Reklama

Koho vypijou lišky - ukázka z knihy, o kterou si ještě můžete zasoutěžit do pátku 5.7.

Email Tisk

host koho vypijou lisky 200Kniha debutantky Lidmily Kábrtové přichází s originální prózou, v níž záleží na každém slově. Je padesát slov hodně, nebo málo na to, aby se v nich dalo říct vše podstatné? Posuďte sami z malé ukázky...



Rudé právo – 1972

SSSR otvírá cestu do kosmu i nám. Nesmíme plýtvat energií. Agitační střediska – trvalý zdroj aktivity. Stanovit úkol každému komunistovi. Nixon usvědčen ze lži. Mladí přicházejí do strany. Tisící sovětský film v našich kinech. Zvýšit účinnost ekonomické propagandy a agitace. Milion párů obuvi letos navíc. Krkonošské speciality do Moskvy. Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti. Akce Z miliardová. Američané nemohou zvítězit. Rychlý a levný velkovýkrm. Člověk – hlavní hrdina naší literatury. Fidel Castro vřele uvítán v Praze. Rozvoj čs. jaderné energetiky do roku 1990. Socialismus je pochodeň nepřemožitelné energie. „Hra“ made in NATO. Dárky pro sovětské ženy. Máme víc dětí.

Člunek s nití

Mami sehnala práci domů.
Šicí stroj vrčí skoro bez ustání. Člunek s nití se zběsile točí. Jehla se hladově zakusuje do látky. Mami sešpendlí nastříhané kusy, prošije je a nakonec všije zip. Hromada hotových kalhot vedle stroje roste pomalu.
Stroj vrčí hodinu za hodinou, den za dnem.
Jíst se musí.

Ve skrytu domova

„Nech ty dveře!“
Proč mami na tatiho křičí? Proč ji zamkla v koupelně?
„Hajzle, to bys musel ty dveře nejdřív rozmlátit!“
Řev zvenčí se El zarývá hluboko do mozku.
V koupelně je tma. Lomcuje klikou.
Tmy se bojí.

Pak je najednou ticho.

Rozbité sklo děda vymění o tři dny později.

Tichá ves

Nad vesnicí se nese křik.
Co by se ve městě dole v údolí ztratilo, nejde tady na kopci přeslechnout.
Třicet rodinných domků obstoupených hustým smrkovým lesem. Křižovatka se třemi silničkami, chátrající kostelík.
Odtud je všude daleko.

Silonové záclony v oknech se bezhlesně pohnou.
Ven nikdo nevyjde.
Tohle je tichá ves.

Nech mě být

Mami krájí zeleninu do polévky. Mrkev, květák, pórek padá do hrnce. Voda bublá.
El se batolí pod stolem. Pevně chytí mami ručkama za nohu. Je jí s mami dobře.
„Nech mě být.“
Zkusí to znovu. Má mami ráda.
„Řekla jsem, nech mě být,“ odstrčí ji mami.
Ještě to zkusí mnohokrát.

V tolika rodinách

„Pani, nemůžem přijet, když vám nic neproved.“
„Křičí, že mě zabije,“ mami mluví do sluchátka ve veřejné telefonní stanici nahlas, aby ji příslušník na druhém konci linky slyšel.
„Víte, v kolika rodinách na sebe tohle lidi řvou?“
To neví.
„Podívejte. Kdyby bylo nejhůř, tak než přijedem, pomůžou vám sousedi.“

Zavěsí.

Rudé právo – 1973

USA donuceny k omezení bombardování. Kupředu, zpátky ni krok! Rezervy jsou v každém závodě. První televizní inscenace nového roku: Družstevní vesnice na obrazovce. O úrovni schůzí rozhoduje příprava. Imperialismus nemůže zvrátit kolo dějin zpět. Přibývá stotisícových předsevzetí. Šestnáct tisíc nových komunistů na Slovensku. Statisíce občanů na dobrovolných směnách. Ani kilo papíru reakčnímu plátku. Pět a půl milionu odborářů rozvíjí činy odkaz Února. V lesním hospodářství našli velké rezervy. Nixonovi poradci zapleteni v aféře Watergate. Rekreace pro miliony pracujících. Socialismus a mír jsou neoddělitelné. Zemědělství dává mladým lidem příležitost. Tlak proti Nixonovi. Na vánočním trhu průmyslového zboží 40 nových druhů hraček.

Krásný mrazivý den

Den je krásný. Mrazivý. Okna se třpytí ledovými květy.
El dýchne, na skle se objeví kolečko. Pro jedno oko dívající se ven.

Mami, v rukou mísu s jablky, běží. Sníh jí víří kolem nohou.
Když se honí, proč má tati v ruce nůž?

Kolečko zamrzlo.
Den je pořád krásný. Mrazivý.

Školka v akci Z

„Ses zbláznila? Myslíš, že budu chodit o víkendech makat?“
„Vezmou jen děti těch, co pomůžou při stavbě,“ vysvětluje mami tatimu.
„Jdi sama, když se bez školky neobejdete.“

Školka v akci Z roste rychle.

Děda nosí cihly. Jednu za druhou. Sedmdesátileté klouby praští. Nezastaví se. Kdyby se zastavil, už se nenarovná.

Slamník

Děda říká kuchyni seknice. Aspoň El neví, že by jí říkal jinak. V seknici děda spí. Místo matrace má v posteli slamník.
Po žních ho rozpáře a naplní čerstvou slámou.
„Hezky voní, viď?“ usměje se na El.
El nedůvěřivě dloubne do slamníku. Na dotek připomíná ježčí bodliny. „Píchá,“ poví nesouhlasně.

Kouzelný princ

„Zabiju tě!“
El si zběsile tiskne polštář přes hlavu, aby neslyšela. Jenže pořád slyší.
Mami si ucpat uši nemůže. Rukama drží dveře, aby je tati nevyrazil.
„Přijde princ a zachrání nás.“
Její mumlání žádný z těch dvou nezachytí.
Modré blikající světlo, které párkrát předtím viděla na dvoře, se dnes nerozzáří.

Opilé višně

„Co si dáme?“ děda se ve spíži nevyzná.
„Kompůtek.“
„Tyhle višničky vypadaj móóóc dobře.“
„Brr, hořký,“ otřese se El po první lžičce.
„Nesmysl, papej, ať má mami radost.“

Točí se s ní svět. S každou lžičkou višní naložených v rumu o něco víc. Ale jí dál. Ať má mami radost.

host koho vypijou lisky

Soutěž naleznete zde: http://www.kultura21.cz/souteze/6973-soutez-koho-vypijou-lisky


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

ANDREA CERQUEIROVÁ


45 let, znamení Lev se narodila v Praze, matce Češce a otci Brazilci, živí se novinařinou, věnuje se tématům spjatým se sociální či komunální politikou nebo life style článkům a rozhovorům

    S Kulturou 21 pracuje takřka od začátku vzniku portálu, baví ji to, rozšiřuje si tím témata, o kterých píše.

    "Baví mě život a lidi," říká Andrea. "Mám ráda koncerty a další kulturu, ráda plavu, ráda diskutuju." Žije v Praze.

    Motto: Neboj se svých přátel, nanejvýš tě mohou zradit, neboj se svých nepřátel, nanejvýš tě mohou zabít, boj se ale lidí lhostejných, ti nezrazují ani nezabíjejí, ale za jejich tichého souhlasu se na světě dějí zrada i vražda.

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 25

Z archivu...

Čtěte také...

Marcela Zlatohlávková: Mudry

mudry 200Sám sobě léčitelem, zní podtitul této knihy. Je celkem útlá, ale čtivá, její obsah shltnete za hodinku. Dojem, který zanechává je  ale velmi zvláštní. Na jednu stranu jde o léčitelskou techniku, která tu není ještě příliš rozšířená a tak k ní běžný...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Mami, kdy už konečně umřeš?

kdy umres 200Když jsem poprvé držela v ruce titul s názvem Mami, kdy už konečně umřeš?, byla jsem plná rozporů. Ten název mě lákal i odpuzoval zároveň. Připadal mi morbidní a nepatřičný, ale chtěla jsem vědět, proč autorka nazvala knihu zrovna takhle. T...

Divadlo

Martha Issová je po mateřské zpět v Nahniličku: „Jako bych se vracela mezi spolužáky.“

nahnilicko perexPo dvouroční pauze, kterou si vyžádala mateřská dovolená herečky Marthy Issové, se vrací na jeviště Divadla Kalich komedie Jana Krause v režii Jiřího Ornesta Nahniličko aneb Poněkud dojatý. První dvě předs...

Film

Metoda doktora Téra a profesora Péra, psychiatrie podle E.A.Poea

Poe perexV těchto dnech přichází do kin filmová adaptace povídky „Metoda doktora Téra a profesora Péra“ od slavného hororového klasika Edgara Allana Poea. Film dostal název Podivný experiment a vedle výborného obsazení nabízí napínavý příběh i hrůzostrašnou at...