100 nábojů: Posmrtné blues je dalším zářezem na pažbě Briana Azzarella, který se v mých očích v posledních měsících dostává blíž a blíž k výšinám komiksových tvůrců. Brian napsal další skvělý scénář o osudech Wylieho Timese doprovázeného Shepherdem spolu s přenádhernou Dizzy. Tentokrát je posílá do New Orleans.

Do jejich hry se zapletou i lidé – příslušníci zábavního podniku, kteří s nimi nemají mnoho společného. Jedním z nich je i postižený hudebník Gabe. Ronnie, majitel klubu, kam si Wylie chodí utápět svou bolavou mysl v chlastu, mu tak říká podle anděla Gabriela, ale skutečné jméno Gabriela je Martin. Jeho hudba nenechá krásnou a pravidelnou návštěvnici baru April v klidu, pokaždé ho při hraní musí sledovat. To, co trápí Wylieho nejvíce, ovšem není celá situace s Trustem a Gravesem, ale jeho stará láska Rose i to, co se jí stalo. Zde dostáváme kompletní pravdu o tom, co se jí přihodilo a tím nejhlavnějším, je proč. A aby toho nebylo málo, tak ve vzduchu stále visí ono tajemné slovo CROATOA.

Jak už lze pochopit z úvodního odstavce, tak scénář je opravdu povedený. Příběh je propleten Wylieho vzpomínkami na Rose, které jsou ale vždy zasazeny tam, kam patří, tudíž nenarušují hlavní linii příběhu. Tu pouze pro úplnost doplňují. Dialogy obsahují hodně vulgarismů, což dodává postavám na realističnosti.

Výtvarné kresby Eduarda Rissa uspokojují chtíč mých očních bulev. Například v tento okamžik otevírám knihu na náhodnou stranu. Ocitáme se na straně 106, kde Gabe hraje nad okouzlenou krasavicí April a pod nimi probíhá ostřejší konverzace mezi Wyliem a Dizzy. Všechno vypadá naprosto skvostně!

Jsem rád, že vydavatelství BB art se zaměřuje na opravdu kvalitní kusy komiksové literatury a tím se snižuje riziko, že by nám mohlo něco důležitého uniknout bez povšimnutí. Jen tak dál!

100 nábojů – Posmrtné blues (100 Bullets 8: The Hard Way)
Brian Azzarello, Eduardo Risso

Překlad: Petr Zenkl
Kategorie: komiksy
Nakladatelství: BB art
Vyšla 22. 5. 2013
Stran: 224
Vazba: brožovaná
Hodnocení: 100/100

Zdroj foto: bbart.cz