Reklama

Vyhnání Gerty Schnirch – román, při jehož čtení běhá mráz po zádech

Email Tisk

vyhnaniGertySchnirtperexVystoupit ze stínu, to se mnohým a mnohému nepovede, protože jejich konkurenty jsou vynikající nebo ti nejlepší. Ve stínu, rozhodně je třeba říci bohužel, se nachází i román Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Zastiňuje ho román Žítkovské bohyně, který je napsán s totožnou bravurou a který vymrštil autorku do řad nejprodávanějších českých autorů.  

 

 

Někteří mají tu smůlu, že se narodí v nesprávnou dobu na nesprávném místě a navíc jejich rodiče představují nesprávnou kombinaci. Potomci vzešlí z česko-německých manželských svazků si do života přinášeli krevní kombinaci nejen nesprávnou, ale v mnoha případech ba dokonce vražednou či alespoň problémy přinášející. Konec druhé světové války zcela naplňuje aspekt nevhodné doby, kdy se na nevinné příslušníky německé národnosti snášely hromy a blesky za všechna válečná příkoří.

Gerta Schnirch, dcera české matky a německého otce, zapáleného SSáka, se stala postavou ploužící se dnem i nocí od Brna jižním směrem. Poutnice, svědkyně zvěrstev, která lze srovnat s válečným běsněním německých vojsk, zoufalá matka několikaměsíční dcery Barbory, která nechce nic jiného než přežít. Naštěstí se jí to povede a na pár let zakotví v jihomoravské Perné, kde sice přežívá, ale rozhodně nežije. Cejchu němectví se nezbaví, stejně tak se nikdy nevyškrábe ze škatulky méněcenného jedince. A nestane se tomu tak ani po návratu do milovaného Brna, které je teď pro Gertu životním prostorem, nikoli domovem. Ten je ztracen v nenávratnu, byl pohřben pod troskami domů, které se poroučely k zemi při osvobozovacích bojích. Cejch němectví je přenosný a opovržení, ústrky a odsuzování se nevyhnou ani Gertině dceři Barboře, pro kterou je její matka osobouztracenou a zoufalou, nepříliš milovanou až opovrhovanou.  

„Vážná témata“ jako válečné konflikty, diktátorské režimy, doby nesvobody působí na určitou sortu čtenářů jako magnet. Záleží pak na autorovi, co dokáže z tématu vytáhnout a nakolik kniha zaujme i ty, pro které není daná tematika tím jejich šálkem čaje. Čtenář, obeznámený s věkem autorky by očekával spíše větší než malé množství klišé a frází, nebo také klouzání po povrchu tematiky, případně nesourodý spletenec obviňování, projevů lítosti, prahnutí po krvi a trestech ve stylu „padni komu padni“, mladickou nevyzrálost při zpracování tak náročného tématu. Nic takového se ale nekoná. Naopak, jak přibývají přečtené stránky, každému musí být jasné, že se z šedivé masy průměru a podprůměru vylouplo dílko a autorka nebývalých kvalit.  

Nejeden čtenář se během čtení otřásal hnusem, nejeden čtenář zatínal pěsti v důsledku pocitů bezpráví a zoufalství, nejeden kroutil nevěřícně hlavou. Nejeden musel smeknout před schopností autorky distingovaně vyjádřit hnusy a běsy, které násilný odsun Němců z Brna provázely. Hru emocí ovládá Kateřina Tučková bravurně, nemusí hnát detaily ani nic jiného do extrému a přesto budou jednotlivé postavy a scény dlouho rezonovat v čtenářově hlavě.  

Dějiny a jednotlivé události jsou málokdy popsány optikou běžného člověka, člověka, kterého se ta konkrétní událost přímo či nepřímo týká. Kateřina Tučková vdechla na stránkách své knihy city a pocity Gertě Schnirch takovým způsobem, že je v osudech hlavní hrdinky obsažen její „malý“ soukromý osud a „velký“ osud německých obyvatel na území Československa po skončení druhé světové války. Skrze jednu obyčejnou holku tak čtenář vnímá historické události, dobový kontext, ale i konkrétně to, „jak to chodilo v Brně po válce“.  

Ač mě Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové uchvátily a tak nějak jsem tušila, jakou kvalitu mohu očekávat, přesto jsem byla při otevírání Vyhnání Gerty Schnirch hodně zvědavá, jak se tato bezesporu  talentovaná autorka popasuje s tak náročným tématem, jako je odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války. Musím se přiznat, že jsem čekala cokoli, ale kniha předčila veškerá má očekávání a nedopřála mi na několik dní pořádného spánku, protože jsem musela číst, dokud jsem neodpadla.

Vyhnání Gerty Schnirch  

vyhnaniGertySchnirt

Autor: Kateřina Tučková  
Žánr: román
Vydáno: 2009  
Stran: 416  
Vydalo nakladatelství: HOST  
Hodnocení: 99,9%

Zdroj foto: nakladateství HOST

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/

( 1 hlas )

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Z archivu...

Čtěte také...

Prostě na mě zapomněli

proc200Tak tohle bych nechtěla nikdy zažít – aby na mě moji blízcí zapomněli. Aby na mě vůbec někdo zapomněl. Není snad nic smutnějšího, než když člověk zůstane sám až do svých posledních dnů a nakonec sám odejde a vlastně nikomu neschází. Takhle to přesně bylo ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Dokonalý závěrečný díl kultovní krimi série Thomase Engera Smrtelná rána

smrtelnarana obKonečně jsme se dočkali! Vyšel pátý závěrečný díl (25. 7. 2017) kultovní krimi série norského spisovatele Thomase Engera pod názvem Smrtelná rána (z originálu Banesår) s hlavním hrdinou novinářem Henningem Juulem. Celou sérii do češtiny sk...

Divadlo

Masopust v březnu uvede premiéru inscenace O hezkých věcech, které zažíváme v režii Jana Friče

fric 200Divadelní společnost Masopust chystá na začátek března premiéru sociálně angažovaného pásma O HEZKÝCH VĚCECH, KTERÉ ZAŽÍVÁME v režii Jana Friče. 8. 3. 2015 poprvé uvedeme v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí inscenaci s podtitulem Padesát odstínů do...

Film

Natáčí se vánoční romance plná zázraků 'Přijde letos Ježíšek?'

prijde letos jezisek safrankova abrhamO prvním prosincovém víkendu začalo natáčení nové české vánoční romance Přijde letos Ježíšek? V hlavních úlohách se po dlouhých letech jako partneři sejdou dva z nejoblíbenějších českých ...