Banner

Šíleně smutné povídky s podtóny naděje a optimismu

silene smutne povidkySpisovatelka, scénáristka a publicistka Tereza Boučková čte s bravurou sobě vlastní svoje vlastní povídky, které jsou ze života a o životě. Řekla bych, že abyste pochopili, co chci říct, musíte je slyšet. Pustila jsem si tohle cédéčko v autě při cestě do zaměstnání. A od té doby, již několik dní, chodím do kanceláře pravidelně pozdě, protože si každý ten příběh potřebuju poslechnout do konce.

 

A protože jsou mi tyto příběhy, vycházející z životních prožitků, svým obsahem velmi blízké, rozumím každé hrdince víc, než by se mohlo původně zdát. Přes smutek a nepřízeň osudů je v nich láska, radost, přátelství, pokora a obrovská naděje, že se všechno zlomí a vrátí se tam, kde to původně bylo a svět bude zase růžovější.

Ale protože je Tereza realistka, jsou i její příběhy takové. Velmi realistické a bez příkras a zbytečných kýčů, ke kterým se většina z nás, když jsme byly ještě dívkami, uchylovala a vkládala je krkolomně do svých životů. Asi proto, že je autorka zralá žena, která ví o životě svoje, je její vyprávění naprosto logické a srozumitelné, včetně nejniternějších souvislostí.

Chvíli se mi zdálo, že budou všechny příběhy plny pesimismu, smůly a naříkání, ale není tomu tak.

Zaposlouchejte se a uslyšíte tady naději i optimismus.
Zaposlouchala jsem se taky. A často, vlastně stále jsem přemýšlela. O nevěře, o vyhasnutí, o zklamání, o procitnutí, o nevydařených vztazích, o zradě, o pomluvách, o intrikách, o touze být vyslyšena a milována, o neopětované lásce, o ponižování, o pohrdání, o nenávisti, o lži ... Přemýšlela jsem o svém vlastním životě. A vlastně mi vůbec nevadilo, když mi sem tam o ucho zavadilo nějaké to vulgární a dokonce sprosté slovo. Nebyla jsem pohoršena, vždyť i v životě je často používáme a taky nás to nepohoršuje. Často si potřebujeme ulevit a proto taková s gustem, jasně a zřetelně vyslovená prdel udělá svoje. I toho si byla autorka při čtení vědoma. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo pár momentů, kdy, aby dodala důraz na čtené, vyslovovala d - cera tak, jak jej málokdo říká. Potom jsem si na to ale zvykla a vlastně se mi to zalíbilo. Zalíbila se mi i jiná slova, věty a celé příběhy.

Paní Tereza poskládala myšlenky přesně tak, jak se události v životě udály. Na nic nezapomněla a nic nepřeskočila. Kdo by čekal veselé historky, byl by asi zklamán. Ačkoli,  sám název říká, že jde o šíleně smutné povídky. Smutné jsou, to ano, některé až absurdní ve své podstatě, ale sám život bývá často ve své podstatě absurdní. Když se zaposloucháte, jako byste byli vtaženi do života někoho jiného. A nebo je to naopak? Vplížila se vám paní spisovatelka do vašeho života a mluví teď o vás? Příběhy se prolínají s realitou tak hmatatelně, že jsem se zastavila a zahleděla před sebe a zároveň do sebe.

silene smutne povidky

Na obálce CD stojí jedno krátké hodnocení Kláry Kubíčkové u iDnes.cz.: "V Šíleně smutných povídkách je Tereza Boučková šíleně dobrá." A já bych dodala, že je sakra dobrá!

Název: Šíleně smutné povídky
Autor: Tereza Boučková
Žánr: Audiokniha
Vydavatelství: OneHotBook
Rok vydání: 2013, Kat. č. AK016
Obálka: obraz na titulní straně - Eva Vones, foto na zadní straně - Lubomír Moravec
Nahráno: ve studiích ADK - Prague v roce 2013 Nahrávka vznikla podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Odeon v roce 2013
Celkový čas: 4 hodiny 16 minut
Hodnocení: 95%


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Už je tady zas!

audio 1Na serveru audioteka.cz si můžete nyní koupit audioknihu z vydavatelství Tympánum s názvem Už je tady zas. Jedná se o humoristický román od německého spisovatele Timura Vermese, který se potýká se základními otázkami: „Co kdyby ...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Vychází pozoruhodná kniha Tři oříšky pro Popelku: Slavnostní uvedení 14. května na Světu knihy za účasti režiséra Václava Vorlíčka

tri200Národní filmový archiv v květnu vydává knihu o nově digitálně restaurovaném filmu Tř̌i oříšky pro Popelku.  Stejnojmenná publikace bude veřejnosti oficiálně představena  v sobotu 14. 5. od 17.00 na 22. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu S...

Divadlo

Poslední aristokratka pobaví diváky v Divadle Na Jezerce

posled200Českou premiéru komedie Poslední aristokratka s Annou Polívkovou v hlavní roli připravuje Divadlo Na Jezerce. Režie hry, která je plná ironického humoru, se ujal Arnošt Goldflam. Poslední aristokratka podle bestselleru Evžena Bočka o návratu z emig...

Film

Vsetín se opět promění v českou Mekku balkánského filmu

vse 200Všichni filmový fandové a zejména milovníci balkánské kinematografie si mohou dát v poslední listopadový víkend dostaveníčko ve Vsetíně, kde se uskuteční 5. Balkánské filmové návraty zaměřené na kinematografii Černé Hory před rozpadem Jugoslávie. Ve d...