U nás doma vedly zahraniční pohádky

U nás doma vedly zahraniční pohádky

Tisk

pohadky se zviratky 200Když jsem se v rámci naší redakční výzvy zamyslela nad oblíbenými dětskými knihami, nemusela jsem v paměti lovit dlouho. Ostatně nedávno jsem si jednu knihu koupila domů pro mé budoucí děti. Jednalo se o ruské pohádky se zvířátky od Vladimíra Sutějeva.

 

Se sestrou jsme hodně rády listovaly encyklopediemi se zvířaty, protože jsme potřebovaly v ZOO znát každé zvíře, ale jinak jsme nedaly dopustit na zahraniční pohádky. Nevím, čím to bylo, evidentně to ani nebyl účel, ale bylo to tak. Já jsem měla nejraději právě ruské pohádky od Vladimíra Sutějeva – naše vydání se zřejmě jmenovalo Malované pohádky a podobně jako další knihy jsme jej předali dál do rodiny. 

pohadky2

V knize byly netradiční příběhy, například o Třech koťátkách, Zvířátka pod hříbkem, Kdo to mňoukl nebo má oblíbená o zázračné hůlce. Té jsem říkala hůlka šikůlka a vždy si na ni vzpomněla v lese, když jsem si vyhlédla nějaký klacík. Tady je krátká ukázka s ponaučením: 

To bylo radosti. „Nebýt tvé zázračné hůlky, už bych asi těžko spatřil svůj domek,“ pravil zajíc.
Ježek se smál: „Na, vezmi si ode mě hůlku na památku, možná, že ti bude někdy dobrá.“
„A ty se obejdeš bez ní?“ strnul zajíc.
„Hůlku vždycky najdu,“ odpověděl ježek, „a její kouzlo je ukryto tady,“ poklepal si na čelo.
Zajíc pochopil: „Máš pravdu: rozhodující není hůlka, ale rozumná hlava a dobré srdce!“ (str. 85)

Další oblíbenou knihou byla Rukavička – kniha malého formátu obsahující ukrajinské pohádky. Základ mají všechny pohádky podobný – i tyto vyprávěly například o řepě nebo Špalíčkovi, ale u mě vedla právě Rukavička. Myška Hrabalka, zajíček Ušáček a další lesní tvorové v ní bydleli a bylo jim chvíli dobře.

rukavicka

Pak jsme měli doma ještě dvoje Francouzské pohádky. Jedny měly pochmurný černobílý obal a já se k nim nedostala ani v dospělosti, protože máma (a ta má vždy pravdu) říkala, že jsou moc smutné, depresivní až morbidní. Za to druhými jsem listovala dost často. Šlo o Francouzské pohádky od Václava Cibulky, které vyšly v Albatrosu v roce 1991. Obálku knihy zdobí velký drak a pohádky byly občas spíše bajkami, hemžilo se to v nich princeznami i kouzelnými tvory a stály za to. Navíc jedna z nich byla o „Krásné Janičcce.“ :-)

pohadky3

Není potom divu, že knihou, která se mi také usadila v srdci, a musela jsem si později koupit do knihovničky, jsou Kroniky Prydainu od Lloyda Alexandra. Jedná se totiž o pohádkové fantasy odehrávající se na pozadí velšských mýtů. Podle mě jen škoda, že tato série pěti knih není více rozšířená a oblíbená.

pohadky4


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Rozhovor

Nela Kyselová: „Teď je ze mě autenticky venkovský blogger, a považte, od loňska dokonce i spisovatel.“

nela kyselova 200Nela Kyselová se narodila roku 1989 v Českých Budějovicích. Už od základní školy dovedla dle mínění učitelů obratně zacházet s písmenky. Během studia na gymnáziu v Pelhřimově začala pracovat jako externí redaktorka místního Deníku, kter...

Praštěný nápad Kuny Elišky

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Pavel Soukup je Steve Carella z 87. revíru

Brokovnice 200Detektivní romány Ed McBaina, odehrávající se na smyšleném 87. revíru města Isola, jsou oblíbenou četbou už pěknou řádku let. Patří do tzv. americké drsné školy, která se vyznačuje tím, že její detektivové jsou pěkně ostříle...


Literatura

Když vás život donutí začít znovu od nuly

nulta hodina 200Na každého z nás může v životě čekat moment, který pro nás bude nultou hodinou – okamžikem, od kterého začneme svůj život žít jinak, kdy změníme své základní hodnoty. Důvodů pro zásadní proměnu můžeme být mnoho. Budou vám o tom vyprávět...

Divadlo

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

perex hvezdyMám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – ma...

Film

Japonský režisér Kaneto Šindó slaví rovnou stovku

altNenalezneme na světě mnoho režisérů, kteří by i ve stu letech stále natáčeli. Kromě čilého Portugalce Manoela de Oliveiry, jenž navzdory 104 rokům má rozpracovány hned dva projekty, je to světoznámý japonský filmař Kaneto Šindó - v jap...