Haruki Murakami: Norské dřevo
Banner

Haruki Murakami: Norské dřevo

norske drevo 200Haruki Murakami má západní kulturu rád. Ve svých románech často pracuje s nejaponskými motivy nebo odkazy na hudbu či literaturu, dokonce snad cíleně upozaďuje jakékoliv tradiční vlivy, i když dokonale zbavit se jich nedokáže. Západ se mu odměňuje miliony prodaných překladových výtisků a literárními cenami. Ani čtenáři v České republice nezůstávají v obdivu k Murakamimu nikterak stranou, vždyť už od roku 2002, kdy vyšel překlad jeho Norského dřeva, patří také u nás k nejúspěšnějším zahraničním autorům. V roce 2006 ostatně přidal ke svým světovým literárním oceněním také českou Cenu Franze Kafky a to nejen za svou Kafku na pobřeží.


Román, kterým se Murakami před více než deseti lety poprvé představil českým čtenářům, tedy Norské dřevo, vychází nyní díky vydavatelství OneHotBook jako audiokniha. A s klidným svědomím zopakujme DÍKY vydavatelství OneHotBook! V produkci Martina Pilaře totiž dodal režisér Michal Bureš Murakamiho románu nepřeslechnutelnou přidanou hodnotu a ukázal, co vše může znamenat, řekne-li se audiokniha. V době, kdy si čeští posluchači zvykají na sice výborné, ale přece jen jednohlasé interpretace literárních děl a audioknihu vnímají spíše jako náhradu klasické četby, přichází Bureš se svými zkušenostmi rozhlasového režiséra a v rozsahu desíti hodin je aplikuje na překlad Tomáše Jurkoviče.

Samozřejmě není Burešova audioknižní adaptace Norského dřeva první svého druhu - dramatizované četby tu byly už několikrát, nikdo ale dosud v takovém rozsahu a zejména s takovou přirozeností podobnou látku nezpracoval. Filipa Čapku, coby vypravěče příběhu, nechává režisér mluvit hovorovým jazykem, nechtěná přeřeknutí či zakoktání zůstávají v záznamu, což jen přidává jeho projevu na uvěřitelnosti. Dialogy, zejména rozhovory Tórua s Midori, jsou z tohoto pohledu jedinečné a pokud máte možnost při poslechu porovnávat nahrávku s textem předlohy, budete moci posoudit, kolik toho audiokniha může posluchači nabídnout.

Když už ale budete mít v roce Murakamiho knihu, jistě si povšimnete nejenom že se interpreti nedrží přesně textu, ale že některá slova, části vět a dokonce i celé pasáže v audioknižní adaptaci chybí. Nebudete jistě nic namítat, pokud se tak stane právě z důvodu přirozenosti dialogů, ovšem jakmile zjistíte, že někde mezi 15. a 16. kapitolou audioknihy úplně chybí část, v níž Naoko mluví o své sestře a Reiko dokončuje svůj příběh o tom, proč se ocitla v sanatoriu, začnete být přinejmenším udivení. Nebudete chtít věřit, že by režisér takto podstatnou část textu vyloučil záměrně a zadoufáte, že vypadla jen nějakým nedopatřením při závěrečných úpravách nahrávky. Třeba se ještě někde objeví.

Skvělé obsazení a režijní vedení ale přebije i tento nedostatek - svěřit interpretaci Norského dřeva trojici Čapka, Issová, Stryková byl opravdu výborný nápad. Možná by se ale neztratila ještě čtvrtá do party - interpretka, která by dala hlas postavě Reiko. Tu totiž Filip Čapka pojal možná zbytečně moc expresivně a zejména v závěru knihy mu její výraz utíká kamsi k parodování Karla Högera v Povídání o pejskovi a kočičce (konkrétně O pyšné noční košilce).

Jestliže se od recenze audioknihy očekává i krátký popis děje, zde je: příběh devatenáctiletého Tórua, který po sebevraždě svého kamaráda “zdědí” jeho přítelkyni Naoko, se odehrává v Japonsku na přelomu let 1969 a 1970. Naoko se z citového otřesu nikdy nedokázala vzpamatovat a je sužována psychickými problémy. Tóru je přesvědčen, že je k ní vázán poutem lásky, jde ale spíš o pocit zodpovědnosti. Kvůli němu nemůže přijmout vztah s dívkou Midori, alespoň do doby, kdy už ho Naoko nemůže potřebovat.

Nemít postavy japonská jména (českému posluchači může znít Naoko, zejména z počátku a s výslovností, která je v audioknize použita, docela komicky), mohl by se děj Murakamiho Norského dřeva odehrávat docela dobře například ve Francii nebo někde v severských zemích. Jak již bylo napsáno, japonské reálie se v knize vyskytují jen tam, kde je to nezbytně nutné a pokud je budeme chtít nevnímat, nic se vlastně nestane. Studentský život byl a je všude na světě stejný, proces zrání je u každého jedince nezbytný a tragédie a psychické problémy si podle národností nevybírají.

První českou audioknihu podle předlohy Haruki Murakamiho v interpretaci Filipa Čapky, Kláry Issové a Jany Strykové je možno zakoupit buď na CD nebo on-line například v obchodě audioteka.cz. Tamtéž je možno si před nákupem poslechnout krátkou ukázku nebo stáhnout kapitolu zdarma.

norske drevo

Recenze je převzata z webových stránek projektu Audiokniha roku http://www.audiokniharoku.cz/2013/06/haruki-murakami-norske-drevo.html



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Čtěte také...

Cesta pravého muže vychází v audiopodobě

cestapravenomuzePamatujete si na Cestu pravého muže? Úžasný bestseller Davida Deidy? Tak se dočkal své audiopodoby a jestli na něco člověk čeká s chvěním rukou a tiky v obou očích, tak je to něco takového? Tak dokonalá sexy kniha opředená hlubokou ducho...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Strašidelné povídky frčí

altHorory frčí. Čtou je rádi dospělí, nacházejí v nich oblibu děti. Strašení bylo, je a bude in. Vždyť se s ním setkáváme od mala, kdy jsme se báli o pohádkové hrdiny, kteří bojovali s příšerami, čaroději, ježibabami a jinými potvorami. Mladá fronta přis...

Divadlo

Ljuba Krbová se představí v současné běloruské hře To všechno ona

To vsechno ona 20010., 11. a 12. ledna 2015 proběhnou v klubovém prostoru H20 na Žižkově premiéry inscenace To všechno ona.

 

...

Film

Co je otevřené dílo a jak ho vnímat

Otevrene dilo 200Od Umberta Eca u nás vyšly již leckteré spisy, avšak jeho první velký počin - Otevřené dílo - vychází teprve nyní, po více než půlstoletí od napsání, a to opět zásluhou nakladatelství Argo. I sám Eco si této práce zjevně vážil, protož...