Kdopak se baví - všechno je propojené
Banner

Kdopak se baví - všechno je propojené

Kdo se baviAčkoliv se hlavní postavy vůbec neznají, jsou z jiných krajů a společenských vrstev, přesto se jejich životy až osudově protnou. Jejich příběhy jsou jeden absurdnější než druhý - nejdříve se s nimi seznamujeme v jednotlivých, napohled spolu nesouvisejících, kapitolách, abychom na konci sledovali jak se vše překvapivě propojí.

 

Jednou z postav je mladá žena Siao-li. Nemá to v životě jednoduché – nejdříve jí umře otec a její matka od nich uteče poté, co ji přistihne s jiným mužem. A tak na ni zbydou povinnosti o domácnost, a ne zrovna bystrého bratra. Potom co od něj uteče první žena, chystá se mu koupit druhou. Nemá příslušnou hotovost, a tak si musí půjčit od místního lichváře, a když už se po svatbě zdá, že bude klid, tak bratrova nová žena vezme peníze a pláchne s nimi. A tak se Siao-li, jako vždy, chopí věci a vydá se ženu hledat. Brzy zjistí, že jim dotyčná od začátku lhala a uvedla falešné jméno i místo odkud pochází. I tak jí nezbývá vydat se na cestu jen s minimem informací a peněz.

Další postavou, se kterou se seznámíme, je Li-An pang, komunistický funkcionář, který to dotáhne až na zástupce guvernéra a pomalu si brousí zuby i na místo guvernéra. Ani on ovšem nemá vše jednoduché a jeho plány mu kříží marnotratný synek a poněkud rozmarná manželka.
Jang Kchaj-tchuo je okresní ředitel Pozemních staveb, státního úřadu výstavby silnic a mostů, který na vlastní kůži zkusí jaké to je, když se někdo stane nechtěným „miláčkem“ médií. Poté, co se bizarním způsobem zřítí most, za jehož stavbu je zodpovědný, způsobí jeho foto z místa činu úplné pozdvižení a on se stane proti své vůli mediální senzací.

Kdopak se baví není kniha prvoplánově komická – jistou komiku v ní vyvolává bizarnost situací, do kterých se hlavní hrdinové dostávají. Zároveň je v nich i ukázán nejen všední život dnešní Číny, ale i vysoká politika, úplatky a zkorumpovanost. A hlavně všudypřítomný vliv komunistické strany.

O autorovi:

Čínský autor se narodil roku 1958 v provincii Chen-nan a už v patnácti letech vstoupil do armády, kde ve vojenské službě strávil následujících pět let. Sloužil v Oblasti Pouště Gobi, kde krátce působil i jako středoškolský učitel. V roce 1978 složil úspěšně přijímací zkoušky a vystudoval čínský jazyk a literaturu na prestižní Pekingské univerzitě. Po absolutoriu v roce 1982 začal pracovat jako novinář v Rolnickém deníku a už od poloviny 80 - tých let, se začal věnovat spisovatelské a scénáristické kariéře. Do povědomí čtenářů se zapsal hned svým prvním románem Krámek v pagodě (1987), následovaly romány Kuřecí peří všude kolem (1992), Mobil (2002), Jmenuji se Lou Jüe-´tin (2007; v českém překladu Kuchař, chmaták a realitní magnát 2017), Vlídné slovo nad zlato (2008), Manžela jsem nezabila (2012; české vydání 2016) a jeho zatím poslední román Kdopak se baví (2017; český překlad 2019). Liou Čen-jün patří v současné době v kontroverzním seznamu mezi nejbohatší čínské spisovatele, je břitký a výmluvný, přesto mu to u čínského režimu prochází. Obdivuje klasická díla, naopak nesnáší literaturu bez fantazie – zejména některé populární romány s tématikou bojových umění kung –fu. Mezi jeho blízké přátele patří nositel Nobelovy ceny Mo Jen.

Ukázka z knihy:

Když táta umřel a máma zmizela, zůstal Sao-li už jen bratr. Byl starší, podle všech měřítek by se on měl postarat o mladší sestřičku, ale Niou Saio-š byl od malička nekňuba. Nekňubou nebyl vlastní vinou, když se táta s mámou hádají od tvého narození den co den, hádají se, když se učíš chodit, takovým rodičům mohou vyrůst jen dva druhy lidí, což Siao-li pochopila, jen co začala rozum brát: buď nebojsa, který má pro strach uděláno, jako je Siao-li, protože je na konflikty zvyklý a nic si z nich nedělá, nebo třasořitka, který se bojí všeho, jako Siao-š, protože to považuje za normální, že se po něm ostatní vozí. V šestadvaceti Siao-š oženil, jeho žena byla hodná a tichá, nikdy se nehádala, ale Siao-š z toho byl tak vedle, že nevěděl jak se k ní chovat, takže nakonec začal hádky vyvolávat sám. Později si oba našli práci ve městě, ale jednoho dne ženě došla trpělivost, tentokrát se s ním doopravdy pohádala sama a utekla od něj s jiným, i dcerku mu nechala. Siao-šmu bez manželky spadl hřebínek, sbalil věci, sebral dcerku a vrátil se do rodné vsi. I krach bratrova manželství zazlívala Siao-li ne bratrovi, ale mrtvému tátovi a „mrtvé“ mámě. S bratrem cimprlich a maličkou neteří Hrdličkou padly všechny starosti na její hlavu.Stala se s z ní druhá máma.

Kdo se bavi

Název: Kdopak se baví
Autor: Liou Čen-jün
Překlad: Zuzana Li
Žánr: beletrie
Vydáno: 2019
Stran: 286
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group, a.s.
Hodnocení: 95 %

 

https://www.knizniklub.cz/knihy/398939-kdopak-se-bavi.html


 

Rozhovor

Skoro úplně vymyšlený film je dotočen!

skoro vymysleny film200Skoro úplně vymyšlený film, autorské dílo z rukou mladých umělců, je dotočen! Film vychází z poetiky básně Charlese Bukowskiho a věnuje se hledání, iluzím, platonické lásce a je protkán mel...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

V lese visí anděl – povedená norská skládanka

Andel perexNěkdo tvrdí, že severské detektivky jsou v Česku na ústupu, ale já se s tímto tvrzením neztotožňuji a dále s radostí objevuji nové a nové autory. Jako třeba Samuela Bjørka a jeho prvotinu s děsivým námětem Anděl visí v lese.

...

Literatura

Láska a moudrost v Alšových pohádkách

alsovy pohadky perexAlšovy pohádky - to je titul, který jsem brala do ruky s velkou úctou a zvláštním rozechvěním. Nejen proto, že ke knihám JaSného nakladatelství chovám nepokrytou náklonnost, ale také proto, že je doplněna o ilustr...

Divadlo

Národní divadlo slavnostně zahájilo svou již 132. sezonu módní přehlídkou pro veřejnost

nd 200Při příležitosti otevření již „více než stoleté“ sezóny Národního divadla, byla pro veřejnost připravena akce módní přehlídky protagonistů čtyř odvětví Národního divadla - baletu, činohry, opery a Laterna Magiky. Moderace mó...

Film

Film Stroj času prošel zkouškou času

200 filmStarodávný film Stroj času (1960) je tehdejším Oscarovým snímkem. Dějí se v něm totiž naprosto neuvěřitelné věci. Když pomineme, že byla v té době televize už jakousi samozřejmostí, i tak byl pro lidi nejvíce fascinující prostý pohyb vteřinové ruč...