Banner

Zbraslavská kronika: Rozhlasová četba ze středověkého rukopisu

Zbraslavska kronika 200Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) je mimořádné literární dílo českého středověku. Vznikala v letech 1305–1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném českým králem Václavem II. Opati Ota Durynský a Petr Žitavský v ní zachytili důležité události českých a v mnohém i evropských dějin období let 1253–1338. Za husitských válek byl rukopis dovezen do Jihlavy, dnes je uložen ve Státním okresním archivu Jihlava. V roce 1998 byl prohlášen za archivní kulturní památku. Literární kvality tohoto latinského rukopisu, dostupného v českém překladu, vedly k rozhodnutí uvést pasáže z ní v roce 700. výročí narození Karla IV. jako rozhlasovou četbu na pokračování. Tuto nahrávku Českého rozhlasu si nyní můžete poslechnout na CD.

Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae regiae) je svým rozsahem, faktografickým bohatstvím a myšlenkovým rozpětím naše největší předhusitská kronika. Časově zahrnuje dobu od smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 do roku 1338. Autoři kroniky Ota Durynsky a Petr Žitavský byli opaty zbraslavského cisterciáckého kláštera. Zatímco její první pisatel, opat Ota, pojal dílo jako klášterní kroniku s legendární oslavou zakladatele kláštera krále Václava II., jeho nástupce, vzdělaný Petr Žitavský, dobře informovaný, často přímý účastník řady politických událostí, diplomat a oddaný stoupenec Přemyslovců, se snažil do kroniky zaznamenávat a glosovat události bezprostředně poté, co proběhly, a to nejen v českých zemích, ale i daleko za jejich hranicemi. Jako vynikající stylista a básník tak dal vzniknout vrcholnému středověkému dějepisnému dílu celoevropského významu.

Zbraslavská kronika se zachovala jen v několika rukopisech, z nichž zřejmě nejstarší je rukopis vatikánský, objevený a popsaný Františkem Palackým v roce 1837 při jeho italské cestě. Ten je však tvořen pouze druhou knihou kroniky. Úplný je rukopis jihlavský, který jako jediný obsahuje všechny tři knihy. Vznikl v sedleckém klášteře v poslední čtvrtině 14. století a do Jihlavy byl spolu s ostatními cennostmi kláštera uložen za husitských válek, kde zůstal zapomenuty až do druhé poloviny 18. století, kdy jej objevil historik Jan Petr Cerroni.

První kniha kroniky, jež je především oslavou krále Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera, obsahuje vedle zmínek o Přemyslu Otakaru II. také vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského či Jindřicha Korutanského. Dále pojednává o nástupu Lucemburků na česky trůn, o životě Jindřicha VII. a zachycuje zrušení templářského řádu i smrt papeže Klimenta V. Ve druhé a třetí knize jsou letopiseckým způsobem zaznamenány události z let 1317 až 1338, mezi nimiž například nechybí živě vylíčený popis návratu mladého Karla do Čech.

Zmíněný jihlavský rukopis napsaný na 185 pergamenových listech rukou několika písařů, opatřený koženou vazbou s mosaznými nárožníky a puklicemi, má vedle historické hodnoty i nesmírnou hodnotu uměleckou, a to především pro dvě celostránkové kresby tří posledních přemyslovských králů a tři panovníků lucemburské dynastie a jejich manželek, jež představují významnou knižní ukázku středověkého výtvarného umění z období tzv. gotického krásného slohu. Nyní je rukopis, v roce 1998 prohlášený za archivní kulturní památku, uložen ve Statním okresním archivu Jihlava a evidován pod inventárním číslem 692 jako součást archivního fondu Archiv města Jihlava do roku 1848, oddělení Úřední knihy a rukopisy.

Zbraslavska kronika

Tiskem byla Zbraslavská kronika poprvé vydána Marquardem Freherem v roce 1602, a to její druhá kniha. O necelých dvě stě let později všechny tři knihy vydal Gelasius Dobner následován v roce 1884 Josefem Emlerem, jehož edice se pak stala základem pro vydávání českých překladů kroniky. Autorem i vydavatelem prvního českého překladu se v roce 1905 stal Jan V. Novák. Moderní česky překlad pořízeny Františkem Heřmanským, který vyšel v roce 1952, byl užit i v dosud posledním vydáni kroniky v roce 1975 s předmluvou Zdeňka Fialy. V rámci grantu připravili medievalisté z filozofických fakult Masarykovy univerzity v Brně a Ostravské univerzity kritickou komentovanou edici Zbraslavské kroniky, která vyjde v roce 2017 v edici Monumenta Germaniae historica.
Renata Pisková, ředitelka Státního okresního archivu Jihlava s využitím prací Václava Novotného, Zdeňka Fialy, Františka Hoffmanna a Heleny Nedbalové

Protože jsme komponovaly četbu na pokračování ve vysílacím čase určeném pro beletristická díla, musely jsme mnoho řádek škrtnout. To, co režisér Lukáš Hlavica s Jaromírem Medunou natočili, je strhující obraz slávy i krize Českého království jako důležité součásti evropského křesťanského západu.
Alena Zemančíková, dramaturgyně Českého rozhlasu

CD vychází ve spolupráci se statutárním městem Jihlava a bude představeno v rámci akce s názvem Originál versus faksimile kulturních památek Státního okresního archivu Jihlava, která se bude konat 22. prosince ve velké gotické síni na jihlavské radnici. Od 8 hodin zde budou pro veřejnost vystaveny nové faksimile Zbraslavské kroniky a Gelnhausenova kodexu, které spolufinancovaly statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně, od 17 hodin budou přednášky: „Podivuhodný svět Zbraslavské kroniky“ a „Výzdoba právní knihy města Jihlavy Jana z Gelnhausenu:vizuální reprezentace městských elit a zdrojů jihlavského městského práva“. Součástí bude také prezentace CD a vstup je zdarma.

zbraslavska kronika pozvanka

Zbraslavská kronika
Rozhlasová četba ze středověkého rukopisu
Čte: Jaromír Meduna
Režie: Lukáš Hlavica
Celkový čas: 4 hodiny 37 minut
Cena: 299 Kč

Zdroj foto: Radioservis



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Jan Werich - velké maličkosti


wer 200„Každý z nás dokáže být někdy
vlaštovkou a někdy nosorožcem.
Ale vědět, kdy má být vlaštovkou
a kdy nosorožcem, to je genialita …“

 

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vdovy to jednoduché nemají

Vdovam smutek neslusi 200Becky Aikmanová to tvrdí ve své knize, která nese příznačný název Vdovám smutek nesluší. Musím jí dát zapravdu. Na ovdovělé ženy je mnohdy pohlíženo s despektem a přísně hodnoceno jejich chování. Jen...

Divadlo

Nechcete být na Valentýna sami? Seznamte se v divadle!

Predstaveni pro nezadane  200Představení pouze pro nezadané ženy a muže ve věku 25 až 45 let v Divadle Rokoko se koná 9. února 2013. Pro všechny nezadané, kteří chtějí být na svatého Valentýna už zada...

Film

Petr Zelenka natáčí nový film Ztraceni v Mnichově

Ztraceni v Mnichove 200Režisér Petr Zelenka, tvůrce divácky úspěšných komedií Knoflíkáři, Rok ďábla a  Příběhy obyčejného šílenství se po sedmi letech vrací s novým snímkem podle vlastního námětu a  scénáře