Tajemství hedvábného vějíře – přátelství, jenž pomáhá přežít
Reklama
Banner
Banner

Tajemství hedvábného vějíře – přátelství, jenž pomáhá přežít

Email Tisk

vejirKdyž jednoho dne malá dívka jménem Lilie dostane hedvábný vějíř od dívky jménem Sněžný kvítek, nemůže uvěřit svému štěstí. Sněžný kvítek ji totiž žádá o to, aby s ní mohla být spojena v citový svazek lao-thung. Svazek, který je pevnější než jakýkoliv jiný a zpravidla trvá až do smrti. Do tohoto svazku se vybírají dívky z různých provincií, které mají osm shodných znaků jako například den a hodinu narození. Jsou si pak „navzájem svým druhým já“ a na hedvábném vějíři si v jazyce nu-šu mezi sebou vyměňují vzkazy a zapisují do nich  své životní události. Jejich životy se spojí v jeden a ve svém přátelství nalézají útěchu v těžkých chvílích, které přijdou.

Tak je to i s Lilií a Sněžným kvítkem, jejichž přátelství je často doslova udržuje při životě. Prostřednictvím příběhu vyprávěném na základě Liliiných vzpomínek se seznamujeme s tradicemi a zvyklostmi Číny devatenáctého století a s přístupem společnosti k ženám. Dívky se většinou automaticky rodí bez hodnoty nebo jen s hodnotou minimální, protože nejsou pokračovatelkami rodu. Mnoho rodin v nich vidí jen další hladový krk a jejich hodnota spočívá pouze v tom, jak dobře se dokážou vdát.

A právě to, aby se dívky dobře vdaly a třeba i rolnická rodina se mohla jejich prostřednictvím dostat do vyšších vrstev, znamenalo podstoupit například i velmi bolestivou praktiku svazování chodidel. Obě dívky jako lao-thung podstoupí první přípravy ke svazování společně s Liliinou mladší sestrou a její sestřenicí Spanilou lunou v ženské místnosti domu Liliiny rodiny. Utrpení, které zažívají přes den díky nekonečné bolesti zlámaných kostí jim pomáhají částečně nést jejich večerní rozhovory a vědomí společné blízkosti. Jejich dny jsou naplněné převazováním chodidel a přípravou na budoucí život manželky a matky, celý svůj čas tráví v ženské místnosti domu a o okolním světě nemají ani ponětí.

Liliina teta je zasvěcuje do tajného ženského jazyka nu-šu, o kterém muži nevědí – neboť si většinou ani nepřipustí, že by si ženy mohly vytvořit svůj vlastní jazyk. Ony si ovšem díky němu sdělují své sny, přání a touhy již po několik generací. Sněžný kvítek, jakožto dcera z lepší rodiny, Lilii učí dobrým mravům, chování ve společnosti a vyšívání, a Lilie ji naopak učí pracem okolo domu. Začíná je navštěvovat také madam Wang, dohazovačka, která má za úkol najít oběma dívkám manžely. Nedělá to ovšem z dobroty svého srdce, ale jako každá dohazovačka v dívkách vidí budoucí investici – čím lépe zařídí, aby se vdaly, tím větší bude její následná odměna od rodin ženicha a nevěsty.

Zvláště pozorně si všímá Lilie a jejich chodidel - vidí v nich možnost jejího úspěšného sňatku. Když nalezne obou dívkám manžely, vyjdou najevo skutečnosti ohledně rodinných poměrů Sněžného kvítku a zatímco se Lilie vdá do zámožné rodiny, Sněžný kvítek je provdána za řezníka – což je považováno za špinavé povolání, neboť její otec promrhal téměř veškerý jejich majetek v kouření opia. Jejich přátelství to ze začátku neohrozí, ovšem příliš rozdílná prostředí, ve kterých žijí mezi nimi pomalu otevírá propast neporozumění. Neporozumění, díky němuž se jejich přátelství ocitne v troskách.

Lisa See vypráví nádherný příběh nejen o přátelství mezi dvěma ženami, ale i o neuvěřitelné síle ženy snášet svůj osud. Je o společnosti svázané mnohými pravidly, kde ženám jsou ve jménu krásy mrzačeny nohy, obchoduje se s nimi téměř jako se zvířaty, chovají se k nim jako ke služkám a přitom všem jsou schopné být statečné, ať je postihne cokoliv. Ukáže vám svět, o kterém jste dosud možná ani nevěděli. Svět natolik odlišný od toho dnešního. Krásný ve své krutosti, křehký ve své síle.

O autorovi: 

Lisa See se narodila v Paříži roku 1955, ale vyrůstala v Los Angeles, kde žila se svoji matkou. Spoustu času ovšem také trávila s rodinou svého otce v čínské čtvrti. Vždy ji přitahovaly ztracené, zapomenuté nebo záměrně utajené příběhy ať už z minulosti nebo ze současného světa. Její první kniha Na zlaté hoře: Stoletá Odysea mé čínsko-americké rodiny zachycovala vzpomínky jejího stoletého dědečka a jeho nelehkého životního osudu a stala se okamžitě bestsellerem. Na základě této knihy vznikla také opera, která byla v roce 2000 uvedena v Los Angeles. Její dílo ze současné Číny je hlavně třídílná mysteriózní série s Liu Hulan  - agentkou čínského ministerstva veřejné bezpečnosti a jejím americkým manželem, právníkem Davidem Starkem - Květinová síň, Interiér a Dračí kosti.

Téma historické fikce je obsaženo v jejich knihách Tajemství hedvábného vějíře (nyní vychází pod nakladatelstvím Jota jako dotisk prvního vydání z roku 2008), Ostrov moře žen a Čajová dívka z kolibříkové ulice (obě knihy nakladatelství Jota připravuje k vydání), Pivoňka v lásce, Dívky ze Šanghaje (vydáno nakladatelstvím Baronem roku 2010) a Čínské panenky. Všechny tyto knihy se zaměřují na ženy a jejich nelehký úděl, ať už daný společností nebo okolnostmi, a taky jejich sílu těmto okolnostem čelit. Lisa See je kromě psaní také novinářka na volné noze a třináct let byla týdenní korespondentka nakladatelství West Coast. V roce 2001 byla vyznamenána Organizací čínských amerických žen jako Žena roku, v roce 2003 získala Cenu Historie tvůrců čínského amerického muzea a obdržela Cenu Golden Spike od Čínské historické společnosti v jižní Kaliforni. V současné době žije v Los Angeles.

Ukázka z knihy:

V příštím roce začalo mé vzdělávání v ženské světnici doopravdy, ale stejně jsem už hodně věděla. Například že muži vcházejí do ženské světnice jen zřídka, že tyto prostory jsou určené nám samotným, tady můžeme pracovat a sdělovat si své myšlenky. Věděla jsem, že téměř celý svůj život strávím v podobné místnosti. Věděla jsem, že rozdíly mezi nej, vnitřní sférou žen, a waj, vnější sférou mužů, je v konfuciánské společnosti hluboce zakořeněný. Ať je člověk bohatý nebo chudý, císař nebo otrok, uvnitř je svět žen a venku svět mužů. Žena by nemela překročit práh domu ani svými činy, ani svými myšlenkami. Pochopila jsem také, že naše životy jsou řízeny dvěma konfuciánskými ideály. První je Trojí poslušnost: jako dcera buď poslušna svého otce, jako žena buď poslušna svého manžela a jako vdova buď poslušna svého syna. Druhým je čtvero ctností, které vymezují ženino chováni, její řeč, vystupování a zaměstnání; v chování bud cudná a poddajná, rozvážná a čestná; v řeči buď mírná a neodporuj; ve vystupování buď zdrženlivá a jemná; zabývej se ručními pracemi a vyšíváním a hleď, aby to co vyjde z tvých rukou, bylo dokonalé. Pokud dívka z této cesty nezbloudí, stane se dobrou ženou.

Název: Tajemství hedvábného vějíře
Autor: Lisa See
Překlad: Hana Plšková
Vydáno: 2019
Stran: 371
Vydalo nakladatelství: Jota s.r.o.
Hodnocení: 95 %

vejir

Foto: Lenka Kališová 

www.jota.cz


 

 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Kariéra není všechno a já chci hlavně spokojeně žít, říká herečka Vendula Fialová

foto vendula perexZatímco televizní publikum ji zná coby rosničku z Dobrého rána ostravské televize, pro publikum, které chodí Moravského divadla v Olomouci, se zavedla jako herečka mnoho proměn. Zatímco na začátku svého olomouckého angažmá vytvoři...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

RECENZE: Strašidelný dům a jeho příběhy

strasidelny dum200V roce 2016 vydalo nakladatelství Plus knihu iniciovanou a zčásti napsanou Charlesem Dickensem – Strašidelný dům a jeho příběhy, která poodhalí, v 19. století tolik oblíbené, duchařské a zčásti i stra...


Literatura

Malířka a počítačový genius

mal 200Příběh dvou lidí, kteří nedokázali žít spolu, ale ani bez sebe i když každý z jiného důvodu, na který po letech jedna strana hledá odpověď i po smrti toho druhého.

...

Divadlo

Divadelní Flora odstartovala ve velkém

altOd čtvrtečního večera probíhá v Olomouci jeden z největších českých divadelních festivalů, Divadelní Flora. Její 16. ročník přibližuje festivalovým návštěvníkům tvorbu režiséra Jana Mikuláška, v unikátní retrospektivě se loučí s p...

Film

FILM PÁTÁ LOĎ BUDE MÍT SVĚTOVOU PREMIÉRU NA PRESTIŽNÍM BERLINALE

pata lod 200Slovensko-česko-maďarský film PÁTÁ LOĎ bude mít světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale. Snímek režisérky Ivety Grófové vybrali do soutěže Generation Kplus. Její předcházející celovečerní film Až do města Aš byl nominován...