Loni v dubnu vydalo nakladatelství XYZ debutový román francouzské autorky Sophie Hénaff s názvem Lúzři – Tým v nemilosti. Detektivní příběh získal řadu prestižních ocenění a láká jak na chytlavý název, tak fakt, že je prezentován jako „humoristická detektivka.“ Je to ovšem pravda?
Sophie Hénaff (* 1972) je francouzská spisovatelka, novinářka, překladatelka a majitelka baru. Působí v časopise Cosmopolitan, kde vede humoristickou rubriku Cosmoliste. Její pevní román se jmenuje Poulets grillés (2015), v češtině Lúzři – Tým v nemilosti. Byl oceněn Prix des Lecteurs 2016: cenou Polar za nejlepší humoristický román a získal i Cenu Arsèna Lupina za nejlepší detektivní román roku 2015. V lednu vyšlo v češtině pokračování Lúzři – Stále spolu.
Ke čtení mě nalákalo vícero věcí: jednak detektivní příběh z Francie s jejím šarmem a specifickými scenériemi, pak také uvádění knihy jako „humoristické detektivky“ a samozřejmě i promyšlený marketingový tah z české strany – nazvat knihu takovým způsobem. Atmosféra Francie nezklamala ani trošičku – ať už jde o mně známá místa nebo pouze charakteristiku stereotypních postaviček. Mnohem horší je to s humorem. Ten jsem v příběhu hledala marně a vadilo mi, že knihu nabízejí tímto způsobem. Titul knihy v češtině je opravdu zavádějící. Co má být lúzrovského na policistech, kteří dělají svou práci a zrovna se znelíbili vrchnosti? Nebo proč má být člověk s homosexuální orientací označován za lúzra?!
Nicméně premisa příběhu zní velmi slibně. Policie má mezi sebou lidi, které si nemůže dovolit vyhodit. Platí je, ale aby zvýšili grafy úspěšnosti, rozhodnou se vytvořit zvláštní oddělení právě s těmito jedinci. Na starost je dostane mladá ambiciózní komisařka Anne Capestanová. Dokáže stmelit nesourodé jedince do jednoho týmu?
V osmnáct hodin stála Capestanová ve dveřích jako paní domu, na jejíž večírek nikdo nepřišel. Namáhala se naučit se zpaměti čtyřicet profesních životopisů, a nakonec se tu ocitla se třemi policisty, kteří se nejspíš zítra už neobjeví. Ona je k tomu v žádném případě nehodlala nutit. Pro každého z nich znamenalo přeložení do tohoto oddělní trest, nejspíš konec kariéry. (str. 25)
Další věc, která se mi na příběhu líbila, je představení mravenčí policejní práce a nejenom papírování, ale vyšetřování, výslechy a samozřejmě dedukování. A pak jak všechno zapadne do sebe a začne dávat smysl. Capestanová posté přelétla pohledem tabuli. Vloupání, zástrčka, okenice, poloha těla, kočka, květiny, bratr, pošta… Dělalo jí potíže jednotlivé prvky případu vymezit. Hlavu měla jako kouli naplněnou sněhovými vločkami, myšlenky poletovaly všemi směry. Musí počkat, až se sníh usadí, aby věci viděla jasně. (str. 170)
Tým v nemilosti bych doporučila čtenářům, kteří dokáží ocenit francouzský šarm a rádi by zabrouzdali do frankofonního světa vyšetřování. Jedná se o pohodové čtení, od kterého se však humoru moc nedočkáte. Jako jednohubka pro oddech se ale hodí velmi dobře.
Název: Lúzři – Tým v nemilosti
Autor: Sophie Hénaff
Žánr: detektivní příběh
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2017, pevná vazba
Počet stran: 304
Hodnocení: 65 %
Knihu k recenzi poskytlo Knihcentrum.cz a objednat si ji můžete zde: https://www.knihcentrum.cz/luzri-tym-v-nemilosti
| < Předchozí | Další > |
|---|
Slovenský úspěšný zpěvák Juraj „Ďuro“ Hnilica se vydal v tomto měsíci na turné po českých městech. Pro náš magazín nám poskytl v minulých dnech rozhovor.
Knihu Vadima Petrova, Muž, který nevrhá stíny, můžeme označit politickým románem na pozadí doby československé revoluce v roce 1989.
Těžko hledat slova pro dílo, které Jan Bílý napsal při svém krátkém pobytu na Krétě. Věnoval se tentokrát tématu cyklického času a nejrůznějším dávno zapomenutým i notoricky známým rituálním svátkům (Vánoce a Velikonoce nevyjímaje) a z ...
Více jak po půl století se vrací na české jeviště Molièrova komedie-balet Pán z Prasečkova. Hra, která sloužila pro pobavení šlechty po náročném lovu, se teď snaží získat diváky, pod režijním vedením Han...
Když před neuvěřitelnými třiadvaceti lety nenápadně odstartovala špionská série 