Životní terno aneb život za život
Banner

Životní terno aneb život za život

zivotni-terno 200Připravte si kapesníčky, je zde další dílo od Fredrika Backmana. Tentokrát krátký příběh nazvaný Životní terno.

 

 

 

Děj se odehrává v Helsingborgu noc před Štědrým dnem. Nemocniční chodbou kráčí žena v tlustém šedém svetru, aby si někoho odvedla. V deskách má jména všech aktérů: pětileté holčičky trpící rakovinou, která se bojí „mimouzemšťanů“, dvacetiletého mladíka láskyplně leštícího pivní sklenici ve vysněném baru i pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Jeden z nich přijde o život, pokud se pro něj někdo jiný dobrovolně neobětuje…

Životní terno napsal Backman, jak prozrazuje v úvodu, jedné prosincové noci, když jeho žena a děti spaly kousek od něj. Hodnotil uplynulý rok, cítil se vyčerpaný a unavený a přemýšlel o životních volbách. „Přemýšlel jsem, jak by mělo vypadat úplně nesobecké chování. Uvažoval jsem o tom, kvůli komu bych byl ochotný zemřít a pro koho bych byl ochotný obětovat život. A jaký je mezi tím rozdíl. Tenhle příběh vypráví právě o tom,“ popisuje.

Dílo se těžce popisuje, je rozehráno na pouhých několika desítkách stran a na každého bude zřejmě působit jinak. Nedá se mu upřít, že je silné a typickým autorovým stylem útočí na emoce čtenáře, ale přesto mu za mě něco chybí. Přečetla jsem jej na jeden zátah, ale neoslovilo mě – možná jsem jen nebyla ve správném rozpoložení, nebo jsem zkrátka čekala mnohem více.

Fredrik Backman je podle mě mistrným vypravěčem, což jsem si ověřila především v příbězích z Medvědína. Moc se mi líbí také jeho kniha Co by můj syn měl vědět o světě. Jeho skalním fanouškům se zřejmě Životní terno bude líbit a délku mu odpustí, já ale vydávání takových krátkých děl jednoduše neuznávám. U novely A každé ráno je cesta domů delší a delší bylo přidanou hodnotou alespoň to, že prodeje z ní putovaly na dobrou věc, tady se mi zdá, že jde jen o snahu vydělat… A přiznávám, že mě to na autora mrzí.

Fredrik Backman pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012, česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisků a práva byla prodána do třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další knihy: Co by můj syn měl vědět o světě (2012, u nás 2017), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013), Byla tady Britt-Marie (2014), Medvědín (2017), jeho pokračování My proti vám (2018) a novela A každé ráno je cesta domů delší a delší (2018).

zivotni-terno

Životní terno
Autor: Fredrik Backman
Překlad: Helena Matocha
Žánr: novela
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2019
Počet stran: 79
Hodnocení: 65 %

https://www.hostbrno.cz/zivotni-terno/


 

Rozhovor

„Prospěli jsme svému zdraví, zdraví našich klientů a hlavně se chováme šetrně k přírodě, co více si přát“

Tezop 200iskárna EZOP je zlínská společnost, která vznikla už v roce 1993 a od té doby se vyvíjí a upevňuje svou pozici především v oblasti tiskových služeb, reklamy a různých výstavních expozic. Všechny jejich tisky jsou ekologické a víc nejen o nich nám prozr...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Bůh chodí po světě vždycky inkognito

buh chodi po svete inkognito„Lidi nezměníš. Můžeš jim jen ukázat cestu a probudit v nich chuť se po ní vydat.“ Dalo by se říct, že tahle věta dokonale vystihuje podstatu a hlavní myšlenku knihy. Někomu stačí málo, jin...


Literatura

Intimní historie od antiky po baroko

intimni historie vondruska 200Intimní historie od antiky po baroko je velmi zajímavá kniha. Týká se věcí, o kterých se ve společnosti dříve příliš nemluvilo, ale přesto se o ně lidstvo svým způsobem neustále zajímá. Důkaz...

Divadlo

Sindibád mořeplavec na prknech Divadla Scéna ve Zlíně už 27. října!

200divPříběh provoněný exotikou a orientem, plný humoru a napětí, na motivy Pohádek z tisíce a jedné noci. Mořeplavec Sindibád v něm musí čelit lesní divoženě Jamambě, obřímu ptáku Ruchovi, zrádným kamarádům... a aby získal dívku svého srdce, musí přemoci krále ...

Film

Kdo si přečte vysoce odborné filmové časopisy?

casop200Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...