Název novely jakoby zřetelně ukazoval, o čem tady bude řeč. Co jiného přece vyprávět o Národní třídě, než příběh hrdinů Sametové revoluce. Také hlavní hrdina novely, který je mezi přáteli znám jako Vandam, o Národní hovoří. Všichni kolem něho vědí, že on to tenkrát začal. Všichni mu za to tleskají, rádi se jím chlubí. Je jakousi ikonou místní putyky.
Od prvního okamžiku nahrávky slyšíme proud vzpomínek, názorů a přesvědčení člověka, který si hrál a hraje na drsňáka. On je přece ten, co se nebojí, co umí zvednout pěst proti nepříteli a uhodit. Svůj životní příběh vypráví synovi, aby nebyl měkkota, aby poznal, o čem ten život doopravdy je. Jaký byl a je jeho táta. Vypráví příběh kluka ze sídliště, co se jeho osud valí a mele vpřed jako rozvodněná řeka. Zahrnuje posluchače svými prohrami, smutkem, odhaluje rodinné démony. On je ten, co se nikdy nevzdává, přestože vidí nicotnost svého snažení. On city neukazuje, to se nemá – měl to tak nastavené táta, má to tak on a musí to tak mít i jeho syn. Přesto v pozadí proudu slov posluchač vnímá, jak je tento nebojácný rváč osamělý, křehký, jak nechce odhalit vlastní já – nikdy, nikde a nikomu. Vždycky dává první ránu, aby si na něho nikdo nedovolil.
„Vždycky může vyhrát jen jeden. Takhle a ne jinak funguje svět. A když zkusíš někoho zmlátit, tak pochopíš, jak to funguje a nebudeš už mít potřebu dál pátrat a tápat. Někoho poučíš o životě a sám budeš taky poučenej.“
Tato slova vystihují velmi přesně obsah celé novely. Pochmurný, drsný, neutěšený kdy právě v oné syrovosti je zobrazena určitá poetika a nostalgie života. Je tu touha po harmonii, krásnu, která však vyprchala dávno v dětství. Dnes už zůstává jen a jen boj. Boj o přežití.
Celým příběhem se jako nit vine myšlenka: Vandam byl první. Vlastně jí všichni věří, všichni kolem něho jsou přesvědčeni, že to on je hybatelem českých novodobých dějin, že to vlastně on odstartoval Sametovku. Vandam blahosklonně mlčí a mlží – jen on ví, jak to tenkrát doopravdy bylo. Jediný, kdo o jeho verzi pochybuje, je servírka z oblíbené hospody, se kterou strávil nejeden večer i noc. Ona byla taky na Národní, ona stála v první řadě, ona ho však mezi studenty neviděla…
Jedinečného příběhu s velmi působivou pointou, který napsal Jaroslav Rudiš, se ujal Michal Bureš, jenž svěřil role Hynku Čermákovi a Kristýně Frejové. Jeho volba padla na úrodné pole. Hynek Čermák hraje jedinečně chvastouna a hloupého vejtahu, který se dokáže přiblížit druhému člověku jen v soukromí. Respektive ztratit nad sebou kontrolu a ukázat, že je vlastně jen nešťastný samotář, co jde z průšvihu do průšvihu. Jakmile však vypadne z tóniny nadutého rváče, okamžitě se k němu po několika replikách vrací. Stejně přesvědčivá je Kristýna Frejová jako holka, co se dostala do potíží kvůli chlapovi.
Působivý text, skvělé herecké výkony, zkušená režie, to vše dohromady znamená přes dvě hodiny velmi vzrušujícího poslechu.
Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/narodni_trida.mp3
Národní třída
Interpret: Hynek Čermák a Kristýna Frejová
Stopáž: 2 hodiny 47 minut
Vydavatelství: OneHotBook, 2013
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|