Jaké tradice se uchovaly v Jižních Čechách?

Jaké tradice se uchovaly v Jižních Čechách?

Email Tisk
ImageKrásné a na omak příjemné knížce Jižní Čechy, velikostí tak akorát do ruky, vévodí na obálce fotka Putimi, vsi proslulé z literatury, jak jsem o tom psal nedávno na tomto serveru. Ovšem autorka, etnoložka Jiřina Langhammerová, se o ní zmíní sotva několika slůvky, zjevně není pro ni nijak zajímavá, památek stavebních, řemeslných i obyčejových se tu zachovalo více než poskrovnu.



Nahlédněme tedy, co zhruba dvousetstránková, na kvalitním papíru vytištěná publikace, vybavená početnými barevnými obrázky, vlastně skrývá. Hned na počátku musím upozornit, že důležitou součástí je tu obrazový doprovod. Veškerou fotodokumentaci pořídil autorčin syn Jakub - zachycuje nejen současný (zejména architektonický) stav jihočeských vesnic, ale také dochované starobylé předměty, nechybí ani kolorované kresby z konce 19. století, které ukazují podobu dávných chalup.

Ovšem pisatelka nezkoumá, co bylo, zaměřuje se především na to, co se z někdejších zvyků a obyčejů udrželo podnes, i kdyby to mělo být jen prostřednictvím tanečních či divadelních souborů. Právě v tom spatřuji největší zásluhu celé knihy, přibližuje, v jaké podobě zejména řemesla - mnohdy již pozapomenutá - přežila nebo byla vzkříšena. Jistě, některá povolání, třeba vorařství, již asi navždy patří minulosti. Poslední vor plul po Vltavě v roce 1960, poté už takovému provozu zabránila orlická přehrada. Ale třeba takové řezbářství, vyšívání, malování na sklo, pečení tradičního pečiva dodnes provozuje řada lidí - a Langhammerová je umí barvitě vylíčit při často titěrné práci.

Image

Právě osobní svědectví o současném stavu považuji za nejcennější části knihy. Autorka navštíví jednotlivé řemeslníky a poutavě přiblíží jejich činnost, ale zaměřuje se na akce řekněme kolektivní. Reportáž o výlovu rybníka Rožmberk jistě není až tak překvapivá, avšak návštěva celodenní lidové slavnosti zvané Konopická (jsou to vlastně dožínky) v Radomyšli byla zajisté unikátní.

Původně zemědělský obřad s parodovanou svatbou se tu rozrostl do plenérového divadelního útvaru s obchůzkami po vesnici, s recitací, písněmi a tanci, okořeněn karnevalovou bujarostí, početnými symbolickými podtexty a erotickými dvojsmysly. Kdysi se takové slavnosti pořádaly každý rok - skončily za německé okupace, nejpozději s nástupem násilného združstevňování - a mívaly neměnný průběh, jen se měnilo obsazení jednotlivých "rolí" či aktualizační vsuvky.

Jiřina Langhammerová rozdělila své pojednání do několika oddílů, v nichž přehledně probírá jednotlivé tematické okruhy. Nejprve vymezuje jednotlivé regiony jižních Čech v jejich historickém rozložení (Doudlebsko, Blata, Prácheňsko, Táborsko) a poté se věnuje životu lidí, kteří zde žili a žijí. Všímá si tradičního bydlení, od dřevěných staveb po zděné budovy, upozorňuje na osobitý stavební styl zvaný selský barok a vypočítává jeho důležité představitele, kteří v 19. století vtiskli svébytný ráz řadě jihočeských vesnic - a konkrétně nás zavede do "vzorové" obce Holašovice.

Image

Všímá si lidových krojů, ať již pro všední užívání nebo pro slavnostní příležitosti, upozorňuje na drobné odlišnosti podle jednotlivých lokalit. Přibližuje tradiční profese, někdy sloužící k obživě (vorařství, rybářství, práce se dřevem - třeba výroba šindelů nebo pletených nádob), ale často také ke zdobení - jakékoli vyšívací techniky, malby nebo pečení vyžadovaly nemalý talent, úsilí i trpělivost.

Poslední oddíl mapuje tradice, a to ani ne tak rodinné, které se pojily zejména s narozením děcka, svatbou a úmrtím, respektive pohřbem, jako spíše početné výroční zvyky, které provázely vesničana v průběhu celého roku, často s prolínáním dávných pohanských kultů s křesťanskou věroukou. Tak se dozvíme, jak se slavil příchod jara, ať již byly spojen s Velikonocemi (a to včetně unikátních Hořických pašijových her o umučení Ježíše Krista, v posledních letech opět obnovených), májovými oslavami nebo v jižních Čechách už dávno vyhynulými „králenskými“ obřady, které se dochovaly jen na jižní Moravě jako jízda králů.

Dočteme se rovněž o letních oslavách Božího Těla, o poutích (ve smyslu slavnosti i pěší procesí s předzpěvováním starých mariánských písní) a samozřejmě o dožínkách, které uzavíraly polní práce. S podzimem se pojí různě datovaná posvícení (s významem nikoli svícení, nýbrž svěcení), rybolovy a náboženská tradice Dušiček. Konečně k zimnímu období se váže advent, předvánoční obchůzky (na Barboru, Mikuláše, Lucii), z nichž přežily jen ty mikulášské, a samozřejmě Vánoce s následným masopustem, s maskami a počínáním v prapůvodu magickým.

Image

Jiřina Langhamerová se v knize Jižní Čechy (s podtitulem "kraj - lidé - tradice") rozhlédla po současných zvyklostech, často udržovaných už jen uměle. Naznačuje, jak současný venkov je řekněme vyprázdněný, často vyvrácený z kořenů, které jej pojily s mnohdy dávnověkou minulostí. Z někdejších početných obřadů a zvyků se zachovaly pouhé zbytečky, leckdy zbavené jakéhokoli obsahu. Pokud byste si však chtěli počíst, jaké národopisné aktivity ovládaly venkov ještě před pouhým stoletím, stačí nahlédnout do obsáhlého spisu Čeňka Zíbrta Veselé chvíle v životě lidu českého, před několika lety velice záslužně opět vydaného.

Jiřina Langhammerová: Jižní Čechy. Kraj - lidé - tradice.
Vydalo nakladatelství Lidové noviny roku 2011, 230 stran.

Zdroje fotek: Nakladatelství Lidové noviny, Jan Jaroš (Putim)


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Rozhovor

,,Nezáleží na tom, kdo je má matka, či otec. Záleží na tom, kdo jsem já!“

vero200Mám pocit, že ji znám celý život. A přitom jsem ji poznala až nedávno, když jsem četla její knihu. Dlouho bych mohla mluvit o pocitech, které mě provázely, když jsem tuhle knihu četla. Byla jsem smutná, zhnusená, otřesená, plakala jsem, taky jsem se ale s...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (24)

Z archivu...

Čtěte také...

Ztracený končí na hřbitově

ztraceny perex
Příznivci spisovatele Tima Weaveriho se i v dalším, již sedmém románu, setkají s Davidem Rakerem, soukromým vyšetřovatelem zaměřeným na pohřešované lidi, a s Colem Healym, suspendovaným policistou. Čtenář už ví, co ho čeká, napínav...


Literatura

Bernard – pivo dobré, majitel sympaťák

muz 200Vydání knihy Tvrdohlavý muž doprovázela celorepubliková billboardová kampaň s provokativními citáty „Pivo dobré, majitel magor.“ Do jaké míry byl tento tahák úspěšný, je diskutabilní, ale kniha stojí opravdu za to a potě...

Divadlo

Experimentální prostor NoD uvede v premiéře nový divadelní projekt o lidské bezmoci The Body Present

200divV letošní divadelní sezóně tvůrčí tým Jindřišky Křivánkové, Jany Kozubkové a Lucie Ferenzové připravil v koprodukci s Experimentálním prostorem NoD inscenaci The Body Present, která bude mít premiéru 16. prosince od 20:00. Extrémní show o lidské bezmoci...

Film

Příjemná atmosféra a sedm nejlepších krátkých filmů za poslední čtvrtrok na Future Shorts Brno

future shorts film200Aligátor místo pejska v bytě, somálští rybáři, kteří k lovu používají samopaly nebo překvapivé odhalení původu jednoho filmařského loga. Ano, tohle je Future Shorts a poprvé i v Brně!