Návrat kapitána Johna Emmeta: velmi dobrý historický krimiromán
Reklama
Banner

Návrat kapitána Johna Emmeta: velmi dobrý historický krimiromán

Email Tisk

200 knihaHistorické romány čtu ráda. Je příjemné poznat dobu dávno minulou v příbězích postav. Udělám si tak obrázek o té které době, ujasním si stav společnosti a občas pak zapátrám v encyklopediích, abych si upřesnila své vědomosti z historie. A když je v takovém románu nějaké to tajemství, které je třeba odhalit, co víc si přát! S napětím, zda nebudu zklamána, jsem sáhla po románu Návrat kapitána Johna Emmeta od Elizabeth Spellerové. Jaký bude? Období mezi válkami, hledání pravdy o události, která změnila život jednoho kapitána a dovedla ho „snad“ k sebevraždě, britská společnost po válce – lákavé téma. Uvědomila jsem si totiž, že románů odehrávajících se v období těsně po válce jsem skutečně mnoho nepřečetla – ať už psychologicky či historicky laděných.

 

 

Elizabeth Spellerová se přenesla právě do této doby, doby, kdy Británie měnila svou tvář. Už nebyla impériem takového rozsahu, měnili se lidé, morální hodnoty, vztahy – všechno. Houfy mladých mužů tak trochu nevěděly kudy kam, cítili se staří, vykořenění, opuštění. Prožívali děsivá traumata z fronty a snažili se těchto hrůzných zážitků zbavit. Autorka se věnuje nejen oněm mladým mužům, kteří moc viděli, moc zažili a své štěstí, že přežili, vykupovali nočními můrami, ale i těm, kdo je doma vítali nadšením, že „jejich syn, manžel, snoubenec se vrátil z pekla“. Ale ani jedna strana nevěděla, jak navázat na doby „před“, jak znovu „jen spokojeně žít“.

spellerova-elisabeth

A k této velmi poutavé psychologické sondě do pocitů všech, které válka navždy poznamenala, přidala autorka ještě záhadu smrti kapitána Johna Emmeta. On, pacifista, odešel do války dobrovolně. Chtěl tak splnit sen svého otce. Na frontě se přihodilo cosi divného, děsivého, něco, co převýšilo hrůzu z útoků, smrti kamarádů při nich. Něco, co on sám potřeboval pochopit, vysvětlit, aby si mohl opět vážit sám sebe. Přes odmítání přízně rodiny se zdá, že se pomalu uzdravuje, ale právě v tomto okamžiku přijde nečekaný zlom a mladého muže najdou mrtvého s prostřeleným srdcem a zbraní v ruce. Sebevražda? Vražda? Kdo ví…

Příběh kapitána Emmeta nám odhaluje jeho někdejší spolužák Laurence Bartram, také válečný veterán, který žije svůj osamělý život v Londýně, vyrovnává se se ztrátou ženy a syna i traumaty západní fronty. Právě jeho navštíví Emmetova sestra Mary, která nevěří, že bratr spáchal sebevraždu. Ne právě teď, kdy vše bylo na dobré cestě. A tak Laurence opouští svůj poklidný život. Při hledání pravdy se i on musí vrátit zpátky, musí znovu vstoupit do temných dnů válečného běsnění, musí otevřít dveře, které už otvírat nikdy nechtěl…

V následujících letech se Laurence Bartram často ohlížel do minulosti a pokaždé došel k závěru, že ve skutečnosti vše naruby nepřevrátila válka, útok v Rosières, dokonce ani ztráta jeho manželky, nýbrž návrat Johna Emmeta do jeho života. Než k němu došlo, snažil se Laurence soustředit na psaní knihy o londýnských kostelech. (strana 11)

Historický román Spellerové plyne v zdánlivě poklidném tempu. Přitom je nabitý událostmi. Autorka dokáže navodit atmosféru doby se všemi jejími klady i zápory. S ní se přeneseme do Londýna dvacátých let velmi snadno. Osvojíme si lehce tehdejší způsob chování, jednání i vyjadřování. Staneme se součástí vyprávění a spolu s Laurencem pátráme po kapitánových stopách na frontě i v míru. Nelze tedy napsat jednoduše, že jde o strhující román, přesto nás strhne, omotá si nás svými chapadly a nepustí. Je přece třeba odhalit tajemství, vcítit se do doby, uvědomit si, jak jiná byla právě tahle válka proti předchozím, víceméně lokálním. A pak je najednou konec, příběh se uzavřel s osudem nešťastného hrdiny, i když ani tehdy není jisté, zda se vše událo tak, jak se jeví!

Vzal jí obrázek z ruky. Fotografie měla oslí uši a středem se táhl vrásčitý přehyb. Vojáci na ní byli vyfoceni z krátké vzdálenosti. Snímek nebyl příliš kvalitní a v jednom rohu byl přeexponovaný. Skupinka vojáků nepózovala, naopak – ti lidé vypadali, že si přítomnosti fotografa vůbec nejsou vědomi. Většinou byli mladí a neusmívali se. Někteří stáli v hloučku a kouřili. Vojín v popředí byl ve srovnání s ostatními nápadně drobný a malý a jevil se spíš jako chlapec než jako muž. O hromadu polen se opíral jakýsi osamocený četař a mhouřil oči, působil však mnohem uvolněnějším dojmem než ostatní. Kousek od něj postávali dva důstojníci – jeden výrazně starší, podle Laurence neměl daleko k padesátce. Mladší se od fotoaparátu odvracel. Mohl to být John? (strana 37)

Světový tisk o románu píše (a je třeba s názory plně souhlasit): Spellerová umí mávnutím ruky oživit minulost. Intenzita, se kterou dokáže vyvolat emoce a atmosféru místa, je pozoruhodná. Je to citlivě napsaný román, který čtenáře zasáhne… Výtečný výsledek. Měli bychom se těšit na další knihy Elizabeth Spellerové. William Palmer, The Independent 

Spellerová dovedně střídá líčení válkou zjizveného míru a utrpení vojáků ve francouzských zákopech. Jsme svědky hlubokého smutku prýštícího ze vzpomínek na boje, které si vybraly na britském lidu hrozivou daň. A sotva se národ vzpamatoval z války, která zpustošila celou jednu generaci, byl uvržen do další. Muriel Dobbinová, The Washington Times

kapitan

Decentní, a přitom báječné. Návrat kapitána Johna Emmetta je plný šokujících odhalení a tichého porozumění — a jednoho posledního, nepatrného aktu milosrdenství, jehož ozvěna zní hlasitěji a déle než jakákoli rána z pušky. The Wall Street Journal

Elizabeth Spellerová se narodila v hrabství Gloucestershire. Studovala na londýnské univerzitě a v Cambridgi (zaměření na historii starověku), žila v Alassiu, Paříži, Římě a Aténách. Nyní se živí jako spisovatelka, učitelka, novinářka a básnířka. Je autorkou knihy Following Hadrian (Po stopách Hadriána, 2002), věnované rekonstrukci cesty římského císaře Hadriána napříč jeho říší; dvou turistických průvodců — po Aténách a Římě — a pamětí své rodiny The Sunlight on the Garden: A Family in Love, War and Madness (Sluneční svit v zahradě: Rodina v časech lásky, války a šílenství, 2008). Návrat kapitána Johna Emmetta (2010) je její první beletristickou knihou. V roce 2011 vyšel Spellerové další román The Strange Fate of Kitty Easton (Podivný osud Kitty Eastonové), o záhadě, která se udála roku 1924 ve starobylé krajině mezi Stonehenge a Savernake Forest. V současnosti žije na řeckém ostrově Paxos.

Název: Návrat kapitána Johna Emmeta
Autor: Elizabeth Spellerová
Překladatel: Radka Knotková
Žánr: krimiromán
Vydáno: 2013
Stran: 416
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto: www.hostbrno.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 29

Z archivu...

Čtěte také...

Recenze knihy Jak jsem přišel na svět

200llLámala jsem si hlavu, jak tohle téma uchopím. Úplně na začátku knihy je napsané poděkování: "Všem našim dětem - Ludvigovi, Jacobovi, Davidovi, Danielovi, Ingrid (K. J.) a Pikkutyyppi (M.L.) a taky díky tatínkům za jejich skvělá semínka." Přiznám se...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Markéta Baňková: Maličkost

benkova malickost 200Naše těla tvoří buňky. Naše těla může jeden snad i trochu pomatený student genetiky, Tomáš, vidět zcela jinak, než my sami. Příběh, který je romancí, vzletnou a otázky budící, vám vleze pod kůži. Možná až do morku kostí. Stylem...

Divadlo

Jára Cimrman na Vás dýchne v několika českých kinech

jara cimrman ceske nebeGénius samotný se nám ukáže skrze Divadlo Járy Cimrmana, které slaví 45 let od svého založení. U této příležitosti dojde 4. října k historicky prvnímu přímému satelitnímu přenosu z České republiky, díky kterému se na p...

Film

V Karlových Varech se představí Kendži Mizoguči

Mizoguci perexLetošní 52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (koná se ve dnech 30.6. – 8.7.2017) nabídne průřez tvorbou japonského režiséra KENDŽIHO MIZOGUČIHO (1898-1956). Tento - bohužel až na sklonku svého života - proslavený tvůrce patří mezi ...