Ukázka z nové knihy Nakladatelství JaS - Povídky toaletní

Ukázka z nové knihy Nakladatelství JaS - Povídky toaletní

Email Tisk

toaletni perexUOliver Burian prostřednictvím nakladatelství JaS ve své nové knize Povídky toaletní přináší jedenáct povídek o přátelství i zášti, o lásce i nenávisti, o zlobě i dobru – o životě. Prožil, zažil a zaznamenal je svěžím jazykem a s naprostou otevřeností i v oblasti erotických scén. U příležitosti jejího uvedení na trh vám předkládáme krátkou ukázku:

 

 


„No, tak vidíš, že si to dokázal,“ smál se na mě Míra a já ho jen propichoval vzteklým pohledem. „Už jsme nahoře a teď druhou stranou krásně sejdem dolů a bude i ta procházka,“ usmíval se a skvělá nálada ho neopouštěla.
Ale mě mrazivá nálada ještě nepřešla, lehl jsem si ke stěně a koukal na skály naproti, koupající se v odpoledním slunci, a na rogala poletující pod námi. Dokonce jsem uviděl malé letadélko, které letělo v naší výšce tak blízko, že jsem v kabině rozpoznal nějakou blonďatou hlavu ukazující napřaženou rukou na nás.
Bylo to děsivě úchvatné. Takový překrásný den, a já trčel v té výšce, kterou nesnáším, v rozeklaných skalách zdobených šály bílých sněhových polí a chvěl se strachem a vzrušením.
Bylo tu hamletovské dilema: Být nasrán či nebýt nasrán? Toť otázka! Dumal jsem a vnímal jak mi buší krev v uších. Změřil jsem si tep a naměřil sto osmdesát i po tom, co už jsem seděl nějakých pět minut. Asi se teprve přihlásil strach, který mysl podvědomě potlačila, aby mi ve stěně nepovolily svěrače žlutého i hnědého a já si nevybarvil kalhoty do depresivních odstínů podzimního listí.
Zahlédl jsem Filipa, jak se těžce zvedá a plíží se podél skály ke mně. „Jak ti je?“ zeptal se mě.
„Nevím. Celej se klepu, možná strachy nebo čím, a možná se ve mně probouzí malinká radost, že už jsme nahoře a máme to z krku. Přísahám, že do stěny už mě nikdo nikdy nedostane. S Mírou si to ještě vyřídím. Na ty jeho debilní nápady fakt nejsem stavěnej. A jestli se chechtá a myslí si, že to je sranda, tak to prrr.“
Ležel jsem a oddychoval a znovu si měřil tep s lehkou obavou, jestli se srdíčko nechystá na mrtvici. Klesl na sto šedesát, ale stejně jsem zdaleka nebyl v pohodě. Vyndal jsem z baťohu lahev, abych vypil zbytky vody. Pak jsem se zarazil a podal ji Filipovi: „Nechceš napít?“
„Ne, dík, už tam máš určitě málo.“
„Nedělej fóry a napí se, jen mi tam trošičku nech!“
Už neodolal, vzal si ode mě flašku a s přivřenýma očima hltavě spolykal část z těch pár decinek, co v ní zbyly. „Ty vole! Dík!“ zašeptal.
Seděli jsme a oddychovali, když se k nám přiblížil Franta, jeden z těch mazáků horolezců. Stál před chvílí na hraně propasti a zaměřoval nás foťákem. Běhal mi mráz po zádech, když jsem pozoroval, jak je úplně na kraji, ale i tak jsem vzal Filipa kolem ramen a snažil se na ksichtě vykouzlit úsměv, aby fotka stála za to. Asi se mi to moc nedařilo, protože on nás ještě dvakrát vyblejsknul z jiného úhlu a pak se zeptal: „Tváříte se nějak kysele, chlapáci. Vám se tu nelíbí?“
„Mně se tu teda vůbec nelíbí, vždyť de o život!“
„Ale di, tahle ferátka sice není z nejlehčích, zato je překrásná. To snad uznáte. Který už máte?“
„Jak, který už máme? Já jsem se šel projít a o nějaký ferátce jsem v životě neslyšel.“
„Si děláš prdel?“ ptal se nevěřícně.
„Ani náhodou. Ty už si, Filipe, někdy něco takovýho lez?“ obracím se na parťáka ve smrti s dotazem.
„Nikdy, já jen chodím treky.“
„To mi chcete říct, že jste ještě nikdy nebyli ve stěně?“ znovu se zeptal nevěřícně.
„Přesně tohle ti chci říct. Nejvejš jsem byl na třešni někde v áleji, a ani tam jsem se necejtil nijak dobře. A tohle je zlej sen!“
„A ví o tom Míra?“
„Jasně že to musí vědět.“ Kroutil hlavou a zamířil k Vencovi, kterému něco šeptal do ucha. Pak se spolu vrátili k nám.
„Kluci, vy jste fakt eště nikdy nelezli?“ tentokrát se ptal Venca.
„Už jsme to říkali Frantovi. Nikdy jsme nic nelezli!“ odpověděl jsem.
„Tý vole!“ odfoukl si. Pak ho ale ještě něco napadlo a pokračoval: „Ale základní horolezeckej výcvik máte, ne?“
„A co to jako je? Mám řidičák, kartu na golf, maturitní vysvědčení, ale o nějakým zasraným horolezeckým výcviku jsem v životě neslyšel. A kdyby jo, tak se mu zdaleka vyhnu,“ dorazil jsem ho.
„Kurva, a co tady teda děláte dva a půl tisíce metrů vysoko? Vždyť je to hazard se životem!“ rozčílil se.
„Sem se šel projít, doprdele! Copak to nechápeš? Mluvil snad někdo o tom, že dem slejzat nějakou zasranou skálu po hromosvodu?“ brečel jsem na špatném hrobě.


(z povídky Ferátka)

Povídky toaletní, Oliver Burian, vychází 25.2.2014

toaletni obalkaU

Nakladatelství: JaS, www.jasknihy.cz
První vydání, pevná vazba s přebalem
formát 130×200 mm, 256 stran
229 Kč
ISBN 978-80-87654-05-7    EAN 9788087654057
Ilustrace na obálce:
Petr Kryštůfek

Další info zde: http://www.kultura21.cz/aktualne/8732-nakladatelstvi-jas-povidky-toaletni-tz



 





Rozhovor

Anna K. a Kryštof Michal hodnotí festivalovou sezónu

anna k krystof michalOpen Air Festival sice hostil zahraniční hvězdy velkých jmen, které na sebe strhly značnou pozornost, ale Kultuře21 neunikly ani stálice české poprockové scény. Kryštof Michal ze Support...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (33)

Z archivu...

Čtěte také...

Detektivku Bez duše jsem četla bez pauzy a bez dechu

bez duse 200V nakladatelství Motto vyšel debut mladému autorovi Martinu Stručovskému s názvem Bez duše. Anotace slibovala „skvělou detektivku z pera talentovaného českého autora“ a já už po zklamáních s podobnými označeními ani nevěřila, že říká pravdu....


Literatura

Lichožrouti přicházejí potřetí

200 LichoNedávno vyšla kniha Lichožrouti navždy, třetí pokračování mimořádně úspěšného příběhu sepsaného Pavlem Šrutem a ilustrovaného Galinou Miklínovou. Kdo to jsou lichožrouti? Přece tvorové, kteří žerou ponožky – takže jejich majiteli pokaždé chybí nějaká ...

Divadlo

Městská divadla pražská: šest ze sedmi premiér bude českých

divadlo rokoko abc shirley valentineCelkem sedm premiér chystají v divadelní sezoně 2012/2013 Městská divadla pražská. Až na jednu výjimku to budou české premiéry. Městská divadla pražská nabídnou divákům v nové s...

Film

Film ZER měl pražskou derniéru, režisér s hercem byli přivítáni kurdskými šálami

ZER perexPražská derniéra filmu ZER tureckého režiséra s kurdskými kořeny Kazima Öz, který získal řadu ocenění na různých festivalech, se uskutečnila ve velkém stylu. Film byl dvakrát za sebou promítán ve vršovickém kině Pilotů, zúčastnil se nejen režisér,...