Ta zatracená skála
Banner

Ta zatracená skála

ta zatracena skala200Dějiny lidstva jsou plné známých, polozapomenutých i zcela zapomenutých válek a bitev. Mnohé z nich rozhodovaly o budoucnosti nejrůznějších civilizací. Jedna z polozapomenutých bitev se odehrála v roce 1565 na Maltě. Rozhodovalo se v ní o budoucnosti křesťanské Evropy. Hrstka rytířů a dalších příslušníků johanitského řádu se zde společně s několika stovkami dobrovolníků, žoldnéřů a několika tisíci obyvateli tohoto ostrova úspěšně ubránila mnohonásobné početní převaze osmanských bojovníků sultána Sulejmana I. (Nádherného).

Průběh bitvy popisuje ve své knize Ta zatracená skála autor Luboš Taraba (*1958). Vystudoval obor filozofie – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a věnuje se kontroverzním dějinným událostem a osudům rozporuplných osobností (např. Charlese de Gaulla, Talleyranda či maršála Radeckého). Pro jeho práce je příznačná stylová lehkost a čtivost, respektující historická fakta, která autor umí přiblížit i nezasvěcenému čtenáři. Máme možnost seznámit se s historickými událostmi jakoby v přímém přenosu. Sledujeme úvahy relevantních osobností, různorodé zájmy a motivaci spojenců, strategii a taktiku jak dobyvatelů, tak obránců, zkrátka jsme vtaženi do děje. Útok začal 18. května 1565 obležením Birgu a Senglei a skončil až 11. září porážkou Mustafy paši nedaleko vesnice Naxxar. Vše vystihuje motto knihy: „Toto je peklo, jež bylo vám přislíbeno.“ (Korán, Súra 36:63) Dozvíme se, co nakonec vedlo k vítězství maltézských rytířů. Velmi zajímavá je zejména osobnost velmistra Jeana de la Valette. Jeho odvaha byla oceněna – na jeho počest bylo v roce 1570 vybudováno nové město – La Valetta. Mnoho z těch, kteří se utkali na Maltě, se znovu střetlo o šest let později, v říjnu 1571 u Lepanta. Během čtyřhodinové bitvy zde byla zničena téměř celá sultánova flotila a s ní byly pohřbeny i jeho plány na dobytí západního středomoří, Říma a Itálie. Malta a po ní Lepanto se stali pomyslnými body obratu v dlouhodobém střetávání křesťanského a muslimského světa. Osmani byli postupně vytlačeni z oblasti Evropy. Trvalo to však ještě celé jedno století, než se Habsburkovi Leopoldu I. a princi Evženu Savojskému podařilo vytlačit Turky od Vídně postupně zpět.

Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem si ji s velkým zájmem a splnila moje očekávání. Hutný text je prokládán obrazovou dokumentací, soudobými mapami, nákresy válečných situací, přehledy o počtu zúčastněných vojáků a lodí, chronologickým přehledem událostí a seznamem citované literatury a pramenů, takže si zájemci o historii přijdou na své. Polozapomenuté historické události stojí určitě za to, abychom jim věnovali pozornost. Mohou nám pomoci pochopit ledacos ze současného dění.


Hodnocení: 100 %

 

Název: Ta zatracená skála. Obléhání Malty 1565

Autor: Luboš Taraba

Žánr: populárně-naučná literatura

Nakladatelství: Epocha s. r.o.

Rok vydání: 2016

Počet stran: 275

Zdroj foto: Epocha s. r. o.

ta zatracena skala



 

Rozhovor

Kultura je červená sametová opona a otevřené piano

Tana krockovaVymyslela jsem si fiktivního redaktora, který mi položil pár otázek, jejichž cílem je prozradit o mně pár informací. Jmenuje se Alfréd Lebeda a je to děsný pohodář. Během našeho rozhovoru kouří doutník, popíjí fair...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Zmlsněte povídky ze světa singles

zit jako single 200V nakladatelství Listen v edici Česká povídka vyšla útlá knížečka Žít jako single obsahující 9 povídek od současných českých autorů.

...

Literatura

Všichni jsme nějak vadní

vsichni jsme nejak vadni200Pokud hledáte nějaké pohodové a vtipné letní čtení, kde je hlavním hrdinou v poněkud nešťastný muž, sáhněte po novince nakladatelství JOTA s názvem Všichni jsme nějak vadní od Matthewa Normana.

Divadlo

V Tramtarii se tygrů nebojí

altV nezávislém olomouckém Divadle Tramtarie se 16. května konalo představení inscenace ...a za Tracym tygr. Jednalo se o předposlední podání této hry v sezóně, a nejen proto bylo vyprodáno.

 

...

Film

Bresson o Bressonovi aneb režisér sám o sobě
Bresson perO francouzském režiséru Robertu Bressonovi dlouho kolovalo mylné datum narození: nepřišel na svět v roce 1907, jak lecjaké příručky tvrdily, nýbrž o šest let dříve – a dožil se bezmála stovky. Většinu z jeho celkem 13 celovečerních filmů jsme mo...