Bývalý policista, mariňák, žoldnéř s pestrou minulostí, prodejce střelných zbraní Joe Pike – to je hlavní hrdina románu Roberta Craise Ochránce. Zápletka zdá se být naprosto jednoduchá: na jedné straně jsou tajemní zločinci, na straně druhé krutý, nelítostný, nesnesitelný a málomluvný Pike a dívka ze zámožné rodiny, která se stala nežádoucím svědkem federálního případu. O onu dívku, Larkin, se má Pike postarat. Jenže všechna jeho bezpečnostní opatření jsou zprvu tak nějak k ničemu. Nepřítel vždy velmi brzy zná místo, kde se s Larkin ukrývá. Někdo práská – ale kdo a proč?

Cole a Pike toho spolu prožili už hodně. Když se Cole probudil z kómatu, držel ho Pike za ruku.
Cole odložil vidličku a otočil se.
„Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi, že jsi do něčeho zapletený, a ani nevíš do čeho. A ten Meesh. A federálové, se kterými ses nesetkal. Tvůj kámoš Flynn, kterého jsi neviděl dvacet let. Takhle nejsme zvyklí pracovat.“
Pike pořád ještě stál jako socha, jako by některé části příběhu halil stín.
„Co ty na to?“
„Nepřijel jsem za tebou jen pro pomoc. Jestli se ti lidi dozvědí, kdo jsem, budou se mě snažit vystopovat přes tebe.“
Z míst za černými skly vyzařoval nečekaný smutek.
„Mrzí mě to,“ dodal Pike.
Colea náhle zaplavil pocit trapnosti, a raději se vrátil k přípravě jídla.
„Jestli se tady ti šašci objeví, pěkně si to slíznou.“
Pike přikývl. (strana 71)

Joe Pike ví, že nejdůležitější je přežít. S pomocí svého přítele, soukromého očka Elvise Colea, se postupně stane z pronásledovaného nelítostný pronásledovatel, lovec, který nezná smilování. Vedle této hlavní zápletky sledujeme ještě vnitřní souboj samotné Larkin – bohaté dědičky, která se zdá odstrčena vlastním otcem. Přitom tolik touží po jeho objetí, uznání, lásce. Protože se jí ani jednoho nedostává, chová se tak, jak se chová – provokuje vždy a za všech okolností, ať už se to hodí nebo ne.

Robert Crais přichází s dalším románem, v němž vystupují detektiv Elvis Cole a jeho nemluvný přítel Joe Pike. Opět jde o bravurní detektivní román, jehož děj se plnou parou valí vpřed, abychom se co nejdříve dopídili pravdy. Autor nám předhazuje možné motivy, nechá nás nahlédnout pod pokličku vyšetřování z pohledu soukromého detektiva i federální policie, víme vždy vše, co vyšetřovatelé. Proto se zdá, že v cíli budeme raz dva. Jenže pak se něco zvrtne, někdo trošku uhne a musíme se vypravit do mety oklikou. Crais tak bravurně stupňuje napětí, gradaci příběhu, kterou ještě navyšuje břitkým, jiskrným stylem s notnou dávkou ironického humoru a nadhledu. Jeho romány jsou drsné, pro ránu se v nich daleko nejde. Vybírá si zajímavá prostředí, ukazuje fungování americké policie, jejíž praxi dobře zná.

Na rozdíl od evropských severských detektivek, tady se nikde s ničím nepářeme, vyšetřovatelé mají, zdá se, i v těch nejobtížnějších chvilkách optimistickou náladu a působí suverénně. Je to tradiční drsná škola – dobrý námět a jiskrný styl. Zbytek už je na čtenáři a jeho fantazii.

Název: Ochránce
Autor: Robert Crais
Překladatel: Viktor Faktor
Vydáno: 2008
Stran: 382
Vydalo nakladatelství: Metafora

Zdroj foto: www.metafora.cz