Prázdniny s Dinou a tajemstvím starých tenisek

Prázdniny s Dinou a tajemstvím starých tenisek

Email Tisk

200perexKdy jindy mají děti větší šanci zažít pořádné dobrodružství, než o letních prázdninách! Ale pozor, je k tomu potřeba pořádná dávka fantazie a samozřejmě také odvahy.

 

 

 

U čtení knížky Dina a tajemství starých tenisek se rozhodně nebudete nudit. Když se osmiletá Dina s tatínkem ocitne na cestě za neznámou tetičkou, u které by měla strávit část prázdnin, hned ví, že zažije něco výjimečného.  A protože si hrozně moc přeje, aby pak ve škole mohla ty úžasné věci všem vyprávět, nenechává nic náhodě. Přesvědčí tatínka, aby přespali na hřbitově… Ten je beztak už celý tumpachový z jejích všetečných otázek a ztřeštěných nápadů, které na něj cestou chrlí a tak jejímu přání podlehne. Svou bezprostředností okouzlí i tetu Feferonku, která se z počátku netváří moc nadšeně, když ti dva dorazí k ní na návštěvu a letní byt. Ale protože je skoro stejně střelená, jako Dina – a možná ještě trochu víc, bariéry brzy padnou a doposud klidný, ale smutný život Albíny Fouskové alias Feferonky se změní v sérii neuveřitelných dobrodružství. Na půdě chalupy bydlí mluvící kocour, co s brýlemi na nose i čte, v chlívku zase koza, která si vyzkouší létání a ve vsi žije spousta zajímavých obyvatel. A co staré tetiny tenisky, jaké asi skrývají zajemství? Dina jde do všeho po hlavě, pátrá na vlastní pěst a na následky moc nemyslí – však má také její strážný anděl v pruhovaném tričku spostu práce.

Jestlipak jí budou spolužáci a paní učitelka věřit co zažila, až jim to bude po prázdninách vyprávět?

Ukázka z knihy:
„Tati, víš co! Přespíme venku! K tetě přece můžeme přijít až ráno. Já ještě nikdy, ale nikdy v životě v noci venku nenoclehovala. Spousta dětí ze třídy už přes noc s tátou a mámou byla, jen já ne. Všechny děti se tím vytahujou. A já jen koukám s otevřenou pusou a musím být zticha! Já to ještě nikdy, nikdy nezažila. Co třeba tady!“ dostala nápad Dina a prostrčila hlavu skrz železné mříže vrat hřbitova.
Z šera vystupovaly tmavé kříže pomníků, jen bílá socha malého anděla na jednom z náhrobků uprostřed hřbitova, se matně rýsovala do mizejícího dne.
„Já chci spát tady,“ prohlásila Dina.
Kdyby bylo víc světla, uviděl by otec, že se dcera poťouchle usmála. Táta se na ni překvapeně podíval.
„Ne, tady určitě ne!“ řekl rozhodně.
„Tati, tatínečku! Proč ne?“
„Proto. Všude jinde ano, ale tady ne. Tady se to nehodí.“
„Ty se bojíš, tati! Přiznej se!“
„Nebojím. Ale na hřbitově, to ne!,“ zopakoval znovu.
„A jo, a jo a jo, tati! Vždyť nás nikdo neuvidí a je tak teplo. Nikdo se to nedoví. Já nic nevyzradím, slibuju. Ale to mě mohlo napadnout, že jsi strašpytel.“
„Nakonec, proč ne, jestli se nebojíš duchů a kostlivců,“ řekl opatrně táta a raději spolkl strašpytla, aby měl pokoj.
Otevřel těžká železná vrátka dokořán a byl přesvědčený, že teď si to Dina rozmyslí a udělá rychlý krok zpátky.

dina tajemstvi tenisek

Spisovatelka Marie Kšajtová, která je autourkou této knihy, má s psaním pro děti zkušenosti. Dobře ví, co u nich zabírá, má cit pro jazyk, talent pro vymýšlení neotřelých výrazů a skvěle postihuje vztahy mezi dospělými a dětmi i jejich způsob myšlení. Fantazii má minimálně stejnou, jako Dina a její teta, ne-li větší.

Jednotlivé kapitoly nejsou příliš dlouhé, aby i menší děti byly schopny udržet pozornost a sledovaly bez problémů dějovou linku. Text je okořeněn špetkou nadpřirozena a zakomponováno je i poučení, naservírované decentně s gradací v závěru příběhu.

Kniha je plná ilustrací od Jaromíra F. Palmeho, jenž věrně vystihnul podobu osmiletého třeštidla, klučičího anděla, tety s ostrým jazykem a starostlivého tatínka. Styl obrázků se vysloveně hodí k tomuto příběhu, postavičky mi malinko připomínají Macha  a Šebestovou od Adolfa Borna.

Dina a tajemství starých tenisek je vysloveně prázdninovým titulem, ale určitě by si ji děti mohly číst i během školního roku, třeba v hodinách literatury.

Bylo by fajn, kdyby se nechaly alespoň trochu inspirovat a místo posedávání u počítačů a televizních obrazovek občas zašly na hřiště nebo na louku. Tam se mohou rozhlédnout, jestli někde poblíž nehlídkuje jejich strážný anděl a až budou dělat vylomeniny, vzpomenou si na to, že je dobré nepřidělávat mu tolik práce.

Dospělí, kteří se do knížky třeba také začtou, by si mohli vzít příklad z tety Albíny a přestat se brát tak vážně. Však taková bodláková bitka také není k zahození!

Název: Dina a tajemství starých tenisek
Autor: Marie Kšajtová
Iustrace: Jaromír F. Palme
Žánr: dětská lit.
Vydáno: 2012
Stran: 136
Vydalo nakladatelství: JaS
Hodnocení: 95%
Zdroj: www.jasknihy.cz


 





Rozhovor

Zavzpomínejte na ikonu spirituálů Evu Olmerovou

200 olmerovaOrganizátoři akce Festival Evy Olmerové zvou všechny, kteří Evu Olmerovou měli a mají rádi, protože si tu vzpomínku zaslouží a splácíme jí tím dluh, protože společnost se k ní ve své době zachovala macešsky. Více přiblížil Martin Arden v to...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (21)

Čtěte také...

James Patterson: Citlivé místo

citlive misto 200V prosinci 2017 vyšla v nakladatelství Alpres další kniha oblíbeného autora Jamese Pattersona, tentokrát z jeho renomované série, jež čítá přes dvacet (!) svazků, o Alexi Crossovi, s názvem Citlivé místo.


Literatura

Teorie rozpadu aneb evropský politický komiks

teorie rozpadu 200Nakladatelství Crew nám v řadě Mistrovská díla evropského komiksu přináší již devátý svazek, tentokráte politický thriller Teorie rozpadu, kde najdeme dva nejznámější příběhy autorského dua scénáristy Pierra Christina a oslavované...

Divadlo

Společnost Franze Kafky dává příležitost mladým divadelníkům. V pátek 7. listopadu 2014 pořádá premiéru hry Petera Handkeho Sebeobviňování

sebe 200Divadelní představení nejmladší tvůrčí generace je vedle studentské literární soutěže Cena Maxe Broda dalším projektem Společnosti pro mladou generaci.

...

Film

Byl Koniáš jen synem své doby?

temno obalka 200Postava jezuity Antonína Koniáše, nejen v 18. století proslulého ničitele kacířské literatury, odedávna vzbuzuje vášně spojené s výrazně negativním hodnocením. Když se některý veřejný činitel chová "nekulturně" (třeba o...