Řeč o řeči: Jak mluvíme?

Kultura21.cz

Řeč o řeči: Jak mluvíme?

Email Tisk

rec o reci cechova academiaZdálo by se, že naši mateřštinu ovládáme jaksi samočinně a bez velkého přemýšlení, avšak kniha Marie Čechové Řeč o řeči (vydala Academia) prozrazuje, že leccos je jinak. Nejen malé dítě, ale ani leckterý student či dokonce dospělý vlastně neumějí správně používat slovní zásobu ani ji přiměřeně skládat do větších významových celků, případně plně rozumět tomu, co čteme nebo - a to častěji - slyšíme.

 

Autorka, často sledující propojení svých textů na proces školního vzdělávání, nejen teoreticky rozebírá jednotlivé okruhy problémů (třeba někdy matoucí používání předložek či proces osvojování řeči a jazyka, což jsou rozdílné záležitosti, jak čtenář záhy zjistí), ale především snáší velké množství konkrétních příkladů zejména z frazeologie. Na nich dokládá, jak mnohá ustálená rčení či pořekadla přestávají být srozumitelná, protože vyprchal kontext, k němuž odkazují. Ovšem nejkouzelnější jsou postřehy o malých dětech a jejich komoleném vnímání zvláště ustrnulých verbálních sdělení (například modliteb nebo nářečních lidových písní). Autorka každou kapitolku z celkem 42 zařazených opatřila bibliografickým doprovodem i poznámkou, v jakém časopise původně vyšla.

Kniha se skládá ze čtyř částí. První se zabývá některými řečovými jevy, například sporným užíváním předložek, snad přechodnými módními prvky nebo morfologickými zvláštnostmi Nerudovými a Hálkovými. Ovšem kromě "učených" statí nalezneme i oddechovější, čtenáře dozajista zaujmou úvahy o přítomnosti humoru v řeči - v hutném výkladu tu zaznějí všechny důležité atributy s tímto námětovým okruhem spojené. Podobně vstřícné jsou rovněž kapitoly věnované proměnám názvů na firemních štítech nebo u cestovních kanceláří. Tady všude pisatelka prozrazuje, že o humoru dokáže nejen uvažovat, ale také jej vynalézavě použít.

Druhá část se věnuje nástrahám frazeologie, dokonce ve srovnávacím historickém průřezu - to když mluvu mládeže zkoumá v několika časových rovinách. Na základě vyplňovaných dotazníků konstatuje klesající úroveň humanitní vzdělanosti, dokládá, jak vymizení znalostí o dávných i novějších dějinách či (křesťanském) náboženství zabraňuje pochopit většinu odkazů, které pracují právě s tímto okruhem. Například Potěmkinovy vesnice opravdu nemají nic společného se vzpourou na křižníku Potěmkin. Na druhé straně ovšem zjišťuje pronikání zpotvořených anglických výrazů do češtiny či ochotu svérázně aktualizovat (a tím zcela přetáčet) původní smysl pořekadel či přísloví - viz postřeh, že práce sice šlechtí člověka, ale ničí tělo.

rec o reci cechova academia

U předkládaných zjištění ovšem vyvstává problém s hodnověrností i zobecňováním. Dotazníková metoda, často založená na doplňování "nakousnutých" ale nedokončených výroků, se sice neopírá o obsáhlé vzorky respondentů, ale přece jen ledasco vypovídá o současné mládeži, právě procházející procesem vzdělávání, od základního po vysokoškolské. A některá zadání, která podněcovala představivost, dobře evokují bezprostřední sled myšlenek. Například připojený obrázek probouzel jednou vněm chapadlovité potvůrky, jindy evokoval slizkou houbu či posléze mimozemský organismus…

Třetí oddíl zkoumá osvojování řeči a jazyka, a to ponejvíce v pedagogické činnosti. Hned úvodem bychom si měli ozřejmit, že řeč a jazyk (neboli parole a langue v saussurovském pojetí) není totéž. Čechová oba termíny klade do protikladu, když řeč označuje za komunikát (výpověď, pojmenování…), zatímco jazyk vidí jako text (větu, slovo…). Jednoduše sděleno: skrze jazyk se realizuje řeč. Pokud jazyk pokulhává, řeč ztrácí svou srozumitelnost i sdělnost.

Závěrečnou část lze považovat za jakýsi dovětek, přináší stručné medailony význačných bohemistů - to prosím, mohu-li parafrázovat jednu cimrmanovskou hru, nejsou příznivci fotbalové Bohemky, nýbrž znalci jazyka českého. Přitom se určitě nemusíme mezi ně počítat, abychom si poučené i vtipné spisování paní profesorky oblíbili.

rec o reci cechova academia

Řeč o řeči

Autor: Marie Čechová
Vydala Academia, Praha 2012. 312 stran.
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: Academia



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

Naše písničky vznikají jako bouřka – rychle!

Maxim Turbulenc 200Psal se rok 1994, když v Praze vzniklo nové hudební seskupení, které si dalo název Maxim Turbulenc. V tom roce mi bylo třiadvacet a tahle trojice mi připadala pěkně praštěná. Dokázali ale rozesmát a získat si náklonnost napříč ge...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (12)

Z archivu...

Čtěte také...

Román o městech na kolečkách požírajících se navzájem

smrtelne-stroje

Film Smrtelné stroje právě vstupuje do kin, ale jeho knižní předlohu si můžete přečíst už nějaký ten pátek. Autorem je britský spisovatel Philip Reeve a kniha vyšla s novou filmovou obálkou u nakladatelství Mladá Fronta.

...

Literatura

Tradiční české jaro podle Josefa Lady

Jaro lada perexJaro je období, které snad s výjimkou alergiků musí mít každý rád. Všechno kvete, voní, příroda hýří barvami. Naši předkové očividně toto období milovali, protože nám zanechali řadu zvyků, písniček. Kdo by neznal písničku „Travička zelená“...

Divadlo

Pavilon

pavilon200Divadlo DISK uvede 16. prosince 2016 světovou premiéru autorské inscenace PAVILON. Na jejím vzniku se podílejí studenti DAMU ze 4. ročníku katedry alternativního a loutkového divadla.

...

Film

Reggiovy dokumenty zachycují stav planety i poměry na ní

koyaanisqatsi 200Tato planeta skýtá přenádherné a majestátní kouty panenské přírody, nad nimiž se tají dech. Tato planeta skýtá množství druhů zvířat a rostlin. Na této planetě však žije i člověk. Člověk přetváří tuto planetu k obrazu svému. Přetváří p...