Reklama

Nová audiokniha Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

murakamiRomán o hledání sebe sama oblíbeného japonského spisovatele Haruki Murakamiho nazvaný Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování v podání Martina Myšičky vyšel jako audiokniha.

 

 

Po Norském dřevu se jedná o druhé české audioknižní zpracování díla oceňovaného prozaika. „Jsem moc rád, že se nám po dlouhé době podařilo vydat druhého Murakamiho ve formě mluveného slova. Poslech audioknih tohoto autora je jiný zážitek, nahrávka ještě více než kniha vyzařuje neuchopitelný esprit, díky němuž autora po několika větách spolehlivě identifikujete. Jeho balancování na hraně klasického vyprávění a výletů do zadumané dimenze až snového vnitřního světa otevírá velký prostor pro narátora a jeho režiséra stejně jako pro skladatele hudebního doprovodu. Martin Myšička coby vypravěč svým výrazem, barvou hlasu, jeho polohou, tempem a dikcí zdařile odlišuje nejen jednotlivé postavy, ale především jemně odstiňuje Cukuruovo jednání, myšlení a uvažování,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. A doplnil: „Příběh tak díky souhře všech tvůrců dostává plastičtější a barvitější nádech, podtržený rovněž originálním vizuálním konceptem obalu audioknihy, který jsme inspirováni barvami, po nichž Cukuru tolik touží, vytvořili sami v rámci redakce až ,action painting‘ způsobem. Tohle pojetí nám posvětil i Murakami, který sám schvaluje obálky svých děl i v překladech a dalších vydáních.“

Cukuru Tazaki sám sobě odjakživa připadá trochu nemastný neslaný. Nemůže zapomenout na středoškolské časy, kdy mu pocit výjimečnosti dodávala čtveřice osobitých přátel, z nichž každý měl příjmení, které odkazovalo na nějakou barvu. Poté, co nastoupil na univerzitu, jej však skupinka bez vysvětlení vyloučila ze svého středu. Až po letech si v dospělosti díky nové známosti uvědomí, jak moc jej tahle událost poznamenala. Sara s ním odmítne navázat intimnější vztah, dokud v sobě Cukuru nevyřeší staré rány a nejistoty. A tak se vydává na cestu za objasněním záhady, co se tenkrát vlastně stalo…

Autor umí vytvářet obrazy a to jak ty reálné, tak i ty snové. Dosahuje určité atmosféry tím, jak popisuje třeba zelené záclony, že zaštěká pes, loďka ťuká o molo, nebo jak plave v bazénu,“ líčí interpret Martin Myšička. A dodává: „Zaujalo mě stírání hranic mezi vnitřním a vnějším světem, kdy se protagonista dostává do situací, že mu jeho představy nebo sny skoro splývají s realitou. Příběh je částečně i detektivním pátráním, ale některá svá tajemství si ponechává. Vypráví i o vztazích a hrdina vlastně hledá sám sebe.“ Herec je od roku 2017 také uměleckým ředitelem Dejvického divadla a účinkoval již ve čtyřech dalších audioknihách vydavatelství OneHotBook. „S kolegy jsme se shodli, že četba je opravdu náročná disciplína. Je to velké penzum textu, je potřeba opravdu intenzivní příprava. U mikrofonu se nemáte za co schovat…“ prozrazuje Martin Myšička. A co mu na interpretaci audioknih připadá nejnáročnější? „Občas je těžké přečíst větu tak, aby dávala smysl, když jde o úvahové pasáže v dlouhých souvětích s vloženými větami. Někdy může být obtížný emotivně vypjatý dialog, který vede muž a žena. Na jednu stranu je třeba to moc neilustrovat, ale na druhou stranu je nutné protagonisty odlišit, aby bylo jasné, kdo s kým mluví a o co jde. Anebo postavy mluví o něčem, co hlavní hrdina cítí úplně jinak, protože něco maskuje. Takže musím vlastně ,nasednout‘ na význam toho, co je mezi řádky, a ne toho, co se říká.“

Náladu nahrávky v režii Michala Bureše umocňuje minimalistický zvukový doprovod od skladatele Lukáše Hurníka. Vystačí si s klasickým klavírem, kterým umně tón za tónem graduje v mollové stupnici načrtnutou neklidnou melodii, z níž některé úhozy zvonivě vystupují v lehce orientálním motivu a propadají se za ostrého hvízdání stylizované vlakové houkačky v abstraktní, barevný a snový zvukový prostor. Jinde naopak matematicky přesně odsekávané akordy ve svém mollovém staccatu inklinují ke srovnání s Bachovou precizností a výraznou melodičností. Rozdílné nálady skladeb posluchače přirozeně připraví na následující kapitolu nebo zlom ve vyprávění.

murakami1

 

Haruki Murakami (*1949)
Narodil se v Kjótu, ale většinu mládí strávil v Kóbe, oba jeho rodiče byli učitelé japonské literatury. Vystudoval divadelní umění na univerzitě Waseda v Tokiu. V roce 1974 si otevřel jazzový bar Peter Cat, který s manželkou provozoval do roku 1984, kdy se rozhodl stát spisovatelem na plný úvazek. Psát začal těsně před třicítkou, když novelu Slyš vítr zpívat poslal do soutěže a vyhrál cenu Gunzo pro začínající autory. Literární „superstar“ se ale stal až v roce 1987, kdy vydal román Norské dřevo. V češtině zatím vyšly v nakladatelství Odeon tituly: Norské dřevo (2002), Na jih od hranic, na západ od slunce (2004), Kafka na pobřeží (2006), Afterdark (2007), Konec světa & Hard-boiled Wonderland (2008), Sputnik, má láska (2009), O čem mluvím, když mluvím o běhání (2010), Po otřesech (2010), 1Q84 (2012, 2013), Spánek (2013), Kronika ptáčka na klíček (2014), Podivná knihovna (2014), Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování (2015), Muži, kteří nemají ženy (2015), Hon na ovci (2016), Útok na pekárnu (2016), Spisovatel jako povolání (2017).

 

Martin Myšička (*1970)
Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU a obor subnukleární fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě. Ještě během studia hrál například v Národním divadle nebo ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku za roli knížete Myškina v dramatu Idiot. Od roku 1997, kdy dostal v Dejvickém divadle první roli v inscenaci Utišující metoda, je zde ve stálém angažmá. Režíroval rovněž několik inscenací a od roku 2017 je také uměleckým ředitelem souboru. Filmoví a televizní diváci jej znají například ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Rozkoš (2013), Díra u Hanušovic (2014) nebo ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Kosmo (2016) a dalších. Dále účinkoval v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Pán ohně (2015), Čtvrtá oběť (2016), Blade Runner (2016), Praha noir (2016).



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Z archivu...

Čtěte také...

Vychází box o 10 CD Šimek & Sobota & Nárožný (Komplet 1971 - 1977)

simek200Dnes už legendární nahrávky humoristického tria Šimek, Sobota a Nárožný vycházejí u příležitosti nedožitých pětasedmdesátin Miloslava Šimka. Titul Šimek & Sobota & Nárožný (Komplet 1971–1977) vydává Supraphon v úterý 3. března na 10 CD a zároveň i digi...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Třicetiminutová kuchařka bezpšeničných receptů

Bez psenice 200Když vydal William Davis knížku Život bez pšenice, prý se strhla doslova bouře a milióny lidí změnily své stravovací návyky. Tito lidé zjistili, že geneticky upravená pšenice pro ně není nezbytně nutná, ba právě naopak – je nutričně ochuz...

Divadlo

Veselé paničky windsorské: sólo pro Bolkovu pantomimu

vesele panicky windsorskeŘíká se, že hru Veselé paničky windsorské si u Shakespeara objednala přímo královna Alžběta. V představení Jindřich IV. se jí totiž zalíbila postava rytíře Jana Falstaffa a chtěla h...

Film

Svět podle Daliborka – slzy ve vaně i neonacistická rétorika

daliborka 1Jeden den jako druhý, brzké vstávání, tvrdá manuální práce… Snímek Víta Klusáka Svět podle Daliborka není jen, jak hlásají poutače, „filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova“, ale především příběh o tom, že každý důsledek má sv...