"Chorobný lhář a geniální mystifikátor", říká o postavě, "která bude s každým souhlasit, a tím souhlasem porazí každého soupeře" její autor. "Pravdu nemá nikdo, pravda je až v ironii." Věčný zápas jedince a systému.

Dobrých a zábavných knih ze současnosti je na trhu málo. Pozitivní výjimkou je román Martina Nezvala a Markuse Cohena Smát se nahlas o divadelním souboru, který připravuje inscenaci příběhu Jaroslava Haška. Ve stylu Švejka, a navíc vše glosované samotným Haškem odněkud tam shora: "Pokud chtějí hrát o mně, určitě přivítají, že já si budu hrát s nimi." To vše společně dává autorům munici k nadčasové moudrosti, nekorektním komentářům a ostré satiře, k humoru na aktuální témata, který se v současné literatuře vidí málokdy.

Divadlo na divadle v románovém podání ukazuje zarážející podobnost dvou světů, které od sebe dělí více než sto let. Vždyť letos uplynulo 101 let o smrti Jaroslava Haška. To však fiktivnímu Haškovi nebrání, aby perem resp. klávesnicí autorů, komentoval počínání autorů i divadelního souboru: "Výhodou je, že když už jste jednou mrtví, tak do toho nemůžete mluvit. Je čistě na nových vykladačích, zda vaše bytí interpretují jako životopis národního hrdiny, nebo životopis odporného padoucha a zrádce národa. Vykladači mohou cokoliv." A autoři románu jsou si toho vědomi.

Román - provokace

Divadelní soubor, který inscenaci připravuje, a lidé kolem něho jsou mikrosvětem odrážejícím současnou společnost. Rejpal, Slunéčko, Rázný, Správný; jména herců mluví za vše. Režisér mezi "probuzené" nepatří a dosud ještě "nechápe jedinečnost a význam neoliberálního progresivismu". "Proč máme hrát o nějaký bolševický svini?" ptá se herec Slunéčko, "hrdě se hlásící k neoliberálně progresivistické ideologii, která má konečně osvobodit jedince, a to i za cenu rozvratu ekonomiky a společnosti."..."Drž hubu a hraj. Dlužíme už měsíc za hypotéku."... "Kdybys pojal Haška jako gaye, ideologicky bychom zneutralizovali, že byl komunista."... "Když pojmeme Haška jako gaye, tak se zastaneme menšin. A to se pak v žádosti o dotace cení, rejžo."

V nejlepší tradici Haška i Hellera

Martin Nezval, stejně jako Švejk, resp. jako Jaroslav Hašek, chápe, že "smyslem bytí je nenechat se vytočit a zachovat si nadhled a nezdolně dobrou náladu", a tu přenáší i na čtenáře. Protože "kdo tě vytočí, ten si tě ochočí". Nezval je svěží glosátor vždy v dané době aktuálních nešvarů, v beletrii dnes asi jeden z mála. Píše svižným stylem, vtipně, nekorektně. S Martinem Nezvalem dostanete spoustu hlubokých myšlenek o závažných tématech a přesto se celou dobu budete smát nahlas. Haškův Švejk mu k tomu dává tu správnou munici. Nezval nezapře ani další literární vzory mimo jiné Josepha Hellera v Hlavě XXII i v Goldovi za všechny peníze, obsahem i stylem:
"A co je na tom špatného, přidat se k příštím vítězům?...Já mám život jen jeden." "Určitě máš pravdu, leda bys ji neměl. Nechceš se k nám přidat?"
"Rejpal pochopil, že horší to snad už být ani nemůže, leda by bylo." "Řediteli, to myslíte vážně, že nám mají tahle nedochůdčata, co nevědí nic o divadle, cenzurovat text?" "Jinak budeme představení bojkotovat!"... "Ať se vám to líbí nebo ne, my ctíme svobodu slova. Ale zároveň víme, že divák má právo, aby bylo představení, z důvodu správného vyznění, korigováno."

Martin Nezval

Nenechat si přerazit páteř

Co dodat? Slovy spisovatele Benjamina Kurase je to "dost zábavný a neobvyklý pohled na Haška", a to je od B. Kurase "dost" velká pochvala. O dobrých knihách se špatně píše, vše je v nich řečeno. Nechme tedy na závěr promluvit autora, pro kterého žádné dogma není posvátným tabu:

„Na Jaroslavu Haškovi mě nezajímají hospodské historky, ale jeho myšlení. Myšlení, které mu umožňovalo zůstat sám sebou a vysmát se každému systému. Žil v podobně dekadentní době jako my. Jeho zkušenost s válkou by nám měla být poučením. Žádný systém neberme tak úplně vážně, a zvláště si nenechme namluvit, jak se to dnes děje i z nejvyšších míst, že dobrá válka je lepší než špatný mír. Kdo si román Smát se nahlas přečte, pochopí, jak nápadně se dnešní situace podobá situaci před sto lety."

"Problémem české národní povahy není Švejk, ale Hujeři. Příliš mnoho Hujerů. Švejk je jen geniální metoda, jak se Hujerům bránit. A proto pokrytci Švejka nenávidí. Švejk je živel, který nás učí, jak si s absurdním systémem nezadat a zároveň si nenechat přerazit páteř. A proto se ho establishment bojí. Čelme absurdní době nezdolně dobrou náladou. A nikdo nás nedostane."

O autorech

Spisovatel, scénárista, režisér a právník Martin Nezval (*1960) patří k výrazným představitelům české prózy po roce 1989, jeho romány oceňovali i spisovatelé Josef Škvorecký a Vladimír Páral. S Markusem Cohenem jako spoluautorem napsal román Holky z nezisku, vymlčený mainstreamem, za který získal Krameriovu cenu (2022) udělovanou alternativou.

 

Smát se nahlas
Autor: Martin Nezval, Markus Cohen
Ilustrace obálky: Radek Zdražil
Žánr: Román; humor, současná česká literatura
Nakladatelství: Naše vojsko
Rok vydání: 2023
Počet stran: 240
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Nakladatelství Naše vojsko
www.nasevojsko.eu/nasevojsko/eshop/0/3/5/7910-Smat-se-nahlas

< Předchozí		Další >