Kronika rodu Hrušínských – životy šesti generací slavné herecké rodiny
Banner

Kronika rodu Hrušínských – životy šesti generací slavné herecké rodiny

Email Tisk

Jednou z nejslavnějších českých hereckých dynastií, ne-li tou nejslavnější a nejznámější, je bezesporu rodina Hrušínských, jejíž členové se nesmazatelně zapsali do dějin českého divadla i kinematografie. Všichni obdivovatelé hereckého umění nezapomenutelného Rudolfa Hrušínského mají nyní možnost díky nakladatelství Brána seznámit se s osudy tohoto herce a jeho rodiny v druhém rozšířeném vydání knihy Marie Valtrové Kronika rodu Hrušínských, která poprvé vyšla v roce 1994 a byla  zcela rozebrána.



Marie Valtrová seznamuje čtenáře s osudy jednoho z našich nejstarších hereckých rodů, jehož zakladatelem se v polovině 19. století stal Ondřej Červíček (1844-1928), který již jako chlapec hrál v roce 1848 ve hře Vdovec, režírované J. K. Tylem, a po působení v mnoha kočovných divadelních společnostech založil vlastní Červíčkovu divadelní společnost.

Na příběh členů rodiny Červíčků a Budínského herecké společnosti navazuje vyprávění o otci Rudolfa Hrušínského Rudolfu Böhmovi (1897-1956), který si vzal za ženu Hermínu Červíčkovou, Ondřejovu vnučku. V jeho dosud nepublikovaných zápiscích zůstalo uchováno cenné svědectví o Osvobozeném divadle a Divadle Vlasty Buriana, v nichž působil.  Čtenáře jistě zaujme i vykreslení potíží, s nimiž se musel potýkat, když kvůli zajištění rodiny opustil  divadelní společnost a hledal si stále angažmá  v Praze. Nechybí ani vyprávění, jak Rudolf Böhm ke jménu Hrušínský přišel.

Jádrem knihy je ale osobnost velkého českého herce Rudolfa Hrušínského (1920-1994), dlouholetého člena činohry Národního divadla. Autorka se podrobně věnuje jeho dětství a hereckým počátkům v divadelní  společnosti jeho prarodičů, působení v divadlech Akropolis, Uranie, D 38 - D 40,  v Městských divadlech pražských, Divadle ABC, Rokoko a v Národním divadle, jeho účinkování ve filmu, rozhlase a televizi. Nezapomíná ani na jeho filmovou a divadelní režii.
Neveselé jsou pasáže o šikaně Rudolfa Hrušínského ze strany komunistických mocipánů, kteří mu za jeho postoje v roce 1968 a odsouzení srpnové okupace bez oficiálního udání důvodu zakázali účinkování ve filmu, televizi i v rozhlase a v divadle mu dávali jen podřadné role. V září 1970 musel opustit i profesorský sbor DAMU, kde působil necelé dva roky. Dokonce nesměl dostat ani povolenku k rybolovu, jenž byl jeho vášní.

Historii významného hereckého rodu uzavírají medailony jeho potomků a pokračovatelů, kteří rodinnou tradici dále rozvíjejí –  synové Rudolf (1946) a Jan (1955), který splnil otcovo přání a stal se „principálem“ vlastní divadelní společnosti, snacha Miluše Šplechtová (1957) a vnoučata Rudolf Hrušínský ml. (1970)  a Kristýna Hrušínská (1985).

Kronika rodu Hrušínských je vlastně jakousi koláží, tvořenou úryvky rukopisných memoárů Ondřeje Červíčka Paměti českého herce, Rudolfa Böhma- Hrušínského, Rudolfa Hrušínského, mnoha jejich hereckých kolegů i režisérů (např. V.Salače, O.Ornesta), divadelními i filmovými recenzemi, osobní korespondencí Rudolfa Hrušínského s přáteli i úřady, fejetony, které psal Rudolf Hrušínský pro Mladou frontu v roce 1968 (březnový fejeton roku 1969 již tiskem nevyšel), úryvky novinových článků a rozhovorů s ním samotným, jeho kolegy i potomky. Kniha též obsahuje soupis divadelních, filmových a televizních rolí Rudolfa Hrušínského a soupis jeho divadelních a filmových režií. Nechybí ani bohatá fotografická příloha (celkem 56 stran).

alt

Pokud se zajímáte o svět divadla a filmu a jeho dějiny nebo rádi čtete memoáry a biografie slavných lidí či máte rádi herectví členů rodu Hrušínských, kniha Kronika rodu Hrušínských vás jistě nezklame.

Autogramiáda knih Marie Valtrové se koná 31.května od 17 hodin v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí v Praze.

O autorce
Marie Valtrová se narodila v roce 1949 v Táboře. Absolvovala divadelní a filmovou vědu na FF UK v Praze. Od doby studia se soustavně zabývá osobností Rudolfa Hrušínského, je autorkou knih Kronika rodu Hrušínských (1994, 2012), Eva Hrušínská vzpomíná (1998, 2011), Divadlo s rodokmenem – Divadlo na Jezerce (2011). V nakladatelství Brána vydala kromě těchto knih vzpomínky Svatopluka Beneše Být hercem (1992, 1998) a Lilian Malkiny Byla jsem Koljova bábuška (2003), knihu medailonů Herci lásky a osudu (1996) a historii Městských divadel pražských Ornestinum (2001). Dále napsala knihu rozhovorů s Otou Ornestem Hraje váš tatínek ještě na housle (1993), výbor z veršů Jiřího Ortena Čechy za oknem smutných duší (1993), výbor z dopisů divadelní historičky Růženy Vackové Ticho s ozvěnami (1993) a monografii o dramatiku Vratislavu Blažkovi Hráč před Bohem a lidmi (1998). Od počátku 90. let spolupracuje s literární redakcí Českého rozhlasu 3 Vltava, v letech 1997 až 2011 byla vedoucí divadelního a filmového úseku Městské knihovny v Praze.

Kronika rodu Hrušínských
Autor: Marie Valtrová
Žánr: biografie
Vydáno: 2012
Stran: 440
Vydalo nakladatelství: Brána
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: brana-knihy.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Tajemný dům

tajemny dum 200Na knihu Marian Keyesové Tajemný dům jsem se těšila. Ráda čtu o prázdninách nenáročné zábavné příběhy včetně detektivek a tahle měla na obalu vzadu napsáno: „…podobně jímavou a přitom opravdu veselou knihu jste snad je...

Nové komentáře


Literatura

Krycí jméno TESSERACT – z lovce „cílů“ „cílem“ lovců

kryci jmeno tesseract lovec tom woodJe nájemný zabiják a je dobrý. Moc dobrý. Možná nejlepší na světě. Téměř nikdo netuší, jak doopravdy vypadá, jak se jmenuje a kde žije. Asi proto ho nepřítel tak podcenil. On vystupuje pod mnoh...

Divadlo

Pantomima se vrací do Česka - na festival přijedou mimové ze čtyř kontinentů


mime 200Americká megastar Red Bastard, mimové z Egypta, Ekvádoru a mnoha Evropských zemích se spolu s českými umělci představí na 3. ročníku Mime Festu

Film

Přijde už konečně nová Nová vlna?
ImageUž pěkných pár let trápí většinu kulturně aktivních obyvatel (nejen) České republiky otázka, kdy už přestane být kultura v úpadku a nastane nová renesance, která využije potenciál lidský, tématický i t...