Když jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století. Když jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století.
Kniha mne překvapila svým rozsahem (přes 400 stran) i počtem hrdinů. Vedle Brigity jsem se na stránkách potkala s Janem Kleinem a jeho dcerou Terezou (budoucí Brigitini zaměstnavatelé), Kryštofem, nezdárným Tereziným manželem, Robertem a Kamilou, dlouholetými přáteli rodiny Kleinových, jejich synem Petrem, úspěšným advokátem a záhadným Oskarem – tady se hodí jen jedno označení: lump.
Osudy jednotlivých aktérů se proplétají jako klubka nití. Tereza Kleinová se rozvádí, Petr, kamarád z dětství, který se znovu objevuje v jejím životě, ji zastupuje. Od začátku je nabíledni, že tito dva mladí lidé najdou společnou řeč a záhy i společnou cestu životem. Proti Petrovi stojí Kryštof – egoista, který Terezu týral tři roky, než se odhodlala pro radikální řez. Víc jak padesátiletá Petrova matka Kamila nepracuje, nemusí, její manžel Robert úspěšně vede velkou stavební firmu. Kamila celé dny nakupuje a věnuje se péči o svůj vzhled. Také si rozšiřuje znalosti cizích jazyků v jazykovém kurzu, který vede šestatřicetiletý, velmi pohledný Oskar. Je to záhadný muž, který operuje po celé Evropě i ve Spojených státech Amerických. Jeho doménou jsou stárnoucí ženy bohatých manželů nebo stařičké osamocené babičky s tučnými konty. Kamila je Oskarem okouzlena, přijímá jeho laskavosti, ráda se s ním schází. Dřív než dojde k jejich intimnímu sblížení, Kamilin manžel Robert po nevydařené rozmluvě u snídaně (vytušil, že se něco děje, na Kamilu uhodil, neodpověděla a on odešel) havaruje. Tehdy si Kamila uvědomí, koho by svým nerozvážným činem ztratila. Dalším hrdinou je Jan Klein – důležitá osoba pro Brigitu Benešovou. Majitel krásného domu s velkou zahradou a ovocných sadů. Vdovec. Právě on zaměstná Brigitu jako zahradnici. On se do ní zamiluje a po několika měsících jí nabídne společný život.
Knížka má mnoho motivů, mnoho postav, přitom však je, z mého pohledu, naprosto černobílá. Od začátku víte, co bude, co se komu přihodí, kam zamíří. Všichni jsou buď dobří nebo špatní. Chybějí emoce, vypjaté situace. Vše vždy končí dobře, bezproblémově nebo do ztracena. Například je jasné, že Oskar Kamilu zneužil, že jeho zájem o ni byl zástupný, jeho zajímala firemní konta jejího manžela. Hodlal jako zdatný hacker, pustit žilou Robertovu firemnímu kontu. Kamila se s ním rozejde sice dřív, ale Oskar už v té době ví dost, aby se o něco mohl pokusit, přesto firemní počítače nenapadne… K tomu ještě Robert Kamile odpouští bez přívlastků – neumím si představit muže, který by byl tak nad věcí.
Všichni se tedy mají rádi, všichni se s radostí stýkají – jen ti dva zlouni: Oskar a Kryštof, jsou vypoklonkování z ráje. Dialogy jsou většinou vyumělkované, staří i mladí hovoří stejně, někdy až archaickou češtinou, jako kdyby mezi nimi nebylo věkového rozdílu. Popisy jsou zdlouhavé, časté opakování výrazů a vlastních jmen neslouží ke gradaci děje, zdůraznění situace, jen tam prostě je. Také mne zaskočilo několik nepřesností z oblasti reálií. Nemám ráda, když autor příliš v románu konkretizuje „místo činu“ – stačí mi v ulicích Prahy, na předměstí Brna, v našem městě… nemusím vědět, o kterou jde přesně ulici, kavárnu, náměstí. Pokud však děj autor zasadí na konkrétní místo, hodlá přesně určit, kde hrdina právě stojí, sedí, kam jde, pak by reálie měly sedět, což se tady v několika případech nepovedlo (Louvre, pěší zóna k Jindřišské věži…).
Suma sumárum – rozsáhlý román Hany Rebeky Šiander neurazí, ale nenadchne. Čte se od kapitoly ke kapitole a vleče se jak nekonečný televizní seriál. Zůstává stále v jedné poloze – pohoda za každou cenu. Je to škoda – nahozené postavy měly na víc. Mohla vzniknout pěkná knížka o ženě, která vzala svůj osud do ruky a rozhodla se nebýt jen hlídací babičkou.
Název: Brigita
Autor: Hana Rebeka Šiander
Nakladatelství: Deus, 2012
Zdroj foto: Deus nakladatelství
Osudy jednotlivých aktérů se proplétají jako klubka nití. Tereza Kleinová se rozvádí, Petr, kamarád z dětství, který se znovu objevuje v jejím životě, ji zastupuje. Od začátku je nabíledni, že tito dva mladí lidé najdou společnou řeč a záhy i společnou cestu životem. Proti Petrovi stojí Kryštof – egoista, který Terezu týral tři roky, než se odhodlala pro radikální řez. Víc jak padesátiletá Petrova matka Kamila nepracuje, nemusí, její manžel Robert úspěšně vede velkou stavební firmu. Kamila celé dny nakupuje a věnuje se péči o svůj vzhled. Také si rozšiřuje znalosti cizích jazyků v jazykovém kurzu, který vede šestatřicetiletý, velmi pohledný Oskar. Je to záhadný muž, který operuje po celé Evropě i ve Spojených státech Amerických. Jeho doménou jsou stárnoucí ženy bohatých manželů nebo stařičké osamocené babičky s tučnými konty. Kamila je Oskarem okouzlena, přijímá jeho laskavosti, ráda se s ním schází. Dřív než dojde k jejich intimnímu sblížení, Kamilin manžel Robert po nevydařené rozmluvě u snídaně (vytušil, že se něco děje, na Kamilu uhodil, neodpověděla a on odešel) havaruje. Tehdy si Kamila uvědomí, koho by svým nerozvážným činem ztratila. Dalším hrdinou je Jan Klein – důležitá osoba pro Brigitu Benešovou. Majitel krásného domu s velkou zahradou a ovocných sadů. Vdovec. Právě on zaměstná Brigitu jako zahradnici. On se do ní zamiluje a po několika měsících jí nabídne společný život.
Knížka má mnoho motivů, mnoho postav, přitom však je, z mého pohledu, naprosto černobílá. Od začátku víte, co bude, co se komu přihodí, kam zamíří. Všichni jsou buď dobří nebo špatní. Chybějí emoce, vypjaté situace. Vše vždy končí dobře, bezproblémově nebo do ztracena. Například je jasné, že Oskar Kamilu zneužil, že jeho zájem o ni byl zástupný, jeho zajímala firemní konta jejího manžela. Hodlal jako zdatný hacker, pustit žilou Robertovu firemnímu kontu. Kamila se s ním rozejde sice dřív, ale Oskar už v té době ví dost, aby se o něco mohl pokusit, přesto firemní počítače nenapadne… K tomu ještě Robert Kamile odpouští bez přívlastků – neumím si představit muže, který by byl tak nad věcí.
Všichni se tedy mají rádi, všichni se s radostí stýkají – jen ti dva zlouni: Oskar a Kryštof, jsou vypoklonkování z ráje. Dialogy jsou většinou vyumělkované, staří i mladí hovoří stejně, někdy až archaickou češtinou, jako kdyby mezi nimi nebylo věkového rozdílu. Popisy jsou zdlouhavé, časté opakování výrazů a vlastních jmen neslouží ke gradaci děje, zdůraznění situace, jen tam prostě je. Také mne zaskočilo několik nepřesností z oblasti reálií. Nemám ráda, když autor příliš v románu konkretizuje „místo činu“ – stačí mi v ulicích Prahy, na předměstí Brna, v našem městě… nemusím vědět, o kterou jde přesně ulici, kavárnu, náměstí. Pokud však děj autor zasadí na konkrétní místo, hodlá přesně určit, kde hrdina právě stojí, sedí, kam jde, pak by reálie měly sedět, což se tady v několika případech nepovedlo (Louvre, pěší zóna k Jindřišské věži…).
Suma sumárum – rozsáhlý román Hany Rebeky Šiander neurazí, ale nenadchne. Čte se od kapitoly ke kapitole a vleče se jak nekonečný televizní seriál. Zůstává stále v jedné poloze – pohoda za každou cenu. Je to škoda – nahozené postavy měly na víc. Mohla vzniknout pěkná knížka o ženě, která vzala svůj osud do ruky a rozhodla se nebýt jen hlídací babičkou.
Název: Brigita
Autor: Hana Rebeka Šiander
Nakladatelství: Deus, 2012
Zdroj foto: Deus nakladatelství
| < Předchozí | Další > |
|---|
Moderátor Jiří Zbořil pořádá komponovaný zábavný pořad s herečkou Sabinou Laurinovou. „Je plný humoru, dobré nálady a hezkých písniček z muzikálů, ve kterých jsme společně nebo každý zvlášť vystupovali. Zavzpom...
Marie Curie-Sklodowská už v dětství snila o studiu na univerzitě. V 19. století ale musela jako dívka, která pocházela z rodiny chudého polského učitele, za svůj sen tvrdě bojovat.
Jedenadvacáté století je stoletím, v němž se všechno extrémně zrychluje, na vše je málo času a lidé se z různých důvodů vzájemně odcizují. S tímto trendem mnohdy souzní i umění, které má mnoho forem a už dávno neplatí, že abychom viděli obrazová umělecká díla, mu...
Stanislav Moša, ředitel MdB říká, že v divadelní sezóně 2024/2025 pro diváky připraví celkem 9 inscenací. Pět z nich bude uvedeno na Činoherní scéně, čtyři pak na Hudební scéně. Jedna z nich bude premiérou českou a hned 3 (!) uvedou ve světové premiéře. „D...
Pětatřicetiletý badatel v audiovizi Radomír D. Kokeš, spjatý s brněnskou univerzitou, se čtenáři komunikuje už déle než celé desetiletí (hlavně skrze časopis Cinepur). Nedávno se představil knihou Rozbor filmu, shrnující výsledky p...