Že název Strž vám nic  moc neříká?  Ani Stará Huť u Dobříše? Ovšem jméno Karla Čapka již připomíná, že se jedná o jeho letní sídlo, na kterém často pobýval. Později po sňatku s herečkou Olgou Scheinpflugovou   dům získal v roce 1935 jako svatební dar od švagra Václava Palivce do doživotního užívání. Ten tím ocenil, jak si poradil s opravou domu i okolní džungli, ze které vybudoval opět  park. Čapek se nebál žádné fyzické práci a dokázal zaměstnat i své návštěvy. Velmi si zamiloval i okolí, kam chodil na dlouhé procházky. Některá jeho díla vznikla právě tam.

Pokud jste měli možnost navštívit  nově upravené expozice v jeho muzeu ve dnech 7-10.6.2017 jistě vás překvapil neobvyklý ruch v parku. To tam studentky ze střední umělecké školy z Trenčína připravovaly své závěrečné práce. Z přírodního materiálu vyráběly a instalovaly hmyz, připomínající tak jeho hru, kterou napsal se svým bratrem Josefem, s názvem Ze života hmyzu.

Připomeňme si krátce tuto jejich nadčasovou hru z roku 1921. Průvodcem je tulák, který putuje říši hmyzu, setkává s motýly, kteří představují lidskou citovou nestálost i nesmyslné milostné vztahy. Sobecké shánění a hromadění majetku chrobáků a cvrčků na úkor jiných, faleš a zrada přináší tulákovi zklamání. Přichází proto do státu mravenců, kteří se však snaží ovládnout prostor i čas. Mnozí z nich podléhají tempu práce a umírají v zájmu celku. Jejich vůdce chce velké území a nadvládu nad ostatními druhy. Proto proti nim vedou válku. Válku prohrají a vůdce vítězů se prohlašuje za vladaře vesmíru. Tuláka to rozzlobí a vůdce zašlápne. Kukla, která neustále vykřikuje, že se z ní zrodí něco velkolepého, se přidává do večerního tanečního reje jepic a při tanci jako jepice hyne. V závěru umírá i tulák a jeho smrti přihlížejí dva neteční slimáci.

Autoři nezachycují skutečné lidské charaktery, ale vybrali zcela úmyslně lidské negativní vlastnosti, které naopak zveličili.

Tak jak Karel Čapek řekl „Boj stvořila příroda, nenávist vynašel člověk“.