Od druhé poloviny 19. století se postupně měnil charakter zemědělské osady. Roztoky se nacházely na trase vybudované Severní dráhy Praha-Podmokly-Drážďany a staly se oblíbeným výletním místem, i atraktivní lokalitou pro zámožné Pražany, kteří si zde stavěli vily jako svá letní sídla. Většina těchto architektonicky překrásných staveb, vzniklých do 90. let 19. století, se zachovala dodnes.
Nejznámější stavbou Roztok u Prahy je bezesporu místní bývalá gotická tvrz z 13. století; část jejích základů byla nalezena přímo na nádvoří dnešního zámku. Ke konci 14. byla věž patrně stržena a kolem hradeb vyrostla nová zástavba – obdélný palác s kaplí.
V pohodlnější zámek je tvrz přestavěna až na přelomu 16. a 17. století. Za třicetileté války shořelo nejvyšší patro, od té doby je zámek jednopatrový. Tato renesanční stavba byla ještě jednou v 18. století upravena do dnešní podoby.
Po znárodnění roku 1948 areál značně zchátral. Až díky nadšení Vlastivědného odboru Osvětové besedy v Roztokách začala postupná rekonstrukce, která vyvrcholila umístěním sbírek Středočeského muzea Roztoky u Prahy do těchto prostor.
Generální rekonstrukce zámku, zasaženého povodní v létě roku 2002, proběhla v letech 2011–2012 a v červnu 2014 byl zámek s novými historickými expozicemi zpřístupněn veřejnosti.
Dnes nabízí zámek dva prohlídkové okruhy: Vrchnostenská správa panství aneb jak bydlel a úřadoval pan správce a Život v letovisku aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt.
Součástí Roztok je Národní kulturní památka Levý Hradec, který leží v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9. století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat.
S Roztokami je spojena celá řada osobností, především z oblasti politiky a kultury. Mezi nejvýznamnější patří František Augusta Brauner, advokát a český poslanec říšského sněmu. Po nějaký čas žila v rodině Braunerových osiřelá dcera Karla Havlíčka Borovského Zdenka.
V místě často tvořila česká umělkyně, malířka, grafička a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová. Zdejší krajina inspirovala významné malíře; například Adolfa Kosárka a Václava Brožíka. Ohlas dávné mytologie nalezneme v cyklu Vlast Mikoláše Alše a romanticky viděný roztocký zámek na obraze Quido Mánesa. Okolí Roztok se v 19. století odrazilo v díle spisovatele Václava Beneše Třebízského.
Na zdejším Únětickém potoce v minulosti sloužilo několik mlýnů, některé se dochovaly dodnes.
Ctibor Čejpa, foto autor
| < Předchozí | Další > |
|---|