Čas strávený s Vykupitelem duší není promarněný

Čas strávený s Vykupitelem duší není promarněný

Email Tisk

Vykupitel perexDo kraje pod Tatrami, v blíže neurčené době 19. století, čtenáře přivádí Iveta Pačutová, jejíž prvotina Vykupitel duší spatřila světlo světa v letošním roce. Noční bouřky jako by byly předurčeny k tomu, že přinášejí do života lidí, na jejichž hlavy dopadají proudy dešťové vody, změny. Změny, které přinášejí lásku, štěstí, ale i nenávist, utrpení a trápení.

 

 


„Bodem zvratu“ v případě románu Vykupitel duší je novorozená cikánská holčička, která jedné bouřlivé noci vstoupí do života rodiny chudých rolníků kdesi v podtatranské vesnici, a která jejich životy ovlivní nemalou měrou. Bohužel ne však v tom směru, že celé rodině uleví od nikdy nekončící namáhavé práce. A právě tato věčná lopota, od které existují jen občasné únikové cesty v podobě lidových slavností, určuje v hlavní míře osudy hrdinů románu, dává jim jen malý prostor pro malé osobní radosti, i když velkým citům ani dřina nezabrání. Jako by nepříliš snadný život předurčoval k tomu, aby hlavní hrdinové neprožívali jednoduše svůj citový život, jejich lásky nedocházely naplnění, jako by lidské city a pocity byly až tím daleko posledním, o co v životech rolníků běží, jako by je usilovně skrývali a nedovolovali jim ovládnout jejich žití. Občas sice emoce proklouznou na povrch, v tom případě ale způsobí zemětřesení. A právě lidské emoce, city a touhy přitahují pozornost mystického vykupitele duší, bytosti „ne z tohoto světa“, a který se jim snaží přijít na kloub.

Iveta Pačutová vylíčila životní peripetie a jednotlivé životní mezníky chudého slovenského rolníka více než barvitě, čtenář občas získá pocit, že tehdy a tam musela být a mezi těmi lidmi žít. Tato odosobněná rovina popisující místo, dobu a její poměry se stává pozadím, které podkresluje to stěžejní, tedy životní osudy členů rodiny Halajových, dvou bratrů Imra a Matěje, jejich žen Julky a Zuny a jejich dcer Idy a Rózy, cikánského sirotka, kterého přinesla bouřlivá noc. Láska, zrada, naděje i zloba se proplétají jako klubko hadů, jednotlivé emoce sžírají hlavní postavy tu s menší tu s větší intenzitou. Autorka však nesoudí, ale spíš jaksi mimoděk nabízí čtenáři prostor pro úvahy nad tím, jakou hodnotu měly závazky a pravidla v tehdejší době v kontrastu s dnešním přístupem, kdy se pálí mosty kvůli každé maličkosti.

Dvě hlavní postavy, cikánský sirotek Róza a dcera Julky a Matěje Ida, dostávají od autorky do vínku znevýhodnění, řečeno současným jazykem. Róza svůj cikánský původ a skutečnost, že se jedná o nalezence, Ida hluchoněmost. Čtenář se tak stává svědkem jejich peripetií, které jejich znevýhodnění přináší a jak s nimi děvčata bojují. Ivetě Pačutové se podařilo vystříhat prvoplánového sentimentu a snaze zvýšit čtenářovu spotřebu kapesníků. Naopak, s přibývajícími stránkami dochází k odhalování, že handicapy dvou mladých děvčat mohou být ve srovnání s problémy jiných, vlastně maličkostmi. Na druhou stranu však působí silně nepřesvědčivě, že jinakost děvčat je předmětem jejich odmítání jen u několika málo vesničanů. Děj románu se odehrává v době, kdy se jakékoli odchylky, které jedince vyřazovaly z „normálu“, proto z řádek dost často čiší nevěrohodnost a snaha idealizovat životnírealitu tehdejší doby.

Mysteriózním prvkem, který oživuje román a dává mu elektrizující náboj a posouvá jej dál za hranice běžných vesnických románů, je tajemný vykupitel duší. Entita, která nepochází z tohoto světa, kterou může spatřit jen zvláštními schopnostmi nadaná Róza. Vykupitelův odstup, s nímž pozoruje lidské pinožení, jeho nepochopení, za čím se obyčejní smrtelníci pachtí, tak nabízí čtenáři nový úhel pohledu na jednání postav románu. Právě tyto kapitoly nebo odstavce, které nutí čtenáře k zamyšlení, rozvolňují děj, ale rozhodně nepůsobí jako uměle naroubovaná vycpávka.

Prvotiny autorů často trpí dětskými nemocemi, autoři dosud nezískali cit pro detail, sem tam se seknou ohledně užití jazyka postav, mezilidských vztahů a ostatních reálií psaného románu. I přes tyto dětské nemoci však stojí Vykupitel duší za přečtení, a pokud čtenář trošičku přimhouří oko,nebude to pro něj naprostá ztráta času.

Vykupitel duší

Vykupitel

Autor: Iveta Pačutová
Žánr: román
Vydáno: 2014
Stran: 365
Vydalo nakladatelství: Radek Červený - Knihovnice.cz
Překladatel: Miroslav Zelinský
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: nakladatelství Knihovnice.cz

www.knihovnice.cz
www.knihovnice.cz/knihy/roman/pacutova-i-vykupitel-dusi.html

( 2 hlasů )


 
Banner

Rozhovor

Jan Bílý: Zapomínáme, že čas je cyklický

janbily perexKdyž jsem četla knihu Jana Bílého Živoucí kruh, poněkud jsem se tématu obávala. Už v prvních chvílích mne však neuvěřitelně nadchla a přečetla jsem ji na jeden zátah. Návrat do cyklického času se ukázal jako logická cesta duše, ...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Lužanská mše Valji Stýblové

Luzanska mse 200Ty čtyři svazky mi ležely na nočním stolku mnohem déle, než tomu bývá u jiných knížek. Ne snad proto, že bych se bála kvality, naopak. Autorka Valja Stýblová byla jasnou zárukou příjemného čtení. Šlo o čas a pohodu. Cít...


Literatura

Už se nikdy nevrátí - mrazivý švédský thriller

uz se nikdy nevrat perexTahle knížka má v podtitulku napsáno „Mrazivý švédský thriller“. A to tedy opravdu je! DAST MAGAZINE ji zhodnotil takto: „Je to napínavé od první až do poslední stránky. Spisovatel stupňuje ďábelské drama, při kterém ...

Divadlo

ÚHLAVNÍ PŘÁTELÉ

Uhlavni pratele 200Svěží francouzská komedie o tom, jak snadné je narušit dlouholeté přátelství... aneb Co způsobí neopatrné zacházení s mobilem při cestě autem na návštěvu nejlepších přátel.

 

...

Film

Dějiny filmové hudby pro každého

dejiny filmove hudbyV téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je r...