Kdy skončí naše utrpení – dopisy a básně z Terezína
Banner

Kdy skončí naše utrpení – dopisy a básně z Terezína

Email Tisk

Do rukou českých čtenářů se nyní dostává, zásluhou nakladatelství Academia, unikátní svědectví o tragickém osudu jedné z mnoha obětí holocaustu, nadané a obdivuhodné ženy, československé občanky a vlastenky Ilsy Weberové, která se narodila v roce 1903 ve Vítkovicích u Moravské Ostravy v židovské rodině a již ve 20. a 30.letech minulého století vydala jako německy píšící autorka tři knížky pro děti. Psala též scénáře dětských pořadů pro ostravský  a později i pražský rozhlas, překládala české básně do němčiny i německé básně a písně do češtiny.

Knihu tvoří soubor dopisů z let 1933 až 1944, které Ilse psala své švédské přítelkyni Lilian von Löwenadler, jejíž otec působil jako švédský konzul v Hamburku a s níž si dopisovala od roku 1916 díky inzerátu v dívčím časopisu Kränzchen. První z dopisů, které se zachovaly na půdě domu v jednom anglickém městečku, v němž Lilian žila se svým mužem, je datován 6.února 1933 ve Vítkovicích, poslední 29. září 1944 v Terezíně. Dopisy dokumentují 12 let autorčina života, během nichž se ze spokojené manželky a matky dvou chlapců Hanuše (1931) a Tomáše (1934) stala uzlíčkem nervů, toužícím po shledání se svým starším synem, kterého v obavách před sílícím antisemitismem poslala díky akci Nicholase Wintona v květnu 1939 ke své přítelkyni do Anglie, odkud se pak dostal k její matce Gertrudě do Švédska, kde šťastně přečkal celou válku, a vážně uvažujícím o sebevraždě.

Zlom v jejím životě nastal v únoru 1942, kdy byla s manželem Willim a synem Tomášem transportována do terezínského ghetta. Její manžel, který přežil pochod smrti, o pobytu v Terezíně napsal: „Z Ilse se v posledním roce našeho pražského pobytu stal už jen uzlíček nervů, protože život byl více než těžký, práce neuspokojovala a vyhlídky na lepší, klidnější život se rovnaly nule. V den, kdy nás povolali do transportu, se s ní však stala proměna, která vydržela až do posledního dne našeho soužití. Jistota, že může v ghettu pomáhat, jí dodávala takovou sílu, že všechny obtíže náhle překonávala s lehkostí. Hned při našem příjezdu do Terezína se přihlásila jako ošetřovatelka a ujala se vedení dětské marodky.“

Terezínské období Ilse Weberové je jedinečně dokumentováno její poezií, kterou v letech 1942 až 1944 napsala a jež se díky důmyslné skrýši v ghettu dochovala a autorku přežila. Tato poezie je obdivuhodná svým optimismem a potřebou dodávat svým spolutrpitelům v bídných terezínských podmínkách sílu, naději a také trochu radosti. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala (Ukolébavka), Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde! nebo báseň Dopis mému synovi, Ovce z Lidic či Ukolébavka z transportu do Polska.

Ilse Weberová se v říjnu 1944 dobrovolně přihlásila k transportu dětí z marodky do Osvětimi, do něhož byl zařazen i její syn Tomáš, a bezprostředně po příjezdu do vyhlazovacího tábora byla i se všemi dětmi zavražděna v plynové komoře.

Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu zmapovala osudy celé její rodiny. Autorčiny dokumenty doplnila dalšími fakty o životě jejích rodičů, přeživšího syna Hanuše, o osudech Ilsiných bratrů i jejího manžela Williho.

Kniha, která přináší další z mnoha svědectví o holocaustu, je zajímavá tím, že mj. předkládá dopisy matky, žijící v neútěšných poměrech protektorátu, synovi, pobývajícímu ve svobodném státě. Dopisy, v nichž se snaží předstírat bezstarostnost a normalitu. Tuto publikaci by si neměl nechat ujít žádný čtenář zajímající se o historii holocaustu a o tvůrčí kulturní činnosti v terezínském ghettu.

alt


Kdy skončí naše utrpení. Dopisy (1933-1944) a básně z Terezína.
Autor: Ilse Weberová
Editorka textů: Ulrike Migdal
Překlad: Zlata Kufnerová
Žánr: biografie
Vydáno: 2012
Stran: 378
Vydalo nakladatelství: Academia
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: academia.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 36

Čtěte také...

Vtipné dvojjazyčné povídky čtenáře nezklamou

Dvojjazycne povidky 200Dvojjazyčně psané příběhy se na našem knižním trhu již trvale zabydlely a představují žádaný produkt nejen pro studenty cizích jazyků (v tomto případě angličtiny). Důležitou roli zde hraje výběr vhodného a...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Intr Ladislava Karpianuse – výborný povídkový román

INTR 200Podle anotace na záložce je internát prostorem, který člověka změní. Toto tvrzení jsem do přečtení knihy Ladislava Karpianuse nemohla plně posoudit, protože sama jsem na internátu ani na koleji nikdy nebydlela. Teď však mohu směle proh...

Divadlo

Dramatizace slavné literární klasiky Paní Bovaryová poprvé v Národním divadle moravskoslezském

pani bovaryova perexUž ve čtvrtek 16. listopadu se na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě objeví poprvé dramatizace slavné literární klasiky – románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová, a to v titulní roli s...

Film

Český kinematograf, aneb Počátky filmového průmyslu (1896–1930)

cesky kinematograf200Rozsáhlá výstava představuje při příležitosti 120 let od první filmové projekce v českých zemích unikátní kinematografické sbírky Národního technického muzea a Národního filmového archivu. Návštěvníka vtáhne do období počátků fi...