„Mám, co jsem si zasloužil.“Poslední slova Rudolfa Slánského jsou pravdivým a mrazivým mementem, sebereflexí, která i dnes oslovuje vnímavé čtenáře. Čtvrtá z celkového počtu devíti významných historických událostí v rámci existence Československé republiky (od roku 1918 do roku 1992), kterou zpracovali Pavel Kosatík a Vojtěch Mašek, se odehrála v roce 1952. Tato epizoda nese název „Jak Gottwald zavraždil Slánského“.

Podle scénáře Pavla Kosatíka výtvarně ztvárnil Vojtěch Mašek svoji drsnou komiksovou verzi oněch událostí, kdy se komunisté po tzv. Vítězném únoru popasovali s opozicí a posléze se sebou navzájem. Rozhodně nebyli v historii první. Už Velká francouzská buržoazní revoluce nás poučila v tom smyslu, že každá revoluce požírá své děti. K tomuto tématu směřuje již první strana komiksu (jakési motto), na které je znázorněn zavražděný francouzský revolucionář Marat ve vaně s jeho vlastním citátem: „Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude.“ Jenže bylo, jest a bude. Zkušenosti světa v tomhle mají zcela jasno.
Cílem autorů nebylo přesně a kriticky vykládat dějiny, ale nabídnout svůj civilní podhled do zákulisí onoho dění. Přitom se řídili základní myšlenkou celého projektu, že za všemi rozhodujícími momenty naší historie stály především konkrétní osobnosti, které rozhodovaly o politickém dění. Vidíme řadu podivných rozhovorů podivných lidí bez tváří (z ministerstva vnitra a odjinud), neuctivé komentáře, které cosi připomínají („Má hladinku jako vždycky. Teď začnou vzpomínat na starý časy.“), záznamy z přísně tajných spisů, výtvarné detaily evokující skrytou symboliku, domácí i pracovní rozhovory hlavních postav. Postupně se dostáváme k meritu věci: jak to asi bylo a proč.

Rudolf Slánský byl člen Komunistické strany Československa a její funkcionář od jejího založení v roce 1921. Členem vedení KSČ se stal v roce 1929. V období 2. světové války byl v Moskvě a v roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání. V letech 1945 – 1951 byl generálním tajemníkem strany. Podstatně přispěl k provedení komunistického převratu v únoru 1948 a k následnému zavedení státně teroristického režimu, jehož obětí se nakonec sám stal. V září 1951 byl odvolán z čela strany, v listopadu byl zatčen a podroben brutálním vyšetřovacím metodám. Po roce byl ve vykonstruovaném procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem odsouzen k trestu smrti a popraven 3. prosince 1952. Kromě něj jsou neslavnými hrdiny této epizody Klement Gottwald (tehdejší prezident), Alexej Čepička (jeho zeť), Václav Kopecký (jeden z hlavních organizátorů politických procesů), Otto Šling (tajemník KSČ v Brně, další oběť onoho procesu), Antonín Zápotocký (další komunistický prezident) a Josef Vissarionovič Stalin (ve 30. letech 20. století zavedl metodu likvidace politických odpůrců prostřednictvím inscenovaných soudních procesů, která byla později použita i v dalších zemích sovětského bloku včetně Československa).

Celý komiks je výtvarně velmi zdařile ztvárněn. Černobílé řešení připomíná staré fotoalbum. Vnitřní strana obálky v červeném nádechu ukazuje propletence odposlouchávání hlavních postav a tyto propletence se znovu objevují na začátku každé kapitoly. Připomíná mi to jakousi výtvarnou Morseovu abecedu, použitou k vyjádření SOS. Považuji proto tento komiks za velmi zajímavý a svým dekadentním způsobem přitažlivý.

Rovněž osm zbývajících epizod z československých dějin 20. století je velmi poučných. Dozvíme se, jak Masaryk vymyslel Československo, jak Beneš ustoupil Hitlerovi, jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha, jak se KSČ chopila moci, jak Dubček kapituloval v Moskvě, jak z rock´n´rollu vznikla Charta 77, jak se stal Havel prezidentem a jak Mečiar s Klausem rozdělili stát. Ale o tom až příště.

Název: Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského
Autoři: Pavel Kosatík – Vojtěch Mašek
Žánr: komix   
Nakladatelství: Česká televize, Mladá fronta a.s.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 120
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: Česká televize, Mladá fronta a. s., VašeVěc