Banner

„Někdy si připadám jako Ferda Mravenec, práce všeho druhu,“ tvrdí Jitka Škápíková, žena mnoha profesí.

200mluPatnáct let svého profesního času strávila v Českém rozhlase jako redaktorka a dramaturgyně dokumentárních a literárně-dramatických pořadů. Před třemi lety se vydala na volnou nohu a pracuje jako scenáristka, režisérka, dokumentaristka, spisovatelka, dramatička, publicistka. Kterou z těchto profesí klade Jitka Škápíková na první místo?

 

 

Popravdě řečeno, sama nevím. Někdy si připadám tak trochu jako „Ferda mravenec, práce všeho druhu“.

Je to spíš výhoda, nebo nevýhoda?

Jak kdy. Občas mám pocit, že rozmělňuji síly a možná by bylo lepší napnout soustředění jedním směrem. Ovšem v pozici volnonohaře to má velká pozitiva. Když jeden pramínek dočasně vysychá, najde se jiný. A navíc mě všechno, co dělám, nesmírně baví, takže vybrat si jenom jeden obor by pro mě byla vskutku Sofiina volba.

V poslední době jste natočila řadu audioknih. Podle čeho si vybíráte tituly?

Tituly nevybírám já, ale vydavatelství OneHotBook, pro které teď téměř výhradně točím. Moje práce je literární úprava textu a režie. A to je povolání, o kterém jsem vždycky snila. Mám štěstí, že mi přicházejí pod ruku většinou nesmírně zajímavé knihy. Na to má pan producent opravdu obdivuhodný čuch. Natočili jsme například Larssonovo Milénium s Martinem Stránským, Žítkovské bohyně s Terezou Bebarovou a Miroslavem Táborským, Skálu Petera Maye s Jirkou Dvořákem.

mlu

Máte nějaké žhavé novinky?

Nedávno jsme dotočili Atlas mraků Davida Mitchela. To je obdivuhodné dílo, které jsem si doslova zamilovala. Doufám, že audioverzi ocení i posluchači. Uslyší v ní Kryštofa Rímského, Jana Zadražila, Kristýnu Frejovou, Jana Vlasáka, Janu Strykovou, Jana Hergeta a Martina Stránského. Byla to nesmírně náročná práce, už jen proto, že výsledná nahrávka má dvaadvacet hodin. Na začátku prázdnin jsme natáčeli autorské čtení s Terezou Boučkovou. Načetla si své vlastní Šíleně smutné povídky. Ačkoli Tereza není profesionální herečka, šlo jí to skvěle. Myslím, že ta práce byla inspirativní pro nás obě.

Co vás na režii audioknih nejvíc baví?

Ráda upravuju texty, s tím si doslova vyhraju. Baví mě i stáčení, tedy práce s hudbou a rytmickými předěly. A natáčení samozřejmě taky, protože mám ráda herce a ráda se s nimi potkávám. Myslím, že hlavní kouzlo spočívá v dobrém obsazení. Když je interpret připravený a přijde s vlastním názorem, pak to mám jednoduché: poslouchám, tu a tam opravím nějakou nečistotu a jenom si to užívám.

Jste autorka řady knih. Máte teď něco rozepsáno?

Není to tak dávno, co jsem napsala biografickou knihu se Stanislavem Zindulkou, teď zrovna píšeme s Jiřím Hromadou jeho životní příběh. Nedávno jsem se bavila sbíráním a převypravováním českých pověstí, které mi vyšly knižně. Taky mám radost, že se líbily pohádky, které jsem psala pro svou dceru a pak skoro dvacet let ležely v šuplíku, než jsem sebrala odvahu nabídnout je nakladateli. Letos v létě jsem si dala bobříka, že k nim přibydou další, ale nejspíš na to opět nenajdu čas.

mlu1

Na rozhlas jste úplně zanevřela?

To ne, spíš zatím nepřišla žádná zajímavá nabídka. Ale vážně přemýšlím o tom, že se pustím zase do nějaké dramatizace. U postele mi leží rázek krásných pohádek, tak jsem zvědavá, která to nakonec vyhraje. Teď mě ale v psaní plně zaměstnává televize.

Proč jste vyměnila rozhlas za televizi?

Protože beru nabídky tak, jak přicházejí, a tyhle mi přinášejí něco víc než jen obživu – důležitá setkání s lidmi i tématy, potřebu stále studovat, dávat si informace do souvislostí a tak dál. Pro Českou televizi pracuji dlouhá léta. Natočila jsem řádku dokumentů, píšu pořady pro děti, z těch posledních diváci zaznamenali třeba Vzduchoplavce Kráčmeru či Dobrodružství z půdy, jsem šťastná, že jsem se dostala do týmu autorů, kteří píší Kalendárium, Úsměvy Jaromíra Hanzlíka. Vlastně se tím vším bavím, průběžně se přitom vzdělávám, a ještě mě za to platí! To je super, ne?

Začínala jste jako herečka. Nemáte někdy chuť se vrátit na jeviště?

No, to už by bohužel asi nešlo. A ani bych to divákům nepřála! Divadlo miluju a jsem vděčná, že jsem se k němu mohla vrátit jako autor. To, že v současném repertoáru Divadla Viola jsou tři moje hry (Stará dáma vaří jed, Století hitů a Život jako smršť), beru jako čest. Ráda chodím nasávat atmosféru na zkouškách, a když si potřebuju spravit náladu, zajdu na představení a samožerně se kochám.

mlu2

Při výčtu vašich aktivit mě napadá otázka. Děláte taky někdy něco jiného, než že pracujete? Co třeba péče o domácnost?

Hm – asi ani ne. Ale to přeháním. Čtu, chodím po galeriích, po divadlech, v posledních letech nevynechám žádný přímý přenos z Metropolitní opery. Ovšem domácí práce z duše nenávidím. Třeba vaření považuji za nejblběji strávený čas vůbec. A taky se k němu uchyluji jen naprosto výjimečně. Co naopak miluju téměř úchylně, je cestování. Jezdíme s dcerou autem – řízení zbožňuju – a vyrážíme takzvaně „nablind“. Touláme se po světě, aniž bychom měly jakýkoli pevný plán. Takhle jsme sjezdily třeba Turecko, skoro celou západní Evropu včetně Islandu, no a letos na konci léta vyrážíme na Srí Lanku. A pak zase honem do práce!

Děkujeme za pěkný rozhovor :-)

Fotografie: archiv Jitky Škápíkové


 

Komentáře   

 
0 #1 O broukáchKarel Řapek 2013-09-12 10:06
Od dětctví, jsem dával přednost Brouku Pitlikovy. Ferda Mravenec mi vždy připadal odporný, nudný, jednostraný, skrátka fuj-tajfl i američtí filmaři pochopili, že klaďas, musí mít i svou temnou stránku. U divadla tomu říkáme, špatně vybraná image. K
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Nově ustavená Asociace vydavatelů audioknih zaštítí cenu Audiokniha roku

AudioknihaRokuPerexCena Audiokniha roku 2013 bude předána na veletrhu Svět knihy 16. 5. ve 13 hodin ve Velkém sále ve střední hale Průmyslového paláce. V sedmi kategoriích budou oceně...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Ukázka z knihy Nonstop knihkupectví pana Penumbry vydané nakladatelstvím Host

200knihaKdyž jsem tady začal pracovat, předpokládal jsem, že to jsou samé malonákladové tituly. Malé amišské tisky s nechutí k digitálním záznamům. Také jsem si říkal, že je možná někdo vydal vlastním nákladem — celá sbírka ručně vázaných jedinečných výtisků, k...

Divadlo

Na palubě Lodi Tajemství 2013

divadlo bratri formanu 200Divadlo bratří Formanů a Divadlo AQUALUNG vás zvou Na palubu Lodi Tajemství 2013! Loď Tajemství vyplouvá 21. května z Rašínova nábřeží na Výtoni (mezi Palackého a ž...

Film

Severský filmový čtvrtek zval na bláznivou jízdu v Autobusu sebevrahů


autobus200Skandinávský dům pokračuje ve svém cyklu Severské filmové čtvrtky v Komorním kině Evald. Minulý čtvrtek – 14. dubna 2016 – byla na programu komedie (i když se to podle názvu nemusí tak jevit) Autobus sebevrahů podle knihy oblíbeného finského autora Arta Paasalinny...