahrazení jihovietnamskými vojenskými silami. Začal úspěšně praktikovat tzv. kyvadlovou diplomacii na Středním východě, jejímž smyslem bylo zastavit arabsko-izraelské konflikty a zprostředkovat příměří (např. v izraelsko-arabské válce v roce 1973). Jejím důsledkem bylo omezení sovětského vlivu v oblasti a nastartování mírového procesu.
Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika (Nuclear Weapons
and Foreign Policy, 1957) mu zajistila značnou autoritu v otázkách americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice „hromadné odvety“ vůči sovětskému útoku a vypracoval koncepci „pružné reakce“, spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní. V knize Nutnost volby
(The Necessity for Choice, 1960) omezil své pojetí „pružné reakce“ na konvenční zbraně.
Značného věhlasu ovšem dosáhly i další Kissingerovy knihy, z nichž česky v nakladatelství PROSTOR vyšlo Umění diplomacie (1996) a Obnovení světového řádu. Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812–1822 (2009).

kissinger2

Ukázka z knihy USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, 3. kapitola Islamismus a Střední východ: rozpadlý svět, str. 128   

Revoluční vlna islamismu: dvě filozofické interpretace

Na jaře roku 1947 se egyptský hodinář, učitel a náboženský aktivista s početným čtenářstvem Hasan al-Banná obrátil na egyptského krále Farúka s kritikou egyptských institucí, nazvanou „Ke světlu“. Předložil zde islámskou alternativu vůči sekulárnímu národnímu státu. Okázale uhlazeným, ale ambicemi prodchnutým jazykem tu načrtl zásady a cíle egyptské Asociace muslimských bratří (obecně známé pod názvem Muslimské bratrstvo), organizace, kterou sám založil roku 1928 s cílem potírat domněle ponižující účinky cizího vlivu a sekulárního životního stylu.
Ze skromných počátků, kdy se jednalo o neformální společenství zbožných muslimů, pobouřených britskou nadvládou nad pásmem podél Suezského průplavu, se Muslimské bratrstvo rozrostlo v celonárodní, sociálně i politicky aktivní síť s desetitisíci členů, buňkami ve všech egyptských městech a efektivní propagandistickou sítí, která distribuovala vlastní komentáře Bratrstva k aktuálním událostem. Asociace si v regionálním měřítku vydobyla respekt podporou neúspěšného arabského povstání, jež v letech 1937–1939 probíhalo v britském mandátu pro Palestinu proti Britům i sionistům. Současně na sebe Bratrstvo přivolalo pozornost egyptských úřadů.
Ačkoli měl al-Banná zakázáno přímo se účastnit egyptské politiky, patřil v zemi mezi vůbec nejvlivnější politické osobnosti a nyní se pokusil obhájit vizi Muslimského bratrstva zveřejněním otevřeného dopisu egyptskému panovníkovi. V žalu nad tím, jak Egypt i celý region propadl cizí nadvládě a vnitřnímu morálnímu úpadku, vyhlásil, že nastala chvíle obrození.
Západ, „dlouho oslnivý díky dokonalosti svého vědeckého poznání, … je nyní zruinovaný a v úpadku,“ tvrdil. „Jeho základy se drolí, jeho instituce a vůdčí zásady se rozpadají.“ Západní mocnosti ztratily kontrolu nad uspořádáním světa, které samy ustanovily: „Jejich kongresy ztroskotávají, jejich dohody se porušují, z jejich smluv jsou cáry.“ Společnost národů, založená s cílem zachovávat mír, je pouhý „přelud“. V zásadě al-Banná tvrdil – i když odlišnými slovy –, že vestfálský světový řád ztratil legitimitu i moc, a výslovně prohlašoval, že nastává příležitost ustavit nový světový řád, opřený o islám: „cesta islámu byla vyzkoušena,“ napsal, a „historie potvrdila, že je spolehlivá“. Pokud by se společnost zasvětila „naprostému a všezahrnujícímu“ obnovení původních zásad islámu a vybudování onoho společenského pořádku, který je předepsán v Koránu, „podpoří nás celý islámský národ“, tedy muslimové na celém světě, a výsledkem bude nejprve „arabská jednota“ a poté „jednota islámu“.
Jaký vztah by měl obnovený islámský řád světa k modernímu mezinárodnímu systému států? Pravý muslim, tvrdil al-Banná, zachovává věrnost mnoha navzájem se překrývajícím sférám; na jejich vrcholu však stojí jednotný islámský systém, který do sebe nakonec obsáhne celý svět. Jeho první vlastí je „konkrétní země“, „následně se rozpíná na ostatní islámské země, protože všechny jsou pro muslima otčinou a domovem“, následuje „islámská říše“ po vzoru oné, již vybudovali zbožní předkové, neboť „muslim bude před Bohem dotázán“, co vykonal „pro její obnovu“. Poslední kruh obepínal celou zeměkouli: „Nato se muslimova otčina rozepne tak, že pojme celý svět. Což neslyšíte Boží slova (on je požehnaný a všemohoucí!): ,Bojujte proti nim, dokud neustane útisk a všechno uctívání bude jen Boží‘?“
Všude, kde to bude možné, se tento boj povede postupně a v míru. Pokud se nemuslimové nestavějí vůči hnutí nepřátelsky a zachovávají mu náležitou úctu, rané Muslimské bratrstvo radilo je „chránit“ a dodržovat „umírněnost a hlubokou spravedlnost“.  S cizinci se mělo zacházet „v míru a přízni, jen když si počínají spravedlivě a upřímně“. Je proto „čirým výmyslem“ tvrdit, že zavedení „islámských institucí do moderního života způsobí ochlazení mezi námi a západními národy“.
Do jaké míry byla umírněnost, k níž al-Banná radil, čistě taktickou záležitostí ve snaze nalézt příznivé přijetí ve světě, v němž stále ještě vládly západní mocnosti? Do jaké míry džihádistická rétorika kalkulovala s tím, aby mu zajistila podporu v tradičních islamistických kruzích? Roku 1949 se al-Banná stal obětí atentátu a nebylo mu dopřáno podrobně vysvětlit, jak smířit revoluční ambice svého plánu na proměnu světa s principy tolerance a transcivilizačního přátelství, ke kterým se hlásil.
Al-Bannův text obsahuje naznačené nejasnosti. Od té doby je však celá řada islamistických intelektuálů a hnutí vyřešila ve prospěch fundamentálního odmítnutí pluralismu a sekulárního mezinárodního řádu. Možná nejerudovanější a nejvlivnější verzi tohoto názoru zformuloval náboženský učenec a ideolog Muslimského bratrstva Sajjid Qutb. Roku 1964 – v době, kdy byl vězněn pro údajnou účast na spiknutí s cílem zavraždit egyptského prezidenta Násira – napsal knihu Milníky na cestě, v níž vyhlásil válku zavedenému světovému řádu. Kniha se stala zakládajícím textem moderního islamismu.

http://www.sckn.cz/index.php?p=ladder



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 12

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Svatý Václav – legendy, nebo skutečnost

Svaty Vaclav 200O životě Svatého Václava nemáme téměř žádné spolehlivé doklady. Není známé jeho přesné datum narození ani datum úmrtí. Legendy o svatém Václavovi zná snad každé malé dítě. Ale mnozí z nás také ví, že legendy si vždy něco přibarvily. Ale k...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Recenze: Správné otázky od Debbie Ford

spravne otazky200Jaká je síla lidské duše? Naší osobnosti? Autorka s těmito myšlenkami přišla naprosto revolučně snad ještě po boku Louise L. Hay. Dvě průkopnice? Možná… Rozhodně je z této knihy znát vyzrálost, vybroušenost. Z textů Debbie Ford načerpát...

Divadlo

Irský rebel Martin McDonnagh

connemarska200Narodil se 26. 3. 1970 v Londýně irským rodičům. Na počátku devadesátých let se celá rodina stěhuje natrvalo do Irska, v té době píše McDonagh první literární pokusy. Zprvu se věnoval psaní povídek, divadelních a rozhlasových her. Mezi jeho...

Film

Slavnostní předpremiéru valašského filmu Děda ve Vsetíně zhlédlo na 500 diváků

deda 200Hlediště vsetínského kina Vatra bylo v neděli 29. května zcela vyprodané do posledního místa, a to hned dvakrát! Součástí uvedení filmu byla beseda s tvůrci a protagonisty snímku, jehož autoři dva roky bojovali hlavně s penězi. Na výrobu filmu měli pou...