Finský autor Antti Tuomainen není pro českého čtenáře velkou neznámou. V českém překladu už spisovateli vyšly tři knihy detektivního žánru. Ta čtvrtá, nejnovější, je ale docela zvláštní dílko. Detektivka, u které se dá zasmát, neboť zjistíte, že i mrtvý muž dokáže být vtipný.

Jaakko, podnikatel v houbařském světě, se ve svých pouhých třiceti sedmi letech dozvídá, že jeho tělo je tak kontaminované jedem, že mu zbývá do konce života pár dnů, maximálně týdnů. Uznáte, to je obrovský šok.

Jen co chce Jaakko novinku konzultovat se svou ženou - zjistí, že ta má teď tak trochu jiné zájmy, především jednoho svého podřízeného. Kromě nevěrné ženy musí Jaakko zjistit, kdo ho chtěl otrávit (pro jeho manželku to nevypadá úplně dobře) a do toho všeho se ve městě objevuje nový podnik, který mu chce konkurovat na trhu hub.

Vstříc paní s kosou a konkurenci, Jaakko začne konečně jednat jako opravdový velký podnikatel, který rozumí obchodní strategii a který se na sklonku svého života nenechá vyšachovat ze hry. Konkurenci nakonec drtí náhoda - doslova, Jaakka otrávené vnitřní orgány, a přesto jeho srdce vyvíjí neobvyklou aktivitu. Konečné rozuzlení je opravdu netradiční a tragikomické. Místy mi hlavní hrdina něčím připomínal kultovní finskou postavu - Uuna Turhapura.

Nejde o typickou zádumčivou a děsivou severskou detektivku (jako je třeba Tuomainenova kniha Moje temné srdce), ale odhalení viníků se dočkáte, o tom žádná. A jak říká hlavní hrdina: „Vyplatí se aspoň jednou za život umírat, aby člověk věděl, jak krásné může být jedno ráno.” Vidíte, mrtvý muž a romantik.

Název: Než natáhnu brka/Mies joka tuoli
Autor: Antti Tuomainen
Překlad: Vladimír Piskoř
Žánr: detektivka, humor
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2018
Počet stran: 296
Hodnocení: 90 %                                      
Zdroj foto: www.knihazlin.cz
http://www.knihazlin.cz/skandinavska-literatura/muz-ktery-zemrel