Co život dal a vzal

Co život dal a vzal

zivot200Už je to dávno, kdy jsem se poprvé setkala s knihami Betty Mac Donaldové. Nejprve to byla ta tenčí v zeleném přebalu s, dnes už notoricky známým, názvem Vejce a já, ve které líčila s velmi osobitým nadhledem své zážitky městské ženy na slepičí farmě. Nemohla jsem se do ní ale pěkně dlouho začíst, pokoušela jsem se o to několikrát, ale nešlo to a nešlo. Odložila jsem ji asi na rok a potom, jakmile jsem ji vzala do ruky, zhltla jsem ji téměř „na posezení“. Asi jsem potřebovala dozrát. Nemohla jsem se s hlavní hrdinkou rozloučit a jako řízením osudu jsem dostala další, o poznání silnější, a na tu předešlou navazující, knížku Co život dal a vzal. Trávila jsem s ní spoustu času, opakovaně se k ní vracela a bylo mi s ní dobře.

 

Betty MacDonaldová se narodila  26. března 1908 jako Anne Elizabeth Campbell Bard a měla pět sourozenců. Náměty pro svoje humoristické romány čerpala ve svém vlastním životě, dá se říct, že psala jen to, co ji v životě potkalo, ať to bylo dobré nebo zlé. Všechny její romány jsou zasazeny do doby, ve které žila, jsou upřímné a bezprostřední. Možná proto si získaly velikou oblibu, obzvlášť u čtenářek. Betty byla několikrát vdaná a i přes útrapy a nejednu těžkou životní situaci nikdy nepropadala panice a despresi, všechno, co jí život uštědřil, brala s nadhledem a humorem. Nikdy se neutápěla v sebelítosti, to nebyl její styl. Naopak všechny kolem sebe držela nad vodou svým bezbřehým optimismem. Během svého bohatého života vystřídala několik zaměstnání, nejhorší životní zkušeností však bylo onemocnění tuberkulózou. Postřehy, prožitky a zážitky z plicního sanatoria ji ale nesrazily na kolena, naopak jich využila a se vším všudy je popsala v románu Morová rána.  Její život ukončila rakovina v roce 1958. Svůj odkaz ale zanechala pro příští generace. A rozhodně by nebyla ráda, kdyby nad jejím osudem někdo smutnil.

zivot

 

A právě když mě napadlo, že si Co život dal a vzal znovu přečtu, objevila jsem tohle cédéčko s veselou žlutou obálkou, na které je nakreslený psací stroj. Přišlo mi do ruky právě ve chvíli, kdy jsem na čtení neměla moc času, a tak jsem uvítala, že si tohle humorné vyprávění mohu připomenout okamžitě a přitom mi nebude stát ani koš nevyžehleného prádla. Stejně dobře se osvědčí při dlouhých cestách autem, například. A to, že jsem tady našla hned tři romány, mi udělalo opravdu obrovskou radost. O jejich interpretaci se postaraly tři dámy – tři stálice televizní a divadelní scény. První část - Kdokoli může dělat cokoli – načetla Martina Hudečková. Musím říct, že se mi její podání líbilo asi ze všech nejvíc. Cítila jsem jejího z hlasu radost, pohodu, přesně ty emoce, které tam měly být, a celkově na mě přednes působil, jakoby sama celý ten příběh žila, a ne že ho jen četla. Deset kapitol pojednává o životě v období hospodářské krize, kdy se Betty vrátila ze slepičí farmy a hledala si práci. Ke všemu přistupuje tak lehkomyslně, nepřipouští si žádné problémy, je ohromně pozitivní. Člověk má hned pocit, že celý svět je růžový. Jednotlivé kapitoly jsou odděleny vkusně zvolenými swingovými skladbami, které se tematicky báječně hodí. Tato část je dlouhá 3 hodiny a 56 minut. Druhou část – Morová rána – načetla Taťjana Medvecká. Přesto že je nezaměnitelný hlas velmi příjemný a hladivý, popisuje to vůbec nejtěžší období v životě Betty. Strávila osm měsíců v léčebně tuberkulózy. Její dcery Anka a Janka byly malé a ona s nimi nemohla být. Byla obklopená jinými pacientkami a personálem, vstoupili jí do života a na nějakou dobu se stali jeho součástí. Autorka tady otevřeně popisuje chvíle, kdy se sama v sobě loučila se životem a svými blízkými, jak vnímala fakt, že věci vzaly jiný směr a ona se začala uzdravovat. Tato část je dlouhá 3 hodiny a 53 minuty a i její kapitoly jsou oddělené stylovou hudbou. Poslední část - Dusím se ve vlastní šťávě – velmi pěkně načetla Vilma Cibulková. Tahle část vypráví období života Betty po svatbě s Donaldem, o tom, jak si našli bydlení ve velkém krásném domě na ostrově a o tom, jak dcery zvládaly období puberty. Stejně jako ve dvou předešlých částech, i tady jsou kapitoly oddělovány příjemnou, i když trochu hlasitější hudbou.

Nemám nic, co bych tomuto nosiči vytkla, ba právě naopak. Životní poznatky a moudra, které nám tady po sobě autorka zanechala, jsou doslova nadčasové. V každé společnosti přece lidé hledají práci a bydlení, prožívají trable a radosti se svými pubertálními potomky, v životě leccos ztrácejí i získávají. To jsou zákonitosti, které byly, jsou a budou. Proto mám pocit, že jsou stránky v jejích knihách pořád živé a přínosné v jakékoli době. Betty bere vše s nadhledem a humorem a dává čtenářům naději, že se dá všechno přežít a nezbláznit se a že se najdou i situace, které jsou mnohem horší. Jen je mi líto, že jsme se nemohli dozvědět, jak by se poprala se stárnutím a stařeckými neduhy. Odešla v pouhých padesáti letech, její čas se sice zastavil, ale s námi jakoby tu byla pořád.
   
Zaposlouchejte se do toho milého, opravdového a upřímného lidského vyprávění. V tom je výhoda cédéček. Pustíte si to dostatečně nahlas a můžete mýt nádobí, žehlit, plést, péct, nebo co zrovna potřebujete, anebo prostě jen tak sedět a necháte si to zvolna proudit do mozkových závitů. Já to tak dělám. Přemýšlím si u toho, směju se, popláču si a rozšiřuju obzory, někdy se i rozčiluju. To všechno k tomu přece patří, stejně jako k životu samotnému. Ještě jeden postřeh: vždycky mám raději knihu než film, protože kniha bývá obsáhlejší a podrobnější. V případě audio nosiče je to úplně jedno, protože kvalita je srovnatelná. Tady je to prostě slovo od slova, stejně jako v knize. Věřte mi, je to zaručeně antistresový prostředek. Tak to zkuste, máte-li rádi životní příběhy, které jsou smutné i veselé zároveň.  



Název: Co život dal a vzal
Autor: Betty Mac Donaldová
Žánr: Mluvené slovo/ CD MP3
Překlad: Eva Marxová
Čtou: Martina Hudečková, Taťjana Medvecká a Vilma Cibulková
Režie: Lukáš Hlavica (Kdokoli může dělat cokoli)
            Vlado Rusko (Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě)
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Zvukoví mistři: Tomáš Mykiška, Tomáš Gsöllhofer, Milan Křivohlavý
Interpreti hudby: Originální pražský synkopický orchestr, Jiří Strohner
Redakce přebalu: Bohdana Pfannová
Design: Alena Nievaldová
Vydal: Radioservis, a.s., Český rozhlas
Rok vydání: 2015
Celkový čas nahrávky: 12 hodin
EAN: 85902360750230
Hodnocení: 100%

( 1 hlas )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Z archivu...

Čtěte také...

Vycházejí Mikulášovy patálie

mikulas 200Mikuláš je malý nezbedný kluk s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět.

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

František Kotleta a jeho Spad: postapo z české kotliny

kotleta spad200Krvelačného Františka Kotletu netřeba představovat těm, kteří si hoví v poctivé české řezničině, akčních flácích a podobných šílenostech. V prosinci 2016 vydalo nakladatelství Epocha jeho nejnovější knihu Spad. Dočkáme se ne tak nereáln...

Divadlo

Dlouhý potlesk pro Annu Kareninu v Divadle Kampa

AK-27-X2 perexKlasické pojetí, minimalistická forma, skvělé herecké výkony, jednoduché kostýmy, které vás přenesou do 19. století. Takové je představení Anna Karenina v pražském Divadle Kampa (Nosticova 2a), nacházejícím se – poměrně symbolicky – poblíž c...

Film

Parchanti spí možná dobře, ale diváci mohou mít zlé sny

200film1Režisérka Claire Denisová se svěřila, že impuls k natočení filmu Parchanti spí dobře jí poskytlo Kurosawovo klasické drama Zlý chlap spí dobře. Zvolila název Les salauds (neboli Parchanti), odkazujíc tak k japonskému mistru, jehož dílo bylo ve Franc...