Reklama

Návrat kapitána Johna Emmeta: velmi dobrý historický krimiromán

Email Tisk

200 knihaHistorické romány čtu ráda. Je příjemné poznat dobu dávno minulou v příbězích postav. Udělám si tak obrázek o té které době, ujasním si stav společnosti a občas pak zapátrám v encyklopediích, abych si upřesnila své vědomosti z historie. A když je v takovém románu nějaké to tajemství, které je třeba odhalit, co víc si přát! S napětím, zda nebudu zklamána, jsem sáhla po románu Návrat kapitána Johna Emmeta od Elizabeth Spellerové. Jaký bude? Období mezi válkami, hledání pravdy o události, která změnila život jednoho kapitána a dovedla ho „snad“ k sebevraždě, britská společnost po válce – lákavé téma. Uvědomila jsem si totiž, že románů odehrávajících se v období těsně po válce jsem skutečně mnoho nepřečetla – ať už psychologicky či historicky laděných.

 

 

Elizabeth Spellerová se přenesla právě do této doby, doby, kdy Británie měnila svou tvář. Už nebyla impériem takového rozsahu, měnili se lidé, morální hodnoty, vztahy – všechno. Houfy mladých mužů tak trochu nevěděly kudy kam, cítili se staří, vykořenění, opuštění. Prožívali děsivá traumata z fronty a snažili se těchto hrůzných zážitků zbavit. Autorka se věnuje nejen oněm mladým mužům, kteří moc viděli, moc zažili a své štěstí, že přežili, vykupovali nočními můrami, ale i těm, kdo je doma vítali nadšením, že „jejich syn, manžel, snoubenec se vrátil z pekla“. Ale ani jedna strana nevěděla, jak navázat na doby „před“, jak znovu „jen spokojeně žít“.

spellerova-elisabeth

A k této velmi poutavé psychologické sondě do pocitů všech, které válka navždy poznamenala, přidala autorka ještě záhadu smrti kapitána Johna Emmeta. On, pacifista, odešel do války dobrovolně. Chtěl tak splnit sen svého otce. Na frontě se přihodilo cosi divného, děsivého, něco, co převýšilo hrůzu z útoků, smrti kamarádů při nich. Něco, co on sám potřeboval pochopit, vysvětlit, aby si mohl opět vážit sám sebe. Přes odmítání přízně rodiny se zdá, že se pomalu uzdravuje, ale právě v tomto okamžiku přijde nečekaný zlom a mladého muže najdou mrtvého s prostřeleným srdcem a zbraní v ruce. Sebevražda? Vražda? Kdo ví…

Příběh kapitána Emmeta nám odhaluje jeho někdejší spolužák Laurence Bartram, také válečný veterán, který žije svůj osamělý život v Londýně, vyrovnává se se ztrátou ženy a syna i traumaty západní fronty. Právě jeho navštíví Emmetova sestra Mary, která nevěří, že bratr spáchal sebevraždu. Ne právě teď, kdy vše bylo na dobré cestě. A tak Laurence opouští svůj poklidný život. Při hledání pravdy se i on musí vrátit zpátky, musí znovu vstoupit do temných dnů válečného běsnění, musí otevřít dveře, které už otvírat nikdy nechtěl…

V následujících letech se Laurence Bartram často ohlížel do minulosti a pokaždé došel k závěru, že ve skutečnosti vše naruby nepřevrátila válka, útok v Rosières, dokonce ani ztráta jeho manželky, nýbrž návrat Johna Emmeta do jeho života. Než k němu došlo, snažil se Laurence soustředit na psaní knihy o londýnských kostelech. (strana 11)

Historický román Spellerové plyne v zdánlivě poklidném tempu. Přitom je nabitý událostmi. Autorka dokáže navodit atmosféru doby se všemi jejími klady i zápory. S ní se přeneseme do Londýna dvacátých let velmi snadno. Osvojíme si lehce tehdejší způsob chování, jednání i vyjadřování. Staneme se součástí vyprávění a spolu s Laurencem pátráme po kapitánových stopách na frontě i v míru. Nelze tedy napsat jednoduše, že jde o strhující román, přesto nás strhne, omotá si nás svými chapadly a nepustí. Je přece třeba odhalit tajemství, vcítit se do doby, uvědomit si, jak jiná byla právě tahle válka proti předchozím, víceméně lokálním. A pak je najednou konec, příběh se uzavřel s osudem nešťastného hrdiny, i když ani tehdy není jisté, zda se vše událo tak, jak se jeví!

Vzal jí obrázek z ruky. Fotografie měla oslí uši a středem se táhl vrásčitý přehyb. Vojáci na ní byli vyfoceni z krátké vzdálenosti. Snímek nebyl příliš kvalitní a v jednom rohu byl přeexponovaný. Skupinka vojáků nepózovala, naopak – ti lidé vypadali, že si přítomnosti fotografa vůbec nejsou vědomi. Většinou byli mladí a neusmívali se. Někteří stáli v hloučku a kouřili. Vojín v popředí byl ve srovnání s ostatními nápadně drobný a malý a jevil se spíš jako chlapec než jako muž. O hromadu polen se opíral jakýsi osamocený četař a mhouřil oči, působil však mnohem uvolněnějším dojmem než ostatní. Kousek od něj postávali dva důstojníci – jeden výrazně starší, podle Laurence neměl daleko k padesátce. Mladší se od fotoaparátu odvracel. Mohl to být John? (strana 37)

Světový tisk o románu píše (a je třeba s názory plně souhlasit): Spellerová umí mávnutím ruky oživit minulost. Intenzita, se kterou dokáže vyvolat emoce a atmosféru místa, je pozoruhodná. Je to citlivě napsaný román, který čtenáře zasáhne… Výtečný výsledek. Měli bychom se těšit na další knihy Elizabeth Spellerové. William Palmer, The Independent 

Spellerová dovedně střídá líčení válkou zjizveného míru a utrpení vojáků ve francouzských zákopech. Jsme svědky hlubokého smutku prýštícího ze vzpomínek na boje, které si vybraly na britském lidu hrozivou daň. A sotva se národ vzpamatoval z války, která zpustošila celou jednu generaci, byl uvržen do další. Muriel Dobbinová, The Washington Times

kapitan

Decentní, a přitom báječné. Návrat kapitána Johna Emmetta je plný šokujících odhalení a tichého porozumění — a jednoho posledního, nepatrného aktu milosrdenství, jehož ozvěna zní hlasitěji a déle než jakákoli rána z pušky. The Wall Street Journal

Elizabeth Spellerová se narodila v hrabství Gloucestershire. Studovala na londýnské univerzitě a v Cambridgi (zaměření na historii starověku), žila v Alassiu, Paříži, Římě a Aténách. Nyní se živí jako spisovatelka, učitelka, novinářka a básnířka. Je autorkou knihy Following Hadrian (Po stopách Hadriána, 2002), věnované rekonstrukci cesty římského císaře Hadriána napříč jeho říší; dvou turistických průvodců — po Aténách a Římě — a pamětí své rodiny The Sunlight on the Garden: A Family in Love, War and Madness (Sluneční svit v zahradě: Rodina v časech lásky, války a šílenství, 2008). Návrat kapitána Johna Emmetta (2010) je její první beletristickou knihou. V roce 2011 vyšel Spellerové další román The Strange Fate of Kitty Easton (Podivný osud Kitty Eastonové), o záhadě, která se udála roku 1924 ve starobylé krajině mezi Stonehenge a Savernake Forest. V současnosti žije na řeckém ostrově Paxos.

Název: Návrat kapitána Johna Emmeta
Autor: Elizabeth Spellerová
Překladatel: Radka Knotková
Žánr: krimiromán
Vydáno: 2013
Stran: 416
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto: www.hostbrno.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Pohled do zrcadel lidské duše

zrcadlo perexKniha zrcadel od rumunského spisovatele Eugena Ovidia Chiroviciho je tak trochu jiná detektivka. Nemá příliš akční spád, přesto se od jejích stránek nedokážete odpoutat. Vyšetřovateli nejsou v první řadě detektivové, ale novinář či postarší...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vlak naděje – setkání dvou generací, které spojuje těžký osud

vlak 200Vlak naděje plný osiřelých dětí, které s velkým očekáváním projíždí na konci třicátých let minulého století po Americe a hledají nové rodiny. Problém je v tom, že se nedostávají do milujících rodin, ale jsou brány spíše jako levná námezdní síla, která ž...

Divadlo

Nestvůra Adolf Eichman na prknech Činoheráku. Ostravská Aréna přiveze do Ústí špičkové divadlo

Slyseni perex
Činoherní studio čeká na konci března divadelní událost. Dne 30. března zde bude hostovat Komorní scéna Aréna Ostrava se svou ceněnou inscenací Slyšení. Hra dramatika Tomáše Vůjtka, autora veršované dramatizace činoheráckého Malého princ...

Film

Hudba z Marsu je hudba historie

hudba z marsu 200Budovatelská komedie Hudba z Marsu, ve které hrají hlavní roli tehdejší Československé hvězdy, jako Jaroslav Marvan nebo Oldřich Nový, nabízí možnost podívat se na povahu tehdejší spo...