Kultura21.cz

Koncem minulého roku se na trhu objevila skvělá výpravná obrazová publikace sledující vývoj módy v Československu mezi lety 1948 až 1989 v politickém a sociálním kontextu.

Hned na počátku musím ale zklamat ty, kteří v publikaci hledají pouze „obrázkový katalog“. Tím kniha není. Jedná se vlastně o výstup vědeckovýzkumného projektu probíhajícího v letech 1998 až 2001 pod názvem Dějiny odívání v České republice 1948–1989 v souvislosti se společenským vývojem.

Projekt tak dal publikaci i jméno – Móda za železnou oponou a podtitul Společnost, oděvy a lidé v Československu 1948–1989. Autorka se ale snaží o maximální možnou jazykovou vstřícnost vůči čtenáři, aniž by to degradovalo samotný výklad. Text je bez frází a obvyklých floskulí (i u dějů notoricky známých – například srpnová invaze apod.), srozumitelně postupuje ve vývoji společnosti i zkoumaného jevu.

Řešitelem projektu a autorkou knihy je vedoucí sbírky textilu, módy a hraček Uměleckoprůmyslového musea v Praze (a kurátorkou sbírky textilu 20. století od roku 1948 do současnosti), publicistka a pedagožka, PhDr. Konstantina Hlaváčková.

Celý vizuál předkládané publikace je řešen do nejmenšího detailu. Velmi vtipně působí obrázky na přídeští a předsádce, které mají obrazovou formu střihu na látku. Popisky k jednotlivým obrázkům jsou opět řešeny se vtipem a graficky oddělené s přerušovanou čarou, jako bychom je mohli odstřihnout nebo přehnout, takže to evokuje dětské vystřihovánky panenek, které mohou děti oblékat a svlékat donekonečna pouze přikládáním vystřižených modelů. Samotné obrázky (více než tři stovky vyobrazení) jsou technicky v co nejlepším možném stavu. Scany titulních obálek starých módních a společenských časopisů jsou, pokud možno, vyčištěné a fotografie ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea jsou vkusně vybrané, doplňují výklad a celkově dotváří dobrý dojem, který publikace dělá.

Na více než dvousetpadesáti stranách sledujeme, jak se způsob odívání stal součástí ideologického boje a nástrojem utváření nového podřízeného vztahu jedince ke společnosti. Individualita sice byla potlačena, ale autorka si správně všímá, že tlak působil v různé intenzitě a nebyl po celou dobu stejný.

Kniha je rozdělena do sedmi kapitol (s úvodem a závěrem) a jednotlivé kapitoly se snaží přiblížit čtenářům různé aspekty utváření módního oděvu. První kapitola zohledňuje politické a sociální kontexty doby, kdy autorka neopomene připomenout, že jednotlivé politické strany vydávaly své módní časopisy a sleduje jejich vývoj a proměnu; druhá výrobě oděvu; třetí popisuje subkultury, které se během sledového období objevily – tj. tzv. páskové, hnutí hippies, punk a další; čtvrtá přibližuje vývoj způsobu a možnosti nákupu oděvů; pátá a šestá přináší informace o rozdělení módy na pro ženy a pro muže a v poslední kapitole autorka přibližuje textilní materiály. Ve svém výkladu se nezaměřuje pouze na oficiální, povolené akce, ale také události s lehkým nádechem „undergroundu“ nebo neoficiality.

Publikaci mohu s klidným srdcem doporučit všem těm, kteří se zajímají o historii na našem území po roce 1945 a nemající odborné vzdělání v módním oboru. Myslím si, že těm byla primárně určena.