Číhá v Údolí naděje dobrodružství nebo láska?
Banner

Číhá v Údolí naděje dobrodružství nebo láska?

Email Tisk

Údolí naděje, perexKdo zná knihy australské spisovatelky Elizabeth Haran, nejspíš tuší, že asi obojí. Australská divočina nabízí nekonečné možnosti. A právě do vnitrozemí se vydává krásná Matylda. A já se tam vydám spolu s ní. Na tuhle výpravu se moc těším, protože paní autorku mám načtenou a vždy jsem byla z jejích příběhů nadšená.

Když jsem v nabídce Alpressu postřehla novinku z pera Elizabeth Haran, román Údolí naděje, bylo mi hned jasné, že tuhle knížku si chci přečíst. Oficiální anotaci nakladatelství jsem si přečetla až v okamžiku, kdy jsem knihu držela fyzicky v ruce:

„Matyldiny sny o rodinném štěstí vezmou za své, když na zásnubní hostině ztropí její opilý otec nečekaný skandál. Dosud vážená rodina je najednou přetřásána na veřejnosti a zostuzená dívka prchne z města do tichého vnitrozemí. V zapadlé vesnici nepotká nikoho, komu by se mohla vyplakat na rameni, proto svou bolest svěří papíru. Vůbec netuší, do jaké pasti se dostane, když se z knihy stane bestseller.“

Paráda, vždyť který knihomol by nechtěl číst o někom, kdo se pustí do psaní? Takový sen, o vlastním literárním počinu, má totiž někde v koutku duše zastrčeno spousta z nás. Promnu si natěšeně ruce a vrhám se na první stránky příběhu.

Nesympatická Matylda a milé vedlejší postavy

Začátek 20. století byl na morálku docela přísný všude na světě. A samozřejmě i v Austrálii. Otec holdující alkoholu, snobská matka milující večírky a rozjařené sestry dvojčata toužící po ulovení sličného mládence. To je rodina skromné Matyldy. Naše hlavní hrdinka se mezi svými nejbližšími vůbec necítí pohodlně. Snad její život dostane klid a pohodu po sňatku s Bradlym. Jenže, jak už napovídá anotace, žádná veselka se nekoná. Zlomené děvče opouští domov a vydává se co nejdál od pomlouvačného velkoměsta.

Musím přiznat, že Matyldina rodina mi není ani trochu sympatická. A co hůř, nijak mi k srdci nepřirostla ani samotná Matylda. Přijde mi moc zpovykaná a dost nudná. Naštěstí se během celého jejího putování trochu mění i její charakter a ke konci už jí snáším. Ale že bych jí extra fandila, to se říct nedá.

Elizabeth umí skvěle vylíčit charaktery jednotlivých postav a ty, které Matylda potkává na své první cestě a poté i v Modrých horách, ty si mne omotávají kolem prstu raz, dva. Vedlejší postavy v čele s Connorem dobře vyvažují mé antipatie k hlavní hrdince.

Kouzlo australského vnitrozemí a děj plný akce

Další, co Elizabeth umí přímo bravurně je popis prostředí. Ve městě nás nechává v klidu, zato australské vnitrozemí člověku přiblíží tak, že se cítím, jak kdybych sama seděla na lavičce v rododendronové zahradě. Divokou, krásnou a zároveň nebezpečnou místní přírodu vidím prostřednictvím autorčiných popisů snad dokonaleji, než kdybych koukala na fotografie.

Děj samotného příběhu plyne poměrně rychlým tempem. Celkem překvapivým, na to, že čtu červenou knihovnu. I když vlastně u Elizabeth by mě to ani nemělo překvapovat. I tentokrát mi dávkuje jednu akci za druhou tak, abych stále chtěla číst dál. Nečekejte ovšem nic překotného a dechberoucího, ale někdy milé a jindy lehce napínavé okamžiky.

Dobrodružná dějová linie graduje v momentě, kdy Matylda bojuje v divočině o přežití. Láska je tak nějak prodchnutá každou stránkou. Samotná lovestory je nám sice jasná hned, jakmile se ti dva spatří, ale jak to s nimi dopadne si hezky počkáme až do konce. I tohle dávkování nepřeslazené romance je mi u Elizabeth sympatické.

Odpočinkový román pro ženy

Ano, přesně takové Údolí naděje je. Miloučké a odpočinkové. Během čtení z člověka opadnou všední starosti a cítí je jak na obláčku. I když bych tento román pro ženy zařadila mezi ty nejslabší, co jsem od Elizabeth Haran četla, rozhodně času stráveného s Matyldou nelituji. Jestli máte rádi nenáročné romantické čtivo se špetkou dobrodružství, knihu vám doporučuji. Pokud s autorkou teprve začínáte, sáhněte nejdřív po nějakém jiném kousku. Třeba Sluncem spálené zemi nebo Za jasné noci. A Údolí naděje si nechte až na potom.

Údolí naděje

Název: Údolí naděje (Im Tal der Eukalyptuswälder)
Autor: Elizabeth Haran
Žánr: román pro ženy
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2019
Počet stran: 332
Hodnocení: 70 %                           
Zdroj foto: Alpress
Odkaz na web: Alpress



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

Michal Pleskot – „Od zpěvu až k marketingu“

plesk200

Michal Pleskot působí v pražském Divadle Kalich a Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Absolvoval zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté působil na scénách několika pražských divadel, nejprve v Labyrintu, později v T...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Šest krát dva obětí šíleného psychopata

šestkrátdvaPoslední dobou si potrpím na severské krimi. Tentokrát se mi do rukou dostala kniha švédského autora Arneho Dahla Šest krát dva. Nejsem sice v tomto směru žádný odborník, ale i tak si troufám tvrdit, že mezi ohromným množstvím knih stejného žánru...


Literatura

V Pavoučí síti Františka Niedla

pavouci sit200S životem i výčtem tvorby českobudějovického rodáka Františka Niedla jsme vás na webu Kultura 21 seznámili v listopadu 2012 v příspěvku kolegyně Veroniky Jurčové. 

...

Divadlo

„Psaní je líbání v hlavě“

dobry proti severaku200Únor začal v Městském divadle Zlín premiérou půvabného díla Dobrý proti severáku od Daniela Glattauera. Já jsem se do Dílny vydala hned na první reprízu, protože mě tato kniha dostala a byla jsem moc zvědavá, jak se s ní di...

Film

Čtyřicátá první ochutnávka filmových lahůdek

LFS 200Letní filmová škola pořádá už nějaký ten pátek ochutnávku toho nejlepšího, co filmoví tvůrci vytvořili. Letošní degustační ročník byl už čtyřicátý první a od 24. července do 1. srpna nabídl filmovým fanouškům 237 filmů na 8 promítacích místech.