Banner

Pollyanna neztrácí své kouzlo ani takřka po 100 letech

Email Tisk

pollyannaOsiřelá Pollyanna se po smrti rodičů přistěhuje k bohaté, ale protivné tetě, která ji chce vychovávat pomocí přísných trestů a hladovění. Pollyanna se však od svého tatínka naučila “hře na štěstí", s jejíž pomocí na každé situaci vidí něco, z čeho může mít radost. Brzy do této hry zasvětí i své okolí a daří se jí dodat chuť do života hádavým sousedkám, nakvašeným starým mládencům, a dlouho jí nedokáže vzdorovat ani přísná teta. Pak však Pollyannu osud podrobí těžké zkoušce...

Tolik obálka knížky, která poprvé vyšla v roce 1913 a i po takřka 100 letech má pro čtenáře své kouzlo. Chtělo by se říct, že vlastně objevujeme objevené, když píšeme a vydáváme množství knih zaměřených na pozitivní myšlení a přístup k životu pro dospělé i pro děti.

Už malá Pollyanna věděla, že se máme radovat z maličkostí a že na všem, co nás potká, lze najít něco dobrého, z čeho se radovat můžeme. A pravda je, že někdy to jde hodně těžko.


Hra na štěstí

Já ti pomůžu," slíbila Pollyanna obratem.
“Ale no tak, slečno Pollyanno!" namítla Nancy
Na okamžik se rozhostilo ticho. Obloha rychle potemněla a Pollyanna ucítila, jak jí její společnice sevřela o něco pevněji paži.
“Myslím, že jsem nakonec ráda, že ses o mě bála - trochu. Protože jsi pak za mnou přišla," zachvěla se.
“Ovečko malá! A taky máte určitě hlad. Mám strach, že si budete muset dát se mnou jenom chleba a mléko. Vaší tetě se to nelíbilo... Protože jste nepřišla dolů k večeři."
“Ale já jsem nemohla. Byla jsem tady nahoře."
,To ano. Jenže ona nevěděla, že tam jste!" namítla úsečně Nancy a snažila se potlačit smích. “S tím mlékem a chlebem je mi to líto. Opravdu."
“To nic. Já z toho mám radost."
“Radost! A proč?"
“Já mám mléko a chleba ráda. A kromě toho budu jíst s tebou. Je docela jednoduché se z toho radovat."
 “Zdá se, že vy nevidíte nic těžkého na tom mít radost úplně ze všeho” odsekla Nancy a tlumeně se zasmála při vzpomínce na to, jak se Pollyanna statečně snažila najít zalíbení v prázdném podkrovním pokojíku.
Pollyanna se tiše zasmála.
,Víš, to je prostě taková hra."
“Hra?"
Jistě. Hra na radost”
“O čem to, prosím tě, mluvíš?"
“No prostě hra. Naučil mě ji tatínek a je báječná," vysvětlovala Pollyanna. “Hráli jsme ji pořád. Od doby kdy jsem byla malá, opravdu malá holčička. Pak jsem o ní pověděla dámám z ženského spolku a ty ji hrály taky Aspoň některé."
“A co to je? Já se ve hrách vlastně moc nevyznám."
Pollyanna se znovu zasmála, ale současně si i povzdechla. V nadcházejícím soumraku vypadala její tvářička vyzáblá a plná smutku.
“Začali jsme ji hrát s berlemi, které jsme dostali ve věcech, které přišly ve sbírce pro naši misii."
“S berlemi?"
Přesně tak. Rozumíš... Já jsem chtěla panenku a tatínek jim to napsal. Když ale dorazila zásilka s věcmi, ta paní nám napsala, že žádné panenky neměli, ale zato našla malé berličky.  Takže je posílají, Protože by se mohly někdy nějakému dítěti hodit. A tak to všechno začalo."
 “No, já musím říct, ze tohle mi zrovna jako hra moc nepřipadá" prohlásila Nancy takřka podrážděně.
“Ale ano. Ta hra spočívá v tom, ze si člověk najde na všem něco, z čeho může mít radost. Nezáleží na tom, co to je," vysvětlovala Pollyanna nadšeně. “A my jsme s tím začali právě tehdy u těch berlí."
To mě podržte! Z čeho bych měla mít radost, když dostanu pár berlí, ale chtěla jsem panenku!" Pollyanna zatleskala.
“Ale něco se tam najít dá! Opravdu!" zvolala. “Ani já jsem to napoprvé nedokázala najít, Nancy" dodala v náhlé touze se svěřit. “Musel mi to povědět tatínek."
Takže doufám, že teď to ty povíš zase mne" skoro vyštěkla Nancy Je to úplně jasné! Stačí mít radost z toho, že člověk ty berle nepotřebuje sám!" vyhrkla Pollyanna vítězoslavně, vidíš jak je to prosté...
Když to víš."
“Hm... To je snad to nejpraštěnější, co jsem kdy slyšela," vydechla
Nancy a vrhla na Pollyannu takřka vystrašený pohled.
“Ale to není vůbec praštěné... Je to nádherné," trvala Pollyanna nadšeně na svém. “A od té doby jsme hráli tuhle hru pořád. A čím to bylo těžší, tím větší zábavu to přinášelo. Jenže někdy... někdy je to příliš těžké. Jako když tatínek člověku odejde do nebe a tobě nezůstane nikdo jiný než dámy z ženského spolku."
“Nebo když vás přivedou do mrňavé komůrky pod střechou, kde vůbec nic není," zabručela Nancy.

pollyanna

Obrázky Jarmily Marešové skvěle navozují atmosféru doby, ve které se příběh odehrává.  Ilustrace na obálce je od Renáty Fučíkové.

Příběh Pollyanny často vhání slzy do očí. Ač určen dětem, své kouzlo má i pro dospělého čtenáře. A možná by to mělo být tak, že dospělí by si jej měli přečíst a potom se spolu s dětmi učit “hru na radost”. A snad by bylo na zemi víc spokojených a šťastných lidiček.

Eleanor Hodgmanová - Porterová ( 1868 - 1920)

Americká spisovatelka se narodila v Litteltonu ve státě New Hampshire a původně se chtěla stát zpěvačkou, ale později se dala na psaní. Proslavila se zejména jako autorka knížek pro děti. Jejím nejznámějším dílem je Pollyanna (1913), po níž následovalo pokračování Pollyanna dorůstá. Zemřela roku 1920 v Cambridge ve státě Massachussets. Příběhy o Pollyanně několikrát vyšly i česky.


Pollyanna
Autor: Porter, Eleanor H. (Eleanor Hodgman),
Žánr: beletrie
Vydáno: 2010
Stran: 276
Vydalo nakladatelství:Knižní klub
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: internet



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
0 #1 skoro po 50 letechHanka Oravcová 2015-01-11 19:50
Pollyanna pro mne neztrácí kouzlo ani takřka po 50 letech .. tolik jich uběhlo od doby, kdy jsem si ji přečetla. Četla jsem tehdy 8 - 10 knih týdně .. tolik se vešlo do mé tašky, se kterou jsem chodila do knihovny.
Nebyl internet - byl čas číst :-)
Ne každou knihu si pamatuju - ale tuhle ano. A mohu bez nadsázky říct, že mne naprosto zásadně ovlivnila, na celý život. Přišly i v něm i velmi dramatické doby - a já jimi prošla snadněji - s tímhle zvykem, hledat na všem to dobré .. který jsem naučila i celou svou rodinu.
Když se v posledních letech začali profiovat osobní kouči a dávat lidem rady, jak mají i na špatném hledat to dobré, co si z toho mohou vzít ..
Viděla jsem na netu komentáře, jak "objevný" tenhle přístup pro mnohé lidi je .. Ale já se usmívala a říkala si - to vím dávno, od Pollyanny :-)
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 6

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Kniha o oranžovém pokladu je zároveň pokladem do knihovny

Rakytnik perexRakytník nová a významná kulturní plodina, která vyvolává stále větší zájem, což se dozvíme už z anotace knihy. Právě díky popularitě a boomu této plodiny jistě vznikla tato kniha, jež čtivou formou seznamu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kůstka sbírá Ďáblovy kosti

dablovy-kosti bbart 200V oblíbeném televizním seriálu Sběratelé kostí vystupuje hlavní hrdinka, soudní antropoložka Temperance Brennanová. Ta je i stěžejní postavou detektivního románu Ďáblovy kosti, jehož autork...

Divadlo

Úspěšná bilance a nová sezóna 2016-2017 ve Švandově divadle

svandovo divadlo 200Návštěvnost překračující 90 %, vysoký počet odehraných představení, hostování v zahraničí a za sebou vůbec nejúspěšnější období v novodobé historii Švandova divadla. To je bilance smíchovské scény, která v říjnu 2016 oslaví už 1...

Film

Opět k nám dorazily Dny evropského filmu

evropsky film200Už po dvacáté se konají Dny evropského filmu, tentokrát kromě Prahy proniknuvší ještě do Brna, Hradce Králové, Ostravy, Jablonce nad Nisou a Uherského Hradiště. Organizátoři s podporou řady velvyslanectví a kulturních in...