V srpnu vydalo nakladatelství Epocha další kousek bruntálského řezníka a jednoho z nejopěvovanějších moderních autorů fantasy – Františka Kotlety. Servíruje nám příběhy Tomášek Koska ze svérázné detektivní kanceláře Kouda. Takže nás čeká sex, magie, akce a zase sex – a že ho bude hodně!

František Kotleta (*1981) o sobě prohlašuje, že je rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Ve svém repertoáru má samé řízné fláky: trilogii Bratrstvo krve, slovanskou epopej Perunova krev, scifi masakr Lovci, výbornou apokalyptickou trilogii Spad.

Poslední tango v Havaně patří do volného cyklu paranormálních detektivek s úvodní povídkovou knížku Příliš dlouhá swingers párty a dále příběhem Velké problémy v Malém Vietnamu. I zde potkáváme sympatického hrdinu Tomáše Koska, který vládne magií, jeho přítelkyni a parťačku Dominiku, stejně jako Elišku, Kláru Chlumskou a další známé tváře.

Knížka obsahuje čtyři delší povídkové příběhy: Poslední tango v Havaně, Těžký týden v Ústí nad Labem, Dlouhá noc v Tokiu a Světla Paříže. Dostaneme se tedy mnoha zajímavých míst, které nás osloví svým geniem loci nebo alespoň specifickou kulturou. Co mi ale chybí, je nějaký spojovací materiál v těchto příbězích. Ne že bych nebyla nadšená, že se objevily další historky zrovna o trampotách Koska a spol., ale chybělo tomu pojivo, které by dodalo vypravování přídavný drajv.

Eponymní úvodní povídka vypráví o záhadné sérii úmrtí na Kubě, která je spojena s „folklorem“, tedy magií. Příběh je jistě okořeněný politickým uspořádáním, kdy hrdina stojí proti „novému Castrovi“.

Nejvíc mě asi zaujal příběh z naší kotliny, konkrétně z Ústí nad Labem. Dočkáme se sexuální magie v plné polní a i zde se naplno projeví autorova záliba v prozkoumávání tradic a kultur menšin. Příznačný charakter Ústí mi snad učaroval, vy si můžete udělat obrázek nad popisem údajně nejhoršího ghetta v naší zemi: „Narodit se v Předlicích znamenalo mít na čele vytetovanou značku, která způsobovala, že jste nedostali jinou práci než ve výkopu, nikdo vám nepronajal byt jinde než tady a taky vámi pohrdali i ostatní Romáci z města. Už jenom proto, že nežili v Předlicích, nacházel se jejich sociální status asi o pět příček výš. Nad člověkem s trvalým bydlištěm v téhle čtvrti byl i houmlesák, co bydlel v papírové krabici u nádraží, a jediná věta, kterou dokázal dát dohromady, byla: „Nemáš chrchli chrchli drobásek chrchli chrchli, nemáš?“ (str. 99)

Na asijskou kulturu já nejsem a proto mě třetí a nejkratší povídka, Dlouhá noc v Tokiu, nechala chladnou. Kvituji sice s povděkem, že jsme byli rovnou vrženi do víru akce, ale Japonsko má vlastní svět a mně to nesedí. Vtipné průpovídky nechybí, naopak přebývá jeden pofidérní pavoučí démon. No co už…

Na závěr v Paříži potkáváme staré známé – Horsta a Gibsona. Ale příběh mi připadá překombinovaný - magie, romantická Paříž, střet assassínů a templářů? A to ještě zdaleka není všechno. Taky jsem měla pocit, že autor buď netušil, jak vyřešit nesnáze, ve kterých se hrdinové ocitli, nebo si říkal, že by měl příběh propojit s jinou povídkou a vyřešil to víceméně pomocí deus ex machina, kdy si vypůjčil postavu z druhé povídky.

Jo, z průseru do průseru, tak je to se mnou pořád, (str. 319) to je poslední, co nám hrdina v knize poví a snad je to příslib, že se někdy dočkáme dalších příhod ze života Tomáše Koska. Kotletovci by to jistě uvítali!

Název: Poslední tango v Havaně
Autor: František Kotleta
Žánr: urban-sex-řezničina-fantasy
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2018, paperback
Počet stran: 328
Hodnocení: 80 %

< Předchozí		Další >