Nech mě jít vstříc smrti…
Banner

Nech mě jít vstříc smrti…

nech me jit 200Nakladatelství Domino vydalo před pár dny zajímavý román s názvem Nech mě jít od oceňovaného britského autora Edwarda Docx. Ač se jedná o čtení o smrti, kapesníky byste potřebovat neměli.

 



Edward Docx přináší velmi zajímavou zápletku, kdy otec tří dospělých synů přichází s neoblomným rozhodnutím. Dospěl totiž do terminálního stadia smrtelné nemoci a žádá je, aby ho doprovodili při poslední cestě směřující na curyšskou kliniku, kde se provádí eutanazie. Jako první jej veze Louis Lasker, který má svou rodinu nade všechno rád, ale samozřejmě se najdou výjimky, především v různých situacích. Louis je tedy ten, který jako první usedne za volant letitého minivanu VW, v němž kdysi vyráželi na rodinné dovolené a vyráží s tátou na netradiční road trip.

Bratři Ralph a Jack se přidávají až po chvíli a každý ten úděl nese po svém. Cesta je plná vzpomínek, nejrůznějších výčitek a hádek, ale také alkoholu a všelijakých anarchistických eskapád. Ačkoliv se jedná o složité téma a čtenář je svědkem postupného upadání a důsledků nemoci starého Laskera, je příběh celý takový vlídný a nijak sentimentální. Místy nechybí filozofické debaty nejen o životě a čtení je přinejmenším zajímavé. Slibovaný suchý místy až příjemně cynický anglický humor mě docela míjel, nebo jsem jej, jak řekl můj manžel, nepoznala a nepochopila.

„Chtěl jsem jet sám s Doughem – Dougha znáš -, protože jsem nevěděl, jestli budete mít volno…“
To slovo teď zní nějak nevysvětlitelně – „volno“ -, ale takoví jsme byli; tak svázaní svými životy, že jsme život nebyli schopni vnímat.
„Nevěděl jsem, jestli budete…“ A teď táta zakolísá. „Nevěděl jsem, jestli budete se mnou.“ Hlas mu ztěžkne. „Ale… vy jste. Všichni jste tady.“
Stěna žije. Neumíráme. Nebo pokud ano, umíráme všichni spolu – všechny lidské bytosti, které kdy žily.
„A já jsem moc vděčný,“ řekne táta. „Jsem šťastný, že jste to všichni zvládli.“
„No, nikdy bys nás sem všechny nedostal, kdybys neslíbil, že se zabiješ,“ poznemaná Ralph.
„To je pravda,“ řeknu. „Ale to už něco znamená.“ (str. 265)

Nech mě jít je kniha, která mě úplně stoprocentně nenadchla, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Rozhodně totiž musím uznat, že je dobře napsaná a přináší zajímavé podněty k zamyšlení.

Edward Docx se narodil v roce 1972 v Anglii jako nejstarší ze sedmi sourozenců a své dětství popisuje jako docela excentrické. Na svém kontě má již několik knih a nominací na velmi prestižní literární ceny – jmenujme například The William Saroyan Prize (Stanford, USA) nebo The Man Booker Prize, je také držitelem Geoffrey Faber Memoral Prize. Kromě psaní beletrie se věnuje žurnalistické činnosti a pravidelně přispívá do významných amerických a britských periodik; jeho články se často objevují například v The Guardian nebo Prospect Magazine.

nech me jit

Nech mě jít
Autor: Edward Docx
Překlad: Tereza Horáková
Žánr: román
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2018
Počet stran: 376
Hodnocení: 79 %

https://www.dominoknihy.cz/edice-mimo-edice/nech-me-jit


 

Rozhovor

Seznamte se se slackline a gibbonem Markem Smolkou!

slackline smolka200Marek Smolka je členem českého národního týmu Gibbon Slacklines a jedním z organizátorů soutěží tohoto mladého dynamického sportu. Jedná se o balancování, chození, trikování a freestyle na natažen...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Josef Pepson Snětivý, Dvě na čtvrtou sonetů v rytmu srdce

dve200Hned z počátku se musím přiznat, že nejsem kdovíjak zdatnou literární teoretičkou. Tak jako je zahradníkův um podmíněn dlouholetou a ustavičnou prací, jež je korunována nádherným, plným květem, libě vonící růžové růže, je i v oblasti literární teorie dan...


Literatura

Greg Loomis: Případ Pegasus

pripad pegasus 200Konspirační thrillery už trochu vyšly z módy, ale přesto se občas nějaký ten nový přírůstek najde. Tentokrát se jedná o knihu s názvem Případ Pegasus od amerického spisovatele Gregga Loomise. Vyplatí se podívat se po ní v knihkupe...

Divadlo

Josef Holcman – Lámaní chleba

lámání chleba perexLámaní chleba je nová inscenace Švandova divadla o odvaze a přátelství v době nesvobody, která zobrazuje šedesát let české historie – od roku 1944, kdy vesnici obsadili Rumuni a Němci až po začátek nového – ...

Film

Francis Veber vzpomíná na slavnou éru francouzské kinematografie

altJak probíhalo natáčení dnes již kultovních francouzských komedií Uprchlíci, Otec a otec či Blbec k večeři? Jaký je ve skutečnosti Pierre Richard, Gérard Depardieu nebo již zesnulý Lino Ven...